nṛ-deham ādyaḿ su-labhaḿ su-durlabhaḿ
plavaḿ su-kalpaḿ guru-karṇadhāram
mayānukūlena nabhasvateritaḿ
pumān bhavābdhiḿ na taret sa ātma-hā
nr — lidské; deham — tĕlo; ādyam — zdroj všech příznivých výsledků; su-labham — získané bez zvláštního úsilí; su-durlabham — ačkoliv ho není možné získat ani s velkým úsilím; plavam — loď; su-kalpam — jako stvořená pro tento účel; guru — mající duchovního učitele; karṇa-dhāram — za kapitána lodi; mayā — Mnou; anukūlena — příznivými; nabhasvatā — vĕtry; īritam — pohánĕná; pumān — osoba; bhava — hmotné existence; abdhim — oceán; na — ne; taret — překoná; saḥ — on; ātma-hā — vrah své vlastní duše.
VÝZNAM: Lidské tĕlo, které živá bytost získává poté, co prošla mnoha nižšími podobami, je stvořené takovým způsobem, že může poskytnout nejvyšší dokonalost života. Každá lidská bytost by mĕla sloužit Nejvyšší Osobnosti Božství a pravý duchovní učitel v této službĕ poskytuje náležité vedení. Bezpříčinná milost Pána Krsny se přirovnává k příznivým vĕtrům, jež pomáhají lodi tĕla hladce plachtit zpátky domů, zpátky k Bohu. Pán Krsna dává osobní pokyny ve védské literatuře, mluví prostřednictvím pravého duchovního učitele a povzbuzuje, varuje a chrání svého upřímného oddaného z nitra jeho srdce. Toto Pánovo milostivé vedení upřímnou duši rychle posouvá po cestĕ zpátky k Bohu. Ten, kdo však nechápe, že lidské tĕlo je lodí vhodnou pro překonání oceánu hmotné existence, nebude cítit potřebu přijmout kapitána v podobĕ duchovního mistra a nijak neocení příznivé vĕtry Pánovy milosti. Nemá nadĕji dosáhnout cíle lidského života. Jelikož jedná proti svému vlastnímu zájmu, stává se postupnĕ vrahem své duše.