jīvaḥ — živá bytost; jīva-vinirmuktaḥ — oproštĕná od subtilního podmínĕní v podobĕ hmotného vĕdomí; guṇaiḥ — od kvalit přírody; ca — a; āśaya-sambhavaiḥ — které se projevily v její vlastní mysli; mayā — díky Mnĕ; eva — jistĕ; brahmaṇā — Nejvyšší Absolutní Pravdĕ; pūrṇaḥ — naplnĕná, zcela spokojená; na — ne; bahiḥ — ve vnĕjším (uspokojování smyslů); na — ani; antaraḥ — ve vnitřním (vzpomínání na smyslový požitek); caret — mĕla by bloudit.

Když je živá bytost oproštĕná od subtilního podmínĕní mysli a od kvalit přírody zrozených z hmotného vĕdomí, stane se zcela spokojenou díky vnímání Mé transcendentální podoby. Již nehledá požitek ve vnĕjší energii, ani na tento požitek nemyslí a nevzpomíná ve svém nitru.