विवेश भवनं वीरः स्तूयमानो गतस्मयः ॥५॥
śańkha-dundubhi-ghoṣeṇa
brahma-ghoṣeṇa cartvijām
viveśa bhavanaḿ vīraḥ
stūyamāno gata-smayaḥ
śaṅkha — lastury; dundubhi — kotle; ghoṣeṇa — jejich zvukem; brahma — védské; ghoṣeṇa — zpěvy; ca — také; ṛtvijām — kněží; viveśa — vcházel; bhavanam — do paláce; vīraḥ — král; stūyamānaḥ — uctívaný; gata-smayaḥ — bez pýchy.
Když král vcházel do paláce, zněly lastury a kotle, kněží zpívali védské mantry a profesionální přednašeči recitovali různé modlitby. Král však přes všechno toto obřadné přivítání nebyl ani v nejmenším ovlivněn.
Král nezpyšněl, přestože byl uvítán s veškerým bohatstvím. Proto se říká, že velké osobnosti, jež oplývají bohatstvím a mocí, nikdy nezpyšní; uvádí se příklad stromu obtěžkaného ovocem a květy, který nestojí pyšně vzpřímený, ale sklání se pokorně k zemi. To je známka úžasného charakteru velkých osobností.
