VÝZNAM: Tři kvality hmotné přírody se neustále navzájem střetávají a soupeří o převahu. Jak je tedy možné, že kvalita dobra může kvality vášnĕ a nevĕdomosti překonat? Zde Pán Krsna vysvĕtluje, jak se může živá bytost upevnit v kvalitĕ dobra, ze které automaticky vznikají náboženské zásady. Ve čtrnácté kapitole Bhagavad-gity Pán Krsna podrobnĕ rozebírá, které vĕci spadají do dobra, vášnĕ a nevĕdomosti. Když si tedy človĕk vybírá jídlo, postoje, činnosti, způsoby odpočinku a tak dále striktnĕ na úrovni kvality dobra, bude se nacházet pod jejím vlivem. Sattva-guna, kvalita dobra, je přínosná v tom, že vytváří náboženské zásady, jejichž cílem a charakteristikou je oddaná služba Pánu Krsnovi. Bez této oddané služby Pánu je kvalita dobra pokládána za neužitečnou a pouze za další aspekt hmotného klamu. Slovo vrddhat, „posílená, zvĕtšená“, jasnĕ naznačuje, že je třeba dospĕt na úroveň visuddha-sattvy, očištĕného dobra. Slovo vrddhat vyjadřuje nárůst a ten by se nemĕl zastavit, dokud není dosaženo úplné zralosti. Úplná zralost dobra se nazývá visuddha-sattva, neboli transcendentální úroveň nedotčená jakoukoliv jinou kvalitou. Ve stavu čistého dobra se automaticky projevuje veškeré poznání a živá bytost může snadno pochopit svůj vĕčný láskyplný vztah s Pánem Krsnou. To je pravý význam a účel dharmy neboli náboženských zásad.

Srila Madhvacarya v této souvislosti podotýká, že nárůst kvality dobra posiluje náboženské zásady a povzbuzené následování náboženských zásad posiluje kvalitu dobra. Tímto způsobem je možné se dostávat výš a výš do nálady duchovního štĕstí.