सख्यं मैत्रीं सौहृदं च सारथ्यादिषु संस्मरन् ।
नृपमग्रजमित्याह बाष्पगद्गदया गिरा ॥४॥

sakhyaḿ maitrīḿ sauhṛdaḿ ca

sārathyādiṣu saḿsmaran

nṛpam agrajam ity āha

bāṣpa-gadgadayā girā

sakhyam — přání všeho dobrého; maitrīm — požehnání; sauhṛdam — důvěrně spjaté; ca — také; sārathya-ādiṣu — když se stal vozatajem; saṁsmaran — na to vše vzpomínal; nṛpam — králi; agrajam — staršímu bratrovi; iti — takto; āha — řekl; bāṣpa — ztěžka dýchaje; gadgadayā — zaplaven; girā — řeči.


Text

Vzpomínal na Pána Krsnu a na Jeho příznivá přání, na Jeho dobrodiní, na důvěrné rodinné vztahy a na to, jak se Pán stal jeho vozatajem. Zaplaven vzpomínkami začal s těžkým dechem hovořit.

Purport

Svrchovaná živá bytost je dokonalá ve všech vztazích se Svými čistými oddanými. Sri Arjuna je jedním z typických čistých oddaných Pána, který s Ním má vztah vzájemného přátelství, a Pánovo jednání s Arjunou je ukázkou přátelství na nejvyšším stupni dokonalosti. Pán nebyl jen Arjunovým příznivcem, ale skutečným dobrodincem, a aby jejich vztah ještě zdokonalil, připojil rodinná pouta tím, že zařídil Arjunovi svatbu se Subhadrou. Vrcholem všeho bylo, že Pán přijal úlohu Arjunova vozataje, aby Svého přítele ochránil v riskantních situacích na bojišti, a byl nakonec skutečně šťastný, když korunoval Panduovce na světové vládce. Arjuna si připomíná všechny tyto události jednu po druhé a je těmito myšlenkami zcela přemožen.