पद्भ्यां क्वणद्भ्यां चलन्तीं नूपुरैर्देवतामिव ॥२३॥
piśańga-nīvīḿ suśroṇīḿ
śyāmāḿ kanaka-mekhalām
padbhyāḿ kvaṇadbhyāḿ calantīḿ
nūpurair devatām iva
piśaṅga — žluté; nīvīm — šaty; su-śroṇīm — krásný pas; śyāmām — načernalý; kanaka — zlatý; mekhalām — pásek; padbhyām — nohama; kvaṇadbhyām — cinkala; calantīm — kráčela; nūpuraiḥ — nákotníčky; devatām — obyvatelka nebes; iva — jako.
Měla krásný pas a boky a její žluté sari bylo obepnuté zlatým páskem. Když kráčela, cinkaly jí zvonky na nohách. Vypadala přesně jako obyvatelka nebeských planet.
Tento verš popisuje radostný stav mysli při pohledu na ženu s širokými boky a zdviženými ňadry, oblečenou do přitažlivého sari a ozdobenou šperky.
