क्षणार्धेनापि तुलये न स्वर्गं नापुनर्भवम् ।
भगवत्सङ्गिसङ्गस्य मर्त्यानां किमुताशिषः ॥५७॥

kṣaṇārdhenāpi tulaye

na svargaḿ nāpunar-bhavam

bhagavat-sańgi-sańgasya

martyānāḿ kim utāśiṣaḥ

kṣaṇa-ardhena — polovinou okamžiku; api — dokonce; tulaye — vyrovnají se; na — nikdy; svargam — nebeské planety; na — ani; apunaḥ-bhavam — splynutí s Nejvyšším; bhagavat — Nejvyšší Osobnost Božství; saṅgi — společník; saṅgasya — ten, kdo využije příležitosti ke styku; martyānām — podmíněné duše; kim uta — jaké je; āśiṣaḥ — požehnání.


Text

Když se člověk bezděky — byť jen na zlomek okamžiku — setká s oddaným, již ho nepřitahují výsledky karmy a jñany. Jaký potom může mít zájem o požehnání polobohů, kteří podléhají zákonům zrození a smrti?

Purport

Ze tří druhů lidí — karmich, jñanich a bhaktů — je bhakta označen za nejvznešenějšího. Srila Prabodhananda Sarasvati zpíval: kaivalyam narakayate tridasa-pur akasa-puspayate (Caitanya-candramrta). Slovo kaivalya znamená splynout se září Nejvyšší Osobnosti Božství a tridasa-pur se vztahuje na nebeské planety, kde žijí polobozi. Pro oddaného je tedy kaivalya-sukha, splynutí s Pánem, pekelnou představou, neboť ztratit individualitu a splynout se září Brahmanu považuje za sebevraždu. Vždy si chce svou individualitu ponechat, aby mohl sloužit Pánu. Povýšení na vyšší planetární systémy je pro něho pouhým přeludem; dočasné hmotné štěstí nemá v očích oddaného žádnou hodnotu. Jeho postavení je tak vznešené, že se nezajímá o činnosti karmy či jñany. Jejich výsledky jsou pro oddaného, který je na transcendentální úrovni, tak bezvýznamné, že o ně nemá sebemenší zájem. Samotná bhakti-yoga mu přináší veškeré štěstí. To uvádí Srimad-Bhagavatam (1.2.6): yayatma suprasidati — oddaná služba může člověku poskytnout plné uspokojení. Takový je výsledek styku s oddaným. Bez požehnání čistého oddaného nemůže být nikdo plně spokojen ani pochopit transcendentální postavení Nejvyšší Osobnosti Božství.