Povinností vlády je dohlížet na to, aby činnosti lidí i vlády samotné uspokojovaly Nejvyšší Osobnost Božství. Štěstí není možné tam, kde vláda ani občané nevědí nic o Nejvyšší Osobnosti Božství, Bhagavanovi, který je původní příčinou vesmírného projevu, ani o bhuta-bhavanovi, který je Nadduší (visvatma), duší každého. Bez oddané služby nemohou být ani občané, ani vláda v žádném směru šťastní. V současnosti se králové a vlády nestarají, aby lidé oddaně sloužili Nejvyšší Osobnosti Božství. Místo toho raději rozvíjejí mašinérii smyslového požitku, a proto se také stále více zaplétají do komplikovaného systému přísných přírodních zákonů. Lidé by se měli osvobodit ze zajetí tří kvalit hmotné přírody a jediný možný způsob je odevzdat se Nejvyšší Osobnosti Božství. To doporučuje Bhagavad-gita. Ani vláda, ani obyčejní lidé o tom bohužel vůbec nic nevědí — jejich zájem je soustředěn na smyslový požitek a štěstí v tomto životě. Slovo nija-sasane (“ve svých vládních povinnostech”) naznačuje, že jak vláda, tak občané jsou zodpovědní za následování varnasrama-dharmy. Jakmile je obyvatelstvo začleněno do varnasrama-dharmy, nastává ideální situace pro skutečný život a blahobyt v tomto i příštím světě.