VÝZNAM: Následovníci filosofie karma-mimamsa prohlašují, že žádné vĕčné království Boha mimo tento vesmír neexistuje a že je proto třeba se stát profesionálním konatelem védských obřadů s cílem udržet se na nĕjaké hmotné nebeské planetĕ. V minulé kapitole Pán vysvĕtlil Sri Uddhavovi, že v hmotném svĕtĕ skutečné štĕstí neexistuje, protože živá bytost bude nezbytnĕ procházet různými planetárními systémy, od nebeských po pekelné, a tak bude stále rozrušená hmotným prostředím. Lékař může dítĕti dávat lék se sladkou polevou, ale jen velký pošetilec dítĕ pobízí, aby ocucalo polevu a lék vyplivlo. Také kvĕtnaté výroky Véd popisující nebeský požitek nedávají pravý plod védského poznání, ale jen ozdobné kvĕty smyslového požitku. Védy (Ṛg Veda 1.22.20) uvádĕjí: tad visnoh paramam padam sada pasyanti surayah. Dokonce i polobozi, kteří jsou trvalými obyvateli nebeských planet, stále vzhlížejí k vĕčnému sídlu Nejvyššího Pána. Pošetilí lidé, kteří obdivují životní úroveň v hmotném nebi, by si tedy mĕli povšimnout toho, že sami polobozi jsou oddanými Nejvyššího Pána. Nikdo by se nemĕl stávat falešným propagátorem takzvaného védského poznání, ale mĕl by rozvíjet vĕdomí Krsny, a tak opravdu vyřešit problém pokroku v životĕ.