tasmād yuktendriya-grāmo

yukta-citta idam jagat

ātmanīkṣasva vitatam

ātmānaḿ mayy adhīśvare

tasmāt — proto; yukta — až ovládneš; indriya-grāmaḥ — všechny smysly; yukta — také si podmaníš; cittaḥ — svou mysl; idam — tento; jagat — svĕt; ātmani — v individuální duši; īkṣasva — mĕl bys vidĕt; vitatam — rozšířené (jako předmĕt jejího hmotného požitku); ātmānam — a onu individuální duši; mayi — ve Mnĕ; adhīśvare — nejvyšším vládci.


Text

Mĕl bys tedy ovládnout všechny své smysly, tím si podmanit i mysl, a tak vidĕt celý svĕt umístĕný ve vlastním já, které je rozšířené všude. Toto individuální vlastní já bys mĕl také vidĕt ve Mnĕ, Nejvyšší Osobnosti Božství.

Purport

VÝZNAM: Slovo vitatam, „rozšířené všude“, vyjadřuje, že individuální duše, jiva, je přítomná v celém hmotném vesmíru. Rovnĕž v Bhagavad-gitĕ (2.24) Pán Krsna říká: nityah sarva-gatah – individuální duše je vĕčná a je rozšířená všude v hmotných i duchovních svĕtech. To však neznamená, že každá individuální duše je všudypřítomná, ale že Krsna, Nejvyšší Osobnost Božství, rozšířil svou okrajovou energii všude. Nikdo by tedy nemĕl slepĕ usoudit, že nepatrná živá bytost je všeprostupující; mĕl by místo toho chápat, že Bůh je veliký a svou osobní energii šíří všude. Slova atmaniksasva vitatam v tomto verši znamenají, že tento hmotný svĕt je stvořený, aby umožňoval uspokojování smyslů podmínĕným duším, které se snaží užívat si bez Krsny, svého skutečného pána. Živé bytosti se snaží jak jen mohou využívat Pánovu vnĕjší energii, ale jejich vláda nad hmotným svĕtem je klamná. Jak hmotná příroda, tak podmínĕná živá bytost jsou energie Pána a jako takové existují v Osobnosti Božství a podléhají Jeho svrchované vládĕ.

Individuální živá bytost existuje pro potĕšení Osobnosti Božství a je Pánovým vĕčným služebníkem. Jakmile se smysly pohrouží do hmotného požitku, ztratí schopnost vnímat Absolutní Pravdu. Pravým cílem smyslových činností je uspokojit Visnua, Pána, a všechny smysly mohou pociťovat nekonečnou duchovní blaženost, když vnímají Pána a slouží Mu v Jeho osobním rysu. Ti, kdo přijímají neosobní pojetí Boha, se však pokoušejí veškeré činnosti smyslů ukončit. Jelikož ale smysly nemohou zůstat trvale nečinné, přirozenĕ se vracejí k činnostem v oblasti hmotného klamu. Pokud osoba zamĕstná smysly ve službĕ Osobnosti Božství, tĕší se nekonečné blaženosti při pohledu na transcendentální krásu Pánovy podoby. Tento vznešený zážitek však Pán Krsna neudĕlí nikomu, kdo se nekvalifikuje čistou láskyplnou oddaností. Každá podmínĕná duše by tedy mĕla ukončit své zbytečné odloučení od Osobnosti Božství a připojit se do blažené společnosti Pána. Sri Krsna osobnĕ sestupuje, aby znovu otevřel zaslepené oči podmínĕných duší, a proto také osobnĕ učí Uddhavu, aby upřímné duše v budoucnosti mohly Jeho pokynů využít. Však také stovky a milióny lidí dodnes získávají duchovní osvícení z pokynů, které dal Pán Krsna Arjunovi v Bhagavad-gitĕ.