kapotaḥ — holub; sva-ātma-jān — své dĕti; baddhān — chycené; ātmanaḥ — než sebe; api — dokonce; adhikān — více; priyān — drahé; bhāryām — svou manželku; ca — a; ātma-samām — sobĕ rovnou; dīnaḥ — nešťastník; vilalāpa — naříkal; ati-duḥkhitaḥ — velmi nešťastný.

Když nešťastný holub vidĕl své dĕti, které mu byly dražší než vlastní život, i svou drahou ženu, kterou pokládal za sobĕ rovnou ve všech ohledech, osudnĕ chycené v lovcovĕ síti, začal zoufale naříkat.