Ze tří druhů lidí — karmich, jñanich a bhaktů — je bhakta označen za nejvznešenějšího. Srila Prabodhananda Sarasvati zpíval: kaivalyam narakayate tridasa-pur akasa-puspayate (Caitanya-candramrta). Slovo kaivalya znamená splynout se září Nejvyšší Osobnosti Božství a tridasa-pur se vztahuje na nebeské planety, kde žijí polobozi. Pro oddaného je tedy kaivalya-sukha, splynutí s Pánem, pekelnou představou, neboť ztratit individualitu a splynout se září Brahmanu považuje za sebevraždu. Vždy si chce svou individualitu ponechat, aby mohl sloužit Pánu. Povýšení na vyšší planetární systémy je pro něho pouhým přeludem; dočasné hmotné štěstí nemá v očích oddaného žádnou hodnotu. Jeho postavení je tak vznešené, že se nezajímá o činnosti karmy či jñany. Jejich výsledky jsou pro oddaného, který je na transcendentální úrovni, tak bezvýznamné, že o ně nemá sebemenší zájem. Samotná bhakti-yoga mu přináší veškeré štěstí. To uvádí Srimad-Bhagavatam (1.2.6): yayatma suprasidati — oddaná služba může člověku poskytnout plné uspokojení. Takový je výsledek styku s oddaným. Bez požehnání čistého oddaného nemůže být nikdo plně spokojen ani pochopit transcendentální postavení Nejvyšší Osobnosti Božství.