इत्युक्त्वा रोषताम्राक्षो वयस्यानृषिबालकः ।
कौशिक्याप उपस्पृश्य वाग्वज्रं विससर्ज ह ॥३६॥

ity uktvā roṣa-tāmrākṣo

vayasyān ṛṣi-bālakaḥ

kauśiky-āpa upaspṛśya

vāg-vajraḿ visasarja ha

iti — takto; uktvā — řka; roṣa-tāmra-akṣaḥ — s očima rudýma vztekem; vayasyān — svým kamarádům; ṛṣi-bālakaḥ — syn ṛṣiho; kauśikī — řeka Kauśikā; āpaḥ — voda; upaspṛśya — dotykem; vāk — slova; vajram — blesk; visasarja — vrhl; ha — v minulosti.


Text

Syn rsiho, když hovořil ke svým kamarádům, se s očima rudýma vztekem dotkl vody v řece Kausika a udeřil následujícím bleskem slov.

Purport

Jak je zřejmé z tohoto verše, okolnosti, za nichž byl Maharaja Pariksit proklet, byly jednoduše dětinské. Srṅgi ukazoval nevinným kamarádům, se kterými si hrál, svoji nestoudnost. Žádný rozumný člověk by nedovolil, aby napáchal takovou velikou škodu na celé lidské společnosti. Zabitím krále jako byl Maharaja Pariksit jen proto, aby předvedl svou bráhmanskou moc, se nezkušený syn brahmany dopustil velké chyby.