sāttvikaḥ — v kvalitĕ dobra; kārakaḥ — konatel činností; asaṅgī — bez připoutanosti; rāga-andhaḥ — oslepený osobní touhou; rājasaḥ — konatel v kvalitĕ vášnĕ; smṛtaḥ — je považován; tāmasaḥ — konatel v kvalitĕ nevĕdomosti; smṛti — od pamĕti, co je co; vibhraṣṭaḥ — pokleslý; nirguṇaḥ — transcendentální; mat-apāśrayaḥ — ten, kdo přijal útočištĕ u Mĕ.

Pracovník, který není připoutaný, jedná v kvalitĕ dobra, pracovník zaslepený osobní touhou podléhá kvalitĕ vášnĕ a pracovník, který úplnĕ zapomnĕl, jak rozeznat dobré od špatného, je ovládaný kvalitou nevĕdomosti. Ale rozumí se, že pracovník, který přijal útočištĕ u Mĕ, je vůči kvalitám přírody transcendentální.