न ते गुडाकेशयशोधराणां बद्धाञ्जलेर्वै भयमस्ति किञ्चित् ।
न वर्तितव्यं भवता कथञ्चन क्षेत्रे मदीये त्वमधर्मबन्धुः ॥३१॥
rājovāca
na te guḍākeśa-yaśo-dharāṇāḿ
baddhāñjaler vai bhayam asti kiñcit
na vartitavyaḿ bhavatā kathañcana
kṣetre madīye tvam adharma-bandhuḥ
rājā uvāca — král řekl; na — ne; te — tvůj; guḍākeśa — Arjuna; yaśaḥ-dharāṇām — z nás, kteří jsme zdědili slávu; baddha-añjaleḥ — ten, kdo spíná ruce; vai — jistě; bhayam — strach; asti — je; kiñcit — sebemenší; na — ani; vartitavyam — můžeme dovolit žít; bhavatā — tebou; kathañcana — všemi prostředky; kṣetre — v zemi; madīye — v mém království; tvam — tebe; adharma-bandhuḥ — přítel bezbožnosti.
Král pravil: Zdědili jsme slávu Arjuny, proto když se nám odevzdáváš se sepjatýma rukama, nemusíš se bát o svůj život. Nemůžeš však zůstat v mém království, protože jsi přítelem bezbožnosti.
Kalimu, který je přítelem bezbožnosti všeho druhu, může být odpuštěno, když se odevzdá, ale za žádných okolností mu nelze dovolit, aby žil jako občan kdekoliv v dobrém státě. Panduovci byli pověřenými zástupci Osobnosti Božství, Pána Krsny, který ve skutečnosti naplánoval bitvu na Kuruksetře. Neučinil to však ve Svém osobním zájmu; chtěl, aby světu vládl ideální král jako byl Maharaja Yudhisthira a jeho potomci jako Maharaja Pariksit. Zodpovědný král jakým byl Maharaja Pariksit nemohl dovolit příteli bezbožnosti, aby se zabydloval v jeho království na úkor dobré pověsti Panduovců. To je jediný způsob, jak vyhladit mravní úpadek v zemi. Přátelé bezbožnosti musejí být vykázáni ze státu ven, a to zemi zachrání před mravním úpadkem.
