aham ātmāntaro bāhyo
'nāvṛtaḥ sarva-dehinām
yathā bhūtāni bhūteṣu
bahir antaḥ svayaḿ tathā
aham — Já; ātmā — Nejvyšší Pán; āntaraḥ — existující uvnitř jako Nadduše; bāhyaḥ — existující vnĕ ve svém všudypřítomném rysu; anāvṛtaḥ — nezahalený; sarva-dehinām — všech živých bytostí; yathā — tak jako; bhūtāni — hmotné prvky; bhūteṣu — mezi živými bytostmi; bahiḥ — navenek; antaḥ — uvnitř; svayam — Mĕ; tathā — stejnĕ tak.
Tak jako stejné hmotné prvky existují uvnitř i vnĕ všech hmotných tĕl, ani Já nemohu být ničím jiným zahalen. Existuji ve všem jako Nadduše a vnĕ všeho ve svém všudypřítomném rysu.
VÝZNAM: Pán Krsna je celkovým základem meditace pro všechny yogi a filosofy a zde objasňuje své absolutní postavení. Jelikož je ve všem, nĕkdo by si mohl myslet, že je rozdĕlený na kousky. Slovo anavrta, „naprosto nezahalený“, však vyjadřuje, že nic nemůže jakýmkoliv rušivým způsobem zasáhnout do svrchované existence Absolutní Pravdy, Osobnosti Božství. Hmotné prvky existují neustále všude, takže jejich existenci uvnitř a vnĕ od sebe nic nedĕlí. Také Nejvyšší Osobnost Božství je všudypřítomná a je konečnou dokonalostí všeho.
Takto končí výklady pokorných služebníků Jeho Božské Milosti A. C. Bhaktivedanty Swamiho Prabhupady k patnácté kapitole jedenáctého zpĕvu Srimad-Bhagavatamu nazvané „Krsnův popis dokonalostí mystické yogy“.
