śrī-uddhava uvāca
naivātmano na dehasya
saḿsṛtir draṣṭṛ-dṛśyayoḥ
anātma-sva-dṛśor īśa
kasya syād upalabhyate
śrī-uddhavaḥ uvāca — Śrī Uddhava řekl; na — není; eva — jistĕ; ātmanaḥ — duše; na — ani; dehasya — tĕla; saṁsṛtiḥ — hmotná existence; draṣṭṛ-dṛśyayoḥ — vidícího nebo vidĕného; anātma — toho, co není duší; sva-dṛśoḥ — nebo toho, kdo má přirozené poznání; īśa — ó Pane; kasya — koho; syāt — může být; upalabhyate — co je zažívané.
Sri Uddhava řekl: Můj milý Pane, tato hmotná existence nemůže být vnímána duší, která vidí, ani tĕlem, které je vidĕné. Duše je přirozenĕ obdařená dokonalým poznáním a hmotné tĕlo zase není vĕdomá živá bytost. Komu tedy náleží tato zkušenost hmotné existence?
VÝZNAM: Živá bytost je čistá duchovní duše, přirozenĕ oplývající dokonalým poznáním a blažeností, a hmotné tĕlo je biochemický stroj bez poznání a osobního vĕdomí. Kdo nebo co tedy vlastnĕ zažívá nevĕdomost a obavy z této hmotné existence? Vĕdomý zážitek hmotného života nelze popřít, a proto Uddhava klade Pánu Krsnovi tuto otázku, aby získal jasnĕjší pochopení procesu vzniku iluze.
