santaḿ samīpe ramaṇaḿ rati-pradaḿ
vitta-pradaḿ nityam imaḿ vihāya
akāma-daḿ duḥkha-bhayādhi-śoka-
moha-pradaḿ tuccham ahaḿ bhaje 'jñā
santam — jsoucího; samīpe — velmi blízko (v mém srdci); ramaṇam — nejdražšího; rati — skutečnou lásku či potĕšení; pradam — dávajícího; vitta — blahobyt; pradam — dávajícího; nityam — vĕčný; imam — Jeho; vihāya — poté, co jsem se vzdala; akāma-dam — tomu, kdo nikdy nemůže uspokojit ničí touhy; duḥkha — neštĕstí; bhaya — strach; ādhi — mentální utrpení; śoka — nářek; moha — iluzi; pradam — dávajícímu; tuccham — úplnĕ bezvýznamnému; aham — já; bhaje — sloužím; ajñā — nevĕdomý hlupák.
VÝZNAM: Piṅgala naříká, že se rozhodla sloužit nanejvýš hříšným a bezvýznamným mužům. Bláhovĕ si myslela, že jí přinesou štĕstí a zanedbala službu pravému Pánu svého srdce, Krsnovi. Pochopila, jak pošetile se namáhala, aby získala peníze a přitom zapomínala, že Nejvyšší Pán vždy rád zajistí svému upřímnému oddanému blahobyt. Prostitutka byla pyšná na svou schopnost tĕšit muže, ale teď naříká, že se nesnažila tĕšit láskyplnou službou Nejvyššího Pána. Pán Krsna je zcela povznesený nad obchodování v hmotném svĕtĕ. On je tím, jehož požitku všichni a všechno slouží, ale je třeba se naučit, jak Ho tĕšit čistou duchovní službou.