विशुष्यत्तालुरुदकं तथाभूतमयाचत ॥२७॥
viprakīrṇa-jaṭācchannaḿ
rauraveṇājinena ca
viśuṣyat-tālur udakaḿ
tathā-bhūtam ayācata
viprakīrṇa — rozcuchány; jaṭa-ācchannam — pokrytý slepenými dlouhými vlasy; rauraveṇa — jelení kůží; ajinena — kůží; ca — také; viśuṣyat — vyschlé; tāluḥ — v ústech; udakam — voda; tathā-bhūtam — v tom stavu; ayācata — požádal o.
Mudrc sedící v meditaci byl zahalen v jelení kůži a po těle mu splývaly dlouhé slepené vlasy. Král měl vyschlo v ústech a proto ho požádal o vodu.
Žíznící král požádal mudrce o vodu. To, že takový velký oddaný a král žádal o vodu mudrce pohrouženého v tranzu, bylo jistě řízením prozřetelnosti, neboť jinak by se taková věc nemohla nikdy stát. Maharaja Pariksit se tak dostal do nepříjemné situace, aby mohl být později vyjeven Srimad-Bhagavatam.
