VÝZNAM: Pán zde jasnĕ vysvĕtluje, že duchovní poznání Jeho svrchované osobnosti je transcendentální vůči bĕžnému náboženskému poznání na úrovni kvality dobra. Na základĕ kvality dobra osoba chápe existenci vyšší duchovní přirozenosti ve všem. V rámci kvality vášnĕ získává vĕdecké poznání o hmotném tĕle. A pod vlivem kvality nevĕdomosti upíná mysl na smyslové objekty bez vyššího vĕdomí a vnímá tedy jako malé dítĕ nebo mentálnĕ zaostalá osoba.

Srila Jiva Gosvami ve svém komentáři k tomuto verši podrobnĕ vysvĕtluje, že hmotná kvalita dobra neposkytuje dokonalé poznání Absolutní Pravdy. Cituje ze Srimad-Bhagavatamu (6.14.2) na důkaz toho, že mnoho velkých polobohů na úrovni kvality dobra nechápalo transcendentální osobnost Pána Krsny. Hmotná kvalita dobra umožňuje stát se zbožným či nábožensky orientovaným a uvĕdomovat si vyšší, duchovní přirozenost. Na duchovní úrovni očištĕného dobra však osoba navazuje přímý láskyplný vztah s Absolutní Pravdou a místo pouhého udržování spojení se svĕtskou zbožností slouží Pánu. Pod vlivem kvality vášnĕ podmínĕná duše spekuluje o realitĕ vlastní existence, okolním svĕtĕ a o existenci království Boha. Kvalita nevĕdomosti přináší poznání vhodné pro uspokojování smyslů, které pohrouží mysl do různých způsobů jedení, spaní, obrany a sexu, bez jakéhokoliv vyššího cíle. Pod vlivem kvalit přírody se tedy podmínĕné duše snaží uspokojovat své smysly nebo se naopak od smyslového požitku oprostit. Nemohou se však přímo vĕnovat svým vĕčným, osvobozeným činnostem, dokud nedospĕjí do transcendentálního postavení vĕdomí Krsny, mimo vliv kvalit přírody.