yad asthibhir nirmita-vaḿśa-vaḿsya-
sthūṇaḿ tvacā roma-nakhaiḥ pinaddham
kṣaran-nava-dvāram agāram etad
viṇ-mūtra-pūrṇaḿ mad upaiti kānyā
yat — který; asthibhiḥ — kostmi; nirmita — tvořený; vaṁśa — páteř; vaṁśya — žebra; sthūṇam — kosti v rukách a nohách; tvacā — kůží; roma-nakhaiḥ — chlupy a nehty; pinaddham — pokrytý; kṣarat — ronících; nava — devĕt; dvāram — dveří; agāram — dům; etat — tento; viṭ — výkalů; mūtra — moči; pūrṇam — plný; mat — než já; upaiti — vĕnuje se; kā — která žena; anyā — jiná.
Toto hmotné tĕlo je jako dům, ve kterém já, duše, žiji. Kosti tvořící mou páteř, žebra, paže a nohy jsou jako trámy, příčné trámy a pilíře tohoto domu a celá konstrukce, která je plná výkalů a moči, je pokrytá kůží, chlupy a nehty. Devĕt vchodů, jež vedou do tohoto tĕla, neustále vymĕšuje odporné látky. Která jiná žena než já by mohla být tak pošetilá, aby svůj život zasvĕtila tomuto hmotnému tĕlu a myslela si, že v nĕčem takovém může najít potĕšení a lásku?
VÝZNAM: Devíti dveřmi vedoucími dovnitř a ven z tĕla jsou dvĕ oči, dvĕ nosní dírky, ústa, dvĕ uši, genitálie a konečník. Vamsa neboli „páteř“ také znamená „bambus“ a celá kostra skutečnĕ připomíná bambusovou konstrukci. Tak jako bambus lze okamžitĕ spálit na popel nebo rozsekat na kusy, hmotné tĕlo, jež neustále chátrá, může být kdykoliv rozdrceno na prach, rozsekáno na kusy, utopeno, spáleno, udušeno a tak dále. Nakonec se tĕlo musí rozpadnout, a proto není vĕtšího nešťastníka než toho, kdo celý svůj život zasvĕtil tomuto křehkému tĕlu plnému odporných látek.
