jñānaḿ guhyatamaḿ yat tat
sākṣād bhagavatoditam
anvavocan gamiṣyantaḥ
kṛpayā dīna-vatsalāḥ
jñānam — poznání; guhyatamam — nejdůvěrnější; yat — které je; tat — to; sākṣāt — přímo; bhagavatā uditam — zvěstované Pánem Samotným; anvavocan — dali pokyny; gamiṣyantaḥ — než odešli; kṛpayā — bezpříčinnou milostí; dīna-vatsalāḥ — ti, kteří jsou velmi laskaví k ubohým a pokorným.
Čistý Vedantista, bhakti-vedanta, učí své stoupence přesně v souladu s učením Samotného Pána. Pán, Osobnost Božství, v Bhagavad-gitě a všech dalších písmech všem lidem jednoznačně nařídil, aby následovali výhradně Jeho. On je stvořitelem, udržovatelem a ničitelem všeho. Celé projevené stvoření existuje z Jeho vůle, a když celé představení skončí, zůstává jen On ve Své věčné říši se vším, co k Němu náleží. Existoval ve Své věčné říši před stvořením, a po zničení bude existovat dál. Není tudíž jednou ze stvořených bytostí. Je transcendentální. V Bhagavad-gitě Pán praví, že dávno předtím, než poučoval Arjunu, předal stejné učení bohu Slunce, a když bylo časem vinou špatného předávání narušené, předal ho znovu Arjunovi, neboť to byl dokonalý oddaný a přítel Pána. Učení Pána proto mohou pochopit jedině oddaní. Nikdo jiný. Impersonalista, který nechápe, že Pán má transcendentální podobu, není schopen pochopit nejdůvěrnější poselství Pána. Slovo “nejdůvěrnější” je zde důležité, neboť poznání o oddané službě je o mnoho vyšší než poznání neosobního Brahmanu. Jñanam znamená běžné poznání jakéhokoliv druhu. Jeho vrcholem je poznání neosobního Brahmanu. Když se zčásti začnou objevovat prvky oddanosti, může se rozvinout dále k poznání Paramatmy, což je poznání o všudepřítomném Bohu, které je již důvěrnější. Když se však přemění na čistou oddanou službu, dospěje k důvěrné části transcendentálního poznání a pak se nazývá nejdůvěrnější. Toto nejdůvěrnější poznání Pán předal Brahmovi, Arjunovi, Uddhavovi a jiným.