Pán Siva autoritativně popsal tělesné rysy Pána a nyní chce vidět Jeho lotosové nohy. Když chce oddaný vidět transcendentální podobu Pána, začne svou meditaci o Jeho těle tím, že nejprve pohlédne na Jeho nohy. Srimad-Bhagavatam je pokládán za transcendentální zvukovou podobu Pána a rozdělení na dvanáct zpěvů odpovídá Pánově transcendentální podobě. První a druhý zpěv Srimad-Bhagavatamu se označují jako lotosové nohy Pána. Pán Siva tedy doporučuje, aby se každý snažil nejprve vidět Pánovy lotosové nohy. To také znamená, že kdo má skutečný zájem o čtení Srimad-Bhagavatamu, musí začít vážným studiem jeho prvních dvou zpěvů.

Krása lotosových nohou Pána je přirovnána ke kráse okvětních lístků lotosového květu, který roste na podzim. Řízením přírody se špinavé, bahnité vody řek a jezer na podzim důkladně vyčistí a lotosy rostoucí v jezerech vypadají nesmírně krásně. Samotný lotosový květ je přirovnán k lotosovým nohám Pána a jeho okvětní lístky k nehtům na Pánových nohách. Nehty na nohách Pána jasně září, jak dosvědčuje Brahma-samhita. Ānanda-cinmaya-sad-ujjvala-vigrahasya — každý úd Pánova transcendentálního těla je ananda-cinmaya-sad-ujjvala, a proto věčně září. Stejně jako slunce rozptyluje temnotu tohoto hmotného světa, záře vycházející z těla Pána neprodleně ničí temnotu v srdci podmíněné duše. Každý, kdo má vážný zájem pochopit transcendentální vědu a vidět transcendentální podobu Pána, se musí nejprve pokusit studiem prvních dvou zpěvů Srimad-Bhagavatamu spatřit lotosové nohy Pána. Jakmile je uvidí, všechny pochyby a obavy z jeho srdce zmizí.

V Bhagavad-gitě je řečeno, že nezbytným předpokladem duchovního pokroku je zbavit se strachu. Abhayam sattva-samsuddhih (Bg. 16.1). Obavy jsou výsledkem materialistického života. Ve Srimad-Bhagavatamu (11.2.37) je rovněž řečeno: bhayam dvitiyabhinivesatah syat — strach je produktem tělesného pojetí života. Dokud si člověk myslí, že je tímto hmotným tělem, má strach. Jakmile se tohoto hmotného pojetí zbaví, dosáhne seberealizace (brahma-bhuta) a ihned se přestane bát. Brahma-bhutah prasannatma (Bg. 18.54). Dokud se člověk nezbaví strachu, nemůže se radovat. Bhaktové, oddaní, nemají nikdy strach a neustále se radují, protože vždy slouží lotosovým nohám Pána. Je také řečeno:

evam prasanna-manaso
bhagavad-bhakti-yogatah
bhagavat-tattva-vijñanam
mukta-saṅgasya jayate

(Bhag. 1.2.20)

Praktikováním bhagavad-bhakti-yogy se člověk zbaví strachu a bude naplněn radostí. Bez toho nemůže pochopit vědu o Bohu. Bhagavat-tattva-vijñanam mukta-saṅgasya jayate. Tento verš se vztahuje na ty, kdo se zcela zbavili obav hmotného světa. Člověk, který dosáhl tohoto osvobození, může skutečně chápat transcendentální rysy Pánovy podoby. Pán Siva proto každému doporučuje praktikovat bhagavad-bhakti-yogu. Následující verše objasní, že se tak lze skutečně osvobodit a prožívat transcendentální blaženost.

Dále je řečeno:

om ajñana-timirandhasya
jñanañjana-salakaya
caksur unmilitam yena
tasmai sri-gurave namah

Pán je nejvyšší duchovní mistr a Jeho pravý zástupce je také duchovní mistr. Pán osvěcuje oddané zevnitř prostřednictvím záře nehtů Svých lotosových nohou, a Jeho zástupce, duchovní mistr, jim přináší osvícení zvenčí. Pokročit v duchovním životě a pochopit védské poznání lze jedině myšlenkami na lotosové nohy Pána a neustálým přijímáním rad duchovního mistra.

yasya deve para bhaktir
yatha deve tatha gurau
tasyaite kathita hy arthah
prakasante mahatmanah

Tento védský pokyn (Svetasvatara Up. 6.23) říká, že skutečný význam védského poznání může být vyjeven tomu, kdo má neochvějnou víru v lotosové nohy Pána a v duchovního mistra.