eṣa vai paramo yogo

manasaḥ sańgrahaḥ smṛtaḥ

hṛdaya-jñatvam anvicchan

damyasyevārvato muhuḥ

eṣaḥ — toto; vai — jistĕ; paramaḥ — nejvyšší; yogaḥ — yogový postup; manasaḥ — mysli; saṅgrahaḥ — úplné ovládnutí; smṛtaḥ — takto vyhlášené; hṛdaya-jñatvam — důvĕrná znalost; anvicchan — pozornĕ sledující; damyasya — který má být zkrocen; iva — jako; arvataḥ — konĕ; muhuḥ — vždy.


Text

Když chce zkušený cvičitel zkrotit svéhlavého konĕ, nejdřív mu chvíli ponechá volnost a pak přitáhne otĕže, čímž ho postupnĕ dovede tam, kam chce. Svrchovaný yogový postup podobnĕ spočívá v tom, že osoba pozornĕ sleduje pochody a touhy mysli a postupnĕ je zcela ovládne.

Purport

VÝZNAM: Tak jako zkušený jezdec dobře zná sklony nezkroceného konĕ a postupnĕ ho ovládne, zkušený yogi dovoluje mysli vyjevit své materialistické sklony a pak je ovládne pomocí vyšší inteligence. Učený transcendentalista odpírá a zpřístupňuje smyslové objekty tak, aby mysl a smysly zůstaly plnĕ ovládnuté, tak jako jezdec nĕkdy pevnĕ přitáhne za otĕže a jindy nechává konĕ volnĕ bĕžet. Jezdec nikdy nezapomíná na svůj skutečný cíl a nakonec konĕ dovede na správnou cestu. Podobnĕ učený transcendentalista nĕkdy sice smyslům dovolí jednat, ale nikdy nezapomíná na cíl, seberealizaci, a také nedovoluje smyslům jednat hříšnĕ. Přehnaná askeze či omezování může způsobit velké rozrušení mysli, tak jako přehnané přitahování otĕží může vést k tomu, že se kůň začne vzpínat. Cesta seberealizace závisí na jasné inteligenci a nejsnadnĕjší způsob, jak si toto mistrovství osvojit, je odevzdat se Pánu Krsnovi. Pán říká v Bhagavad-gitĕ (10.10):

tesam satata-yuktanam
bhajatam priti-purvakam
dadami buddhi-yogam tam
yena mam upayanti te

Oddaný nemusí být velkým učencem nebo duchovním intelektuálem, ale pokud se upřímnĕ vĕnuje láskyplné službĕ Pánu bez osobní závisti nebo osobních pohnutek, Pán mu ze srdce vyjeví potřebný postup pro ovládnutí mysli. Krsny si vĕdomá osoba mistrnĕ jezdí na vlnách mentálních tužeb, nenechá se vyhodit ze sedla a nakonec dojede zpátky domů, zpátky k Bohu.