VÝZNAM: Ten, kdo získal lidské tĕlo na planetĕ Zemi, má jedinečnou příležitost dosáhnout duchovního osvobození prostřednictvím vĕdomí Krsny neboli oddané služby Pánu. Nemĕl by si proto přát dostat se do nebe nebo riskovat pobyt v pekle, kde přemíra požitku či trestu odvádí mysl od seberealizace. Na druhou stranu by si nemĕl myslet: „Zemĕ je pĕkná, tady můžu zůstat navĕky.“ Je třeba se důkladnĕ odpoutat ode všech aspektů a kategorií hmotné existence a vrátit se domů, zpátky k Bohu, kde je život vĕčný a plný blaženosti a poznání.

Pán Krsna teď začíná rozvíjet svůj nezvratný důkaz, že skutečný lidský pokrok přesahuje hmotnou zbožnost a hřích. Nejprve vyjasnil, že existují v základu tři metody lidského pokroku – jñana, karma a bhakti – a že cílem je transcendentální poznání a nakonec láska k Bohu. Nyní Pán vysvĕtluje, že dosažení nebeských planet (konečný cíl zbožnosti) ani pobyt v pekle (výsledek hříšného jednání) k naplnĕní skutečného smyslu života nepomohou. Ani hmotná zbožnost, ani hřích neuvádĕjí vĕčnou živou bytost do jejího přirozeného postavení; k dosažení skutečné dokonalosti života je tedy zapotřebí nĕco víc.