V Kali-yuze se doporučuje:

harer nama harer nama
harer namaiva kevalam
kalau nasty eva nasty eva
nasty eva gatir anyatha

(Brhan-naradiya Purana)

Aby nás Krsna, Nejvyšší Osobnost Božství, vzal na vědomí, musíme neustále — dvacet čtyři hodin denně — zpívat svaté jméno Pána. Politováníhodní lidé, kteří nedokáží tento návod přijmout, se raději věnují nějaké pseudomeditaci a vyhýbají se dalším metodám askeze. Skutečnost je ovšem taková, že musíme přijmout buď výše popsanou přísnou askezi, abychom se očistili, nebo proces oddané služby, který se doporučuje pro potěšení Nejvyššího Pána Krsny. Ten, kdo si je vědom Krsny, je nejinteligentnější, neboť v Kali-yuze je naprosto nemožné takovou askezi podstupovat. Je třeba pouze následovat velké osobnosti, jako je Pán Caitanya Mahaprabhu, který ve Své Siksastace napsal: param vijayate sri-krsna-saṅkirtanam — sláva svatým jménům Pána Krsny, která od samého začátku očišťují naše srdce a udělují okamžité osvobození. Bhava-mahadavagni-nirvapanam. Je-li skutečným cílem veškeré yogy potěšit Pána Krsnu, pak tento jednoduchý systém bhakti-yogy, doporučený pro současný věk, stačí. Je ovšem nezbytné neustále sloužit Pánu. Přestože se Prthu Maharaja podroboval askezi dávno před zjevením Pána Krsny na této planetě, jeho cílem bylo potěšit Krsnu.

Mnoho hlupáků tvrdí, že uctívání Krsny začalo teprve před pěti tisíci lety — poté, co se Pán Krsna zjevil v Indii — ale to není pravda. Prthu Maharaja uctíval Krsnu již před milióny let, neboť byl potomkem rodu Maharaje Dhruvy, který vládl po dobu třiceti šesti tisíc let v Satya-yuze. Jak by mohl Dhruva Maharaja vládnout světu tak dlouho, aniž by délka jeho života byla sto tisíc let? Důležité je to, že uctívání Krsny existovalo již na počátku stvoření, potom dále v průběhu Satya-yugy, Treta-yugy i Dvapara-yugy a nyní pokračuje v Kali-yuze. Bhagavad-gita uvádí, že Krsna se zjevuje nejen v tomto, ale v každém Brahmově dni. Krsna je tedy uctíván ve všech věcích. Není pravda, že uctívání Krsny začalo teprve tehdy, když se Krsna před pěti tisíci lety zjevil na této planetě. To je pošetilý závěr, který védská literatura nepodporuje.

Rovněž významná jsou slova ariradhayisuh krsnam acarat tapa uttamam. Maharaja Prthu podstoupil přísnou askezi s jasným cílem — aby uctíval Krsnu. Krsna je tak laskavý — a zvláště v tomto věku — že se zjevuje v transcendentální vibraci Svého svatého jména. V Narada-pañcaratře je řečeno: aradhito yadi haris tapasa tatah kim. Uctívá-li člověk Krsnu jakožto cíl veškerého pokroku, nemusí podstupovat přísné druhy tapasyi, neboť již dosáhl svého cíle. Pokud poté, co se podrobil všem druhům tapasyi, nedospěje ke Krsnovi, je celá jeho tapasya bezcenná, neboť bez Krsny je veškerá askeze pouze zbytečnou námahou. Srama eva hi kevalam (Bhag. 1.2.8). Nemělo by nás proto odradit, že nemůžeme jít do lesa a podrobit se přísné askezi. Náš život je tak krátký, že se musíme přísně řídit zásadami, které stanovili vaisnavští acaryové, a poklidně praktikovat vědomí Krsny. Není třeba zoufat. Narottama dasa Thakura doporučuje: anande bala hari, bhaja vrndavana, sri-guru-vaisnava-pade majaiya mana. Abyste žili transcendentálním životem plným blaženosti, zpívejte mantru Hare Krsna, uctívejte svaté místo Vrndavan a neustále služte Pánu, duchovnímu mistrovi a vaisnavům. Metoda tohoto hnutí pro vědomí Krsny je tedy velice bezpečná a snadná. Musíme splnit pokyn Pána a zcela se Mu odevzdat. Je třeba následovat pokyn duchovního mistra, kázat vědomí Krsny a kráčet cestou vaisnavů. Duchovní mistr zastupuje Pána Krsnu i vaisnavy — když se tedy budeme řídit jeho pokyny a zpívat Hare Krsna, bude vše v pořádku.