priya — drahý; rāva — jehož hlasy; padāni — vibrace; bhāṣase — vydáváš; mṛta — mrtvé; sañjīvikayā — které křísí; anayā — tímto; girā — hlasem; karavāṇi — mĕla bych udĕlat; kim — co; adya — dnes; te — pro tebe; priyam — příjemného; vada — prosím řekni; me — mi; valgita — oslazené (tĕmito zvuky); kaṇṭha — ó ty, jejíž hrdlo; kokila — ó kukačko.

Ó kukačko se sladkým hrdlem, hlasem, který by dokázal křísit mrtvé, vydáváš stejné zvuky, které jsme kdysi slyšely od našeho milovaného, nejpříjemnĕjšího z řečníků. Prosím, řekni mi, jak tĕ mohu dnes potĕšit.