tasya prītena manasā
tāḿ dattvaiḍaviḍas tataḥ
paśyato 'ntardadhe so 'pi
sva-puraḿ pratyapadyata
tasya — Dhruvou; prītena — velmi potěšen; manasā — touto mentalitou; tām — schopnost vzpomínat; dattvā — když dal; aiḍaviḍaḥ — Kuvera, syn Iḍaviḍy; tataḥ — poté; paśyataḥ — z očí Dhruvy Mahārāje; antardadhe — zmizel; saḥ — on (Dhruva); api — také; sva-puram — do svého města; pratyapadyata — vrátil se.
Kuvera, známý jako syn Idavidy, byl s postojem Dhruvy Maharaje velmi spokojen, jelikož Dhruva nechtěl nic pro svůj hmotný požitek. Kuvera je jeden z polobohů a někdo může namítat: “Proč Dhruva Maharaja přijal požehnání od poloboha?” Vaisnava však neodmítá požehnání polobohů, pokud mu pomáhají dělat pokroky ve vědomí Krsny. Gopi například uctívaly polobohyni Katyayani, ale jen proto, aby dostaly Krsnu za manžela. Vaisnava zásadně nechce žádat o požehnání; ani polobohy, ani Nejvyšší Osobnost Božství. Ve Srimad-Bhagavatamu je řečeno, že Nejvyšší Pán dává osvobození, ale čistý oddaný ho odmítá přijmout, i když mu ho Pán Osobně nabízí. Dhruva Maharaja Kuveru nežádal, aby mu zaručil návrat do duchovního světa. Žádal pouze, aby mohl neustále vzpomínat na Nejvyšší Osobnost Božství, ať už bude kdekoliv — v hmotném či duchovním světě. Vaisnava je vždy a ke všem uctivý, a když tedy Kuvera nabídl Dhruvovi požehnání, Dhruva ho neodmítl. Přál si však jen to, co mohlo prospět jeho pokroku ve vědomí Krsny.