na te mām ańga jānanti
hṛdi-sthaḿ ya idaḿ yataḥ
uktha-śastrā hy asu-tṛpo
yathā nīhāra-cakṣuṣaḥ
na — ne; te — oni; mām — Mĕ; aṅga — Můj milý Uddhavo; jānanti — znají; hṛdi-stham — sídlící v srdci; yaḥ — který je; idam — tento stvořený vesmír; yataḥ — z nĕhož pochází; uktha-śastrāḥ — pro nĕž jsou védské obřadní činnosti hodné chvály, nebo pro nĕž je konání vlastních obřadů jako zbraň, jež zabíjí obĕtní zvíře; hi — jistĕ; asu-tṛpaḥ — jež mají zájem jen o smyslový požitek; yathā — jako; nīhāra — v mlze; cakṣuṣaḥ — ti, jejichž oči.
VÝZNAM: Slovo uktha-sastrah popisuje pronášení určitých védských hymnů, kterým osoba získá plodonosné výsledky v tomto i příštím svĕtĕ. Slovo sastra také označuje zbraň, takže uktha-sastra rovnĕž znamená „zbraň používaná při védské obĕti k zabití obĕtního zvířete“. Osoby využívající védského poznání k zajišťování tĕlesného požitku zabíjejí sami sebe zbraní materialistických náboženských zásad. Jsou také přirovnáni k tĕm, kdo se snaží vidĕt v husté mlze. Mylné tĕlesné pojetí života, kdy ignorujeme vĕčnou duši v tĕle, představuje hustou mlhu nevĕdomosti, jež nám brání vidĕt Boha. Proto Pán Krsna zahajuje své učení v Bhagavad-gitĕ tím, že odstraňuje temnou nevĕdomost tĕlesného pojetí života. Náboženství znamená zákon Boha. Konečným nařízením či zákonem Pána je, že každá podmínĕná duše se Mu má odevzdat, naučit se Mu sloužit a milovat Ho, a tak se vrátit domů, zpátky k Bohu. K tomu vede rozvíjení vĕdomí Krsny.