इत्युक्त्वाथारुहत्स्वर्गं नारदः सहतुम्बुरुः ।
युधिष्ठिरो वचस्तस्य हृदि कृत्वाजहाच्छुचः ॥६०॥

ity uktvāthāruhat svargaḿ

nāradaḥ saha-tumburuḥ

yudhiṣṭhiro vacas tasya

hṛdi kṛtvājahāc chucaḥ

iti — takto; uktvā — když oslovil; atha — poté; āruhat — vystoupil; svargam — do vnějšího prostoru; nāradaḥ — veliký mudrc Nārada; saha — se; tumburuḥ — svým strunným nástrojem; yudhiṣṭhiraḥ — Mahārāja Yudhiṣṭhira; vacaḥ — pokyny; tasya — jeho; hṛdi kṛtvā — držel ve svém srdci; ajahāt — zanechal; śucaḥ — všeho nářku.


Text

Když velký mudrc Narada takto promluvil, vystoupil se svojí vinou do vnějšího prostoru. Yudhisthira choval jeho pokyny ve svém srdci, a tak byl schopný zanechat všeho nářku.

Purport

Sri Naradaji je věčným astronautem, který je milostí Pána obdařený duchovním tělem. Může bez omezení cestovat vnějším prostorem jak v hmotném, tak v duchovním světě a může za jediný okamžik vstoupit na kteroukoliv planetu v tomto neomezeném prostoru. Již jsme hovořili o jeho minulém životě, kdy byl synem služebné. Díky tomu, že pobýval ve společnosti čistých oddaných, byl povýšen do postavení věčného astronauta a získal tak plnou svobodu pohybu. Měli bychom se tedy snažit kráčet ve stopách Narady Muniho a nevyvíjet marné snahy na dosažení jiných planet mechanickými prostředky. Maharaja Yudhisthira byl zbožný král, a proto ho Narada Muni čas od času navštěvoval. Každý, kdo si přeje vidět Naradu Muniho, musí být nejprve zbožný a musí jít v Naradových stopách.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke třinácté kapitole prvního zpěvu Srimad-Bhagavatamu, nazvané “Dhrtarastra opouští domov”.