yad arpitaḿ tad vikalpe
indriyaiḥ paridhāvati
rajas-valaḿ cāsan-niṣṭhaḿ
cittaḿ viddhi viparyayam
yat — když; arpitam — soustředĕné; tat — toto (vĕdomí); vikalpe — na hmotnou rozmanitost (tĕlo, domov, rodinu a tak dále); indriyaiḥ — pomocí smyslů; paridhāvati — honící se dokola; rajaḥ-valam — posílené kvalitou vášnĕ; ca — také; asat — tomu, co neexistuje trvale; niṣṭham — vĕnující se; cittam — vĕdomí; viddhi — vĕz; viparyayam — opak (toho, co jsem říkal předtím).
Když nĕkdo soustředí vĕdomí na hmotné tĕlo, domov a další, podobné předmĕty smyslového požitku, tráví život honbou za hmotnými objekty pomocí smyslů. Vĕdomí tak silnĕ ovlivnĕné kvalitou vášnĕ se vĕnuje dočasným vĕcem a to přináší bezbožnost, nevĕdomost, připoutanost a chudobu.
VÝZNAM: V předchozím verši Pán Krsna vyložil příznivé výsledky soustředĕní mysli na Nĕj a nyní popisuje opačnou situaci. Rajas-valam znamená, že vášeň natolik zesílí, že se osoba dopouští hříšných činností a sklízí všemožné rány osudu. I když materialisté nechtĕjí vidĕt, jak bídné podmínky je čekají, všemi druhy důkazů – to znamená védské pokyny, přímé vnímání, tradiční moudrost a induktivní logika – lze potvrdit, že porušování Božích zákonů má katastrofální následky.
