durdharṣas tejasevāgnir
mahendra iva durjayaḥ
titikṣayā dharitrīva
dyaur ivābhīṣṭa-do nṛṇām
durdharṣaḥ — nepřemožitelný; tejasā — silou; iva — jako; agniḥ — oheň; mahā-indraḥ — král nebes; iva — přirovnán; durjayaḥ — nepřekonatelný; titikṣayā — snášenlivostí; dharitrī — Země; iva — jako; dyauḥ — nebeské planety; iva — jako; abhīṣṭa-daḥ — plnil touhy; nṛṇām — lidské společnosti.
Povinností krále je chránit občany a plnit jejich touhy. Občané se zároveň musí řídit zákony státu. Maharaja Prthu v každém ohledu udržoval úroveň dobré vlády a byl tak mocný, že nikdo nemohl neuposlechnout jeho příkazů, stejně jako člověk nemůže donutit oheň, aby nevydával teplo a světlo. Byl tak silný a mocný, že se vyrovnal králi nebes, Indrovi. V tomto věku moderní vědci experimentují s jadernými zbraněmi a dříve vypouštěli brahmastry, ale ve srovnání s bleskem krále nebes jsou všechny tyto brahmastry a jaderné zbraně bezvýznamné. Když Indra vypustí svůj blesk, pukají a rozpadají se i ty největší kopce a hory. Na druhou stranu byl Maharaja Prthu snášenlivý jako sama Země a plnil všechny touhy svých občanů jako přívaly deště z nebe. Bez deště nelze na této planetě splnit existující rozmanité touhy. Bhagavad-gita (3.14) uvádí: parjanyad anna-sambhavah — obilí roste jedině díky dešťům a bez obilí nemůže být nikdo na Zemi spokojený. Neomezené příděly milosti jsou proto přirovnány k vodě padající z mraků. Maharaja Prthu rozdával svoji milost bez ustání, jako déšť. Souhrnně řečeno, byl jemnější než květ růže a tvrdší než blesk. Tak vládl svému království.