VÝZNAM: Absolutní Pravda, Pán Sri Krsna, expanduje svou vnĕjší energii a tak vytváří hmotný vesmír. Stejnĕ jako je tomu u Slunce a paprsků, které z nĕho vycházejí, jsou Pán a z Nĕho vzešlá energie současnĕ navzájem totožní a odlišní. I když se podmínĕným duším připadá, že hmotná dualita se zakládá na kvalitách přírody, celý vesmírný projev se ve skutečnosti neliší od Pána a je jedné, v konečném smyslu duchovní povahy. Kvality přírody vytvářejí smyslové objekty, polobohy, lidské bytosti, zvířata, přátele, nepřátele a tak dále. Skutečnost je však taková, že vše je pouze expanzí energie Nejvyššího Pána.

Podmínĕná duše se pošetile pokouší vládnout hmotné přírodĕ, ale jediným skutečným vlastníkem této přírody je samotný Pán, který se od ní neliší. Na nĕkolika místech Srimad-Bhagavatamu uvádí příklad pavouka, který spřádá svou síť tak, že souká nit ze svých vlastních úst. Také Pán prostřednictvím své vlastní energie projevuje hmotný svĕt, udržuje ho a nakonec ho vtahuje zpĕt do sebe. I když je Pán jedinečná Nejvyšší Osobnost Božství, přesahující všechny a všechno ostatní, zároveň je nepochopitelným způsobem se vším totožný. Proto když tvoří, je projevován On sám, když udržuje, On sám je udržován, a v čase zničení je On sám stažen zpĕt.

Přestože se Pán neliší jak od svého duchovního sídla, tak od svého hmotného stvoření, je duchovní sídlo, Vaikuntha, hmotnému projevu vždy nadřazené. Hmota i duše jsou Pánovy energie, ale duchovní energie je formována do vĕčných podob plných blaženosti a poznání, zatímco dočasné podoby hmoty jsou symboly nevĕdomosti a zklamání pro podmínĕné duše, které po nich prahnou. Nejvyšší Pán je sám zdrojem veškeré radosti, a proto je drahý svým oddaným. Pokud si myslíme, že nám Pán úplnou radost nemůže poskytnout, je to z toho důvodu, že Ho mylnĕ pokládáme za výtvor hmotných kvalit přírody. Výsledkem je to, že se ženeme za falešným štĕstím ve smrtonosném objetí mayi, a tak se odkláníme od svého vĕčného láskyplného vztahu s Pánem Krsnou.