प्रचेतसः पितुर्वाक्यं शिरसादाय साधवः ।
दिशं प्रतीचीं प्रययुस्तपस्यादृतचेतसः ॥१९॥
maitreya uvāca
pracetasaḥ pitur vākyaḿ
śirasādāya sādhavaḥ
diśaḿ pratīcīḿ prayayus
tapasy ādṛta-cetasaḥ
maitreyaḥ uvāca — velký mudrc Maitreya pokračoval; pracetasaḥ — všichni synové krále Prācīnabarhiho; pituḥ — otce; vākyam — slova; śirasā — na hlavu; ādāya — přijali; sādhavaḥ — všichni zbožní; diśam — směrem; pratīcīm — západním; prayayuḥ — odešli; tapasi — s odhodláním k askezi; ādṛta — vážně přijali; cetasaḥ — v srdci.
Velký mudrc Maitreya pokračoval: Můj milý Viduro, díky své zbožnosti přijali všichni Pracinabarhiho synové slova svého otce velmi vážně a celým srdcem. S těmito slovy na svých hlavách pak odešli západním směrem vyplnit otcovo nařízení.
Slovo sadhavah (“zbožní” nebo “dobrého chování”) je velmi důležité, zvláště v současné době. Je odvozené od slova sadhu. Dokonalý sadhu je ten, kdo bez ustání oddaně slouží Nejvyšší Osobnosti Božství. Synové Pracinabarhiho jsou popsáni jako sadhavah vzhledem k jejich naprosté poslušnosti vůči svému otci. Otec, král a duchovní mistr jsou považováni za zástupce Nejvyšší Osobnosti Božství, a proto jim patří stejná úcta jako Nejvyššímu Pánu. Povinností otce, duchovního mistra a krále je usměrňovat své podřízené tak, aby se nakonec stali čistými oddanými Nejvyšší Osobnosti Božství. Taková je povinnost nadřízených; povinností podřízených je dokonale a disciplinovaně se řídit jejich pokyny. Slovo sirasa (“na svých hlavách”) je také významné, neboť Pracetové přijali pokyny svého otce a nesli je na svých hlavách, což znamená, že je přijali s naprostou odevzdaností.
