VÝZNAM: Hmotné tĕlo se skládá ze zemĕ, vody, ohnĕ a vzduchu, tak jako cihly, kameny a jiné předmĕty. Naše vĕdomí, mylnĕ pohroužené v tĕle, vnímá štĕstí a neštĕstí a plodonosná činnost (karma) je konána tehdy, když se mylnĕ pokládáme za ty, kdo si užívají hmotného svĕta. Falešné ego je tedy klamným spojením vlastního já a tĕla – dvou ve skutečnosti oddĕlených objektů – v naší mysli. Jelikož se karma neboli hmotná činnost zakládá na klamném vĕdomí, jsou tyto činnosti také klamné a nemají skutečný základ ani v tĕle, ani v duši. Když se podmínĕná duše mylnĕ považuje za tĕlo a tedy i za poživatele hmotného svĕta, snaží se nacházet potĕšení v nedovoleném styku se ženami. Toto hříšné jednání je založené na mylné představĕ, že je toto tĕlo a je tedy tím, kdo si užívá žen a svĕta. Jelikož osoba není tĕlo, její užívání si se ženou vlastnĕ neexistuje. Dochází pouze k interakci dvou strojů – dvou tĕl – a interakce klamného vĕdomí muže a ženy. Vnímání nedovoleného sexu nastává v tĕle a prostřednictvím falešného ega ho živá bytost mylnĕ přijímá jako svůj vlastní zážitek. Bolestné i příjemné reakce karmy tedy v konečném smyslu působí na falešné ego, a ne na tĕlo, které se skládá z netečné hmoty, ani na duši, která nemá s hmotou nic společného. Falešné ego je klamnou představou mysli; a právĕ ono zakouší štĕstí a neštĕstí. Duše se na druhé nemůže zlobit, protože si sama neužívá ani netrpí. To dĕlá falešné ego.