sattvaḿ rajas tama iti
guṇā jīvasya naiva me
citta-jā yais tu bhūtānāḿ
sajjamāno nibadhyate
sattvam — kvalita dobra; rajaḥ — kvalita vášnĕ; tamaḥ — kvalita nevĕdomosti; iti — takto; guṇāḥ — kvality; jīvasya — týkající se duchovní duše; na — ne; eva — jistĕ; me — Mĕ; citta-jāḥ — projevené v mysli; yaiḥ — jejichž působením; tu — a; bhūtānām — k hmotným výtvorům; sajjamānaḥ — vyvíjející připoutanost; nibadhyate — živá bytost je spoutána.
Tři kvality hmotné přírody – dobro, vášeň a nevĕdomost – ovlivňují živou bytost, ale ne Mĕ. Projevují se v její mysli a pak způsobují, že se připoutává k hmotným tĕlům a dalším stvořeným objektům. Tímto způsobem je spoutána.
VÝZNAM: Živá bytost je okrajovou energií Nejvyššího Pána, která má sklon podlehnout Pánovĕ matoucí hmotné energii. Osobnost Božství je však absolutním vládcem iluze. Ta Pána nemůže nikdy ovládat. Proto je Nejvyšší Pán, Sri Krsna, vĕčným objektem služby pro všechny živé bytosti, které jsou vĕčnĕ Pánovými služebníky.
Tři kvality přírody se projevují v hmotné energii. Když si podmínĕná duše osvojí hmotnou mentalitu, kvality projevují svůj vliv v rámci této mentality. Pokud však svou mysl očistí oddanou službou Pánu, kvality přírody na ni již nemohou působit, protože na duchovní úrovni žádný vliv nemají.
