dhṛta-vratena hi mayā
chandāḿsi guravo 'gnayaḥ
mānitā nirvyalīkena
gṛhītaḿ cānuśāsanam
bhārata-vyapadeśena
hy āmnāyārthaś ca pradarśitaḥ
dṛśyate yatra dharmādi
strī-śūdrādibhir apy uta
dhṛta-vratena — pod přísným slibem sebekázně; hi — jistě; mayā — mnou; chandāṁsi — védské hymny; guravaḥ — duchovní mistři; agnayaḥ — obětní oheň; mānitāḥ — patřičně uctívaný; nirvyalīkena — bez přetvářky; gṛhītam ca — také přijal; anuśāsanam — tradiční ukázněnost; bhārata — Mahābhārata; vyapadeśena — sestavením; hi — jistě; āmnāya-arthaḥ — význam učednické posloupnosti; ca — a; pradarśitaḥ — správně vysvětlil; dṛśyate — tím, co je nezbytné; yatra — kde; dharma-ādiḥ — cesta náboženství; strī-śūdra-ādibhiḥ api — i ženy, śūdrové atd; uta — vyslovil.
Význam Ved nelze pochopit bez přijetí přísného slibu sebekázně a bez učednické posloupnosti. Skutečný uchazeč musí uctívat Vedy, duchovní mistry a obětní oheň. Všechny tyto spletitosti védského poznání jsou systematickým způsobem podány na stránkách Mahabharaty tak, aby je mohli pochopit i ženy, dělníci a nekvalifikovaní příslušníci rodin brahmanů, ksatriyů a vaisyů. V tomto věku je tedy Mahabharata důležitější nežli prvotní Vedy.