tad upadravam ājñāya
lokasya vasu lumpatām
bhartary uparate tasminn
anyonyaḿ ca jighāḿsatām
cora-prāyaḿ jana-padaḿ
hīna-sattvam arājakam
lokān nāvārayañ chaktā
api tad-doṣa-darśinaḥ
tat — tehdy; upadravam — znepokojení; ājñāya — pochopili; lokasya — obyvatelstva; vasu — bohatství; lumpatām — způsobené těmi, kteří rabovali; bhartari — ochránce; uparate — mrtev; tasmin — král Vena; anyonyam — jeden druhého; ca — také; jighāṁ-satām — chtěli zabít; cora-prāyam — plný zlodějů; jana-padam — stát; hīna — zbavený; sattvam — usměrnění; arājakam — bez krále; lokān — zloděje a darebáky; na — ne; avārayan — potlačili; śaktāḥ — schopní tak učinit; api — ačkoliv; tat-doṣa — nesprávnost toho; darśinaḥ — zvážili.
Světci a velcí mudrci v nouzové situaci zabili krále Venu, ale neujali se vlády, aby potlačili nárůst zlodějů a darebáků, který nastal po jeho smrti. Povinností brahmanů a světců není zabíjet, i když to mohou někdy v nouzi udělat. Silou svých manter mohli pobít všechny zloděje a darebáky, ale uvážili, že to je povinností kšatrijských králů, a proto se zabíjení zdrželi.