jīvo jīva-vinirmukto

guṇaiś cāśaya-sambhavaiḥ

mayaiva brahmaṇā pūrṇo

na bahir nāntaraś caret

jīvaḥ — živá bytost; jīva-vinirmuktaḥ — oproštĕná od subtilního podmínĕní v podobĕ hmotného vĕdomí; guṇaiḥ — od kvalit přírody; ca — a; āśaya-sambhavaiḥ — které se projevily v její vlastní mysli; mayā — díky Mnĕ; eva — jistĕ; brahmaṇā — Nejvyšší Absolutní Pravdĕ; pūrṇaḥ — naplnĕná, zcela spokojená; na — ne; bahiḥ — ve vnĕjším (uspokojování smyslů); na — ani; antaraḥ — ve vnitřním (vzpomínání na smyslový požitek); caret — mĕla by bloudit.


Text

Když je živá bytost oproštĕná od subtilního podmínĕní mysli a od kvalit přírody zrozených z hmotného vĕdomí, stane se zcela spokojenou díky vnímání Mé transcendentální podoby. Již nehledá požitek ve vnĕjší energii, ani na tento požitek nemyslí a nevzpomíná ve svém nitru.

Purport

VÝZNAM: Lidská forma života je vzácnou příležitostí dosáhnout duchovního osvobození v rámci vĕdomí Krsny. Pán Krsna v této kapitole podrobnĕ popsal charakteristiky tří kvalit přírody a transcendentální stav vĕdomí Krsny. Sri Caitanya Mahaprabhu dal pokyn, abychom přijali útočištĕ u svatého jména Pána Krsny, neboť tak můžeme snadno překonat kvality přírody a začít žít svým pravým životem láskyplné oddané služby Pánu Krsnovi.

Takto končí výklady pokorných služebníků Jeho Božské Milosti A. C. Bhaktivedanty Swamiho Prabhupady ke dvacáté páté kapitole jedenáctého zpĕvu Srimad-Bhagavatamu nazvané „Tři kvality přírody a mimo jejich vliv“.