साधूनां भद्रमेव स्यादसाधुदमने कृते ॥१४॥
jane 'nāgasy aghaḿ yuñjan
sarvato 'sya ca mad-bhayam
sādhūnāḿ bhadram eva syād
asādhu-damane kṛte
jane — živým bytostem; anāgasi — ti, kteří jsou neškodní; agham — utrpení; yuñjan — použitím; sarvataḥ — všude; asya — takových zločinců; ca — a; mat-bhayam — bát se mě; sādhūnām — čestných osob; bhadram — příznivý osud; eva — jistě; syāt — nastane; asādhu — nečestných ničemů; damane — zkrocení; kṛte — vykonané.
Každý, kdo způsobuje utrpení neškodným živým bytostem, se mě všude na světě musí bát. Vždyť zkrocení nečestných ničemů automaticky prospívá nevinným.
Zákeřným zločincům se daří dobře za vlády zbabělých a neschopných panovníků. Jsou-li však panovníci dostatečně silní, aby zkrotili všechny nečestné osoby ve všech částech státu, pak se jim jistě dařit nebude. Jsou-li darebáci příkladně potrestáni, pak automaticky následuje příznivá budoucnost. Jak bylo řečeno dříve, král či představitel výkonné moci má v první řadě chránit ve všech ohledech pokojné a nevinné obyvatele státu. Oddaní Pána jsou přirozeně pokojní a mírumilovní, a proto je prvořadou povinností státu zařídit, aby se z každého stal oddaný Pána. Pak budou automaticky všichni obyvatelé pokojní a mírumilovní a jedinou povinností krále bude krotit nepoctivé darebáky. To přinese mír a soulad v celé lidské společnosti.
