इदमाह पुरास्माकं भगवान्विश्वसृक्पतिः ।
भृग्वादीनामात्मजानां सिसृक्षुः संसिसृक्षताम् ॥७२॥

idam āha purāsmākaḿ

bhagavān viśvasṛk-patiḥ

bhṛgv-ādīnām ātmajānāḿ

sisṛkṣuḥ saḿsisṛkṣatām

idam — toto; āha — řekl; purā — dříve; asmākam — nám; bhagavān — pán; viśva-sṛk — stvořitelé vesmíru; patiḥ — vládce; bhṛgu-ādīnām — velkých mudrců v čele s Bhṛguem; ātmajānām — svých synů; sisṛkṣuḥ — s touhou tvořit; saṁsisṛkṣatām — kteří mají na starosti tvoření.


Text

Tuto modlitbu nám jako první přednesl Pán Brahma, vládce všech stvořitelů vedeným Bhrguem, které jejím prostřednictvím poučil, když projevili touhu tvořit.

Purport

Pán Brahma byl stvořen Pánem Visnuem a sám potom stvořil Pána Sivu a další velké mudrce v čele s Bhrguem. K velkým mudrcům patří Bhrgu, Marici, Ātreya, Vasistha a další — ti všichni měli na starosti vzrůst populace. Jelikož na počátku bylo málo živých bytostí, Visnu pověřil Brahmu plozením potomstva a Brahma poté zplodil tisíce polobohů a velkých mudrců, aby v této činnosti pokračovali. Zároveň dal všem svým synům a žákům varování v podobě modliteb, jež nyní přednesl Pán Siva. Hmotné tvoření znamená hmotné zaměstnání, ale tomu se můžeme ubránit, budeme-li neustále vzpomínat na svůj vztah s Nejvyšším Pánem, jak jej popisují tyto modlitby Pána Sivy. Tímto způsobem můžeme zůstat s Nejvyšší Osobností Božství neustále ve styku, a přestože budeme zaměstnáni tvořením, neodchýlíme se z cesty vědomí Krsny. Hnutí pro vědomí Krsny slouží zvláště tomuto cíli. Každý v hmotném světě vykonává určité povinnosti v rámci svého zaměstnání, jak je předepisuje varnasrama-dharma. Brahmanové, ksatriyové, vaisyové, sudrové a všichni ostatní plní své předepsané povinnosti, ale ten, kdo bude mít na paměti svoji prvořadou povinnost — být neustále ve styku s Nejvyšší Osobností Božství — bude ve všem úspěšný. Pokud někdo pouze dodržuje pravidla a předpisy varnasrama-dharmy jako brahmana, ksatriya, vaisya či sudra a je neustále zaměstnaný, aniž by vzpomínal na svůj věčný vztah s Pánem, pak jeho zaměstnání, činnosti i splněné povinnosti budou pouhou ztrátou času. To potvrzuje první zpěv Srimad-Bhagavatamu (1.2.8):

dharmah svanusthitah pumsam
visvaksena-kathasu yah
notpadayed yadi ratim
srama eva hi kevalam

Přestože je člověk velmi zaneprázdněný plněním svých předepsaných povinností, nemusí to narušovat jeho zaměstnání ve vědomí Krsny. Je třeba, aby jen vykonával oddanou službu prostřednictvím sravanam kirtanam — naslouchání, opěvování a vzpomínání. Nemusí se vzdát svých předepsaných povinností. Bhagavad-gita (18.46) říká:

yatah pravrttir bhutanam
yena sarvam idam tatam
sva-karmana tam abhyarcya
siddhim vindati manavah

“Uctíváním Pána, Jenž je zdrojem všech bytostí a prostupuje vším, může člověk dosáhnout dokonalosti při vykonávání své vlastní povinnosti.”

Můžeme tedy i nadále vykonávat svou předepsanou povinnost, a pokud při tom uctíváme Nejvyšší Osobnost Božství, jak zde předepisuje Pán Siva, dosáhneme dokonalosti života. Svanusthitasya dharmasya samsiddhir hari-tosanam (Bhag. 1.2.13). Měli bychom pokračovat v plnění svých předepsaných povinností, ale budeme-li se tím snažit uspokojit Nejvyšší Osobnost Božství, naše životy budou dokonalé.