Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je jeden jediný, ale projevuje se prostřednictvím různých energií, jelikož je přirozeně blažený. Živé bytosti jsou rovněž jakožto projevy Jeho okrajové energie kvalitativně totožné s Pánem, a existuje bezpočet živých bytostí uvnitř i vně jak vnější, tak vnitřní energie Pána. Jelikož duchovní svět je projevem Pánovy vnitřní energie, živé bytosti náležící do této vnitřní síly jsou kvalitativně totožné s Pánem a nejsou znečištěny vnější silou. Přestože je živá bytost kvalitativně totožná s Pánem, kvůli znečištění hmotného světa se projevuje zvráceným způsobem, a proto zažívá v hmotném světě takzvané štěstí a neštěstí. Všechny tyto zážitky jsou vesměs pomíjivé a nemají na duchovní duši vliv. To, že duše vnímá toto pomíjivé štěstí a neštěstí, je způsobeno pouze tím, že zapomíná na své vlastnosti, které jsou stejné jako má Pán. Od Pána Samotného ovšem neustále přicházejí popudy zevnitř i zvenku, podle kterých může živá bytost napravit svoji pokleslou situaci. Zevnitř Pán usměrňuje toužící živé bytosti jako lokalizovaná Paramatma a zvenku je usměrňuje Svými projevy v podobě duchovního mistra a zjevených písem. Člověk má hledět na Pána; nemá být znepokojen takzvanými projevy štěstí a neštěstí, ale má se snažit spolupracovat s Pánem na Jeho vnějších činnostech určených pro nápravu pokleslých duší. Pouze na Jeho nařízení se má člověk stát duchovním mistrem a spolupracovat s Pánem. Nikdo se nemá stát duchovním mistrem pro vlastní prospěch a pro nějaký hmotný zisk; dělat si z toho obchod nebo si tak vydělávat na živobytí. Praví duchovní mistři, kteří vzhlížejí k Nejvyššímu Pánu a chtějí s Ním spolupracovat, jsou ve skutečnosti s Pánem kvalitativně totožní, a ti, kteří zapomínají, jsou pouze převráceným odrazem. Yudhisthirovi Maharajovi tedy Narada radí, aby nebyl zneklidněný otázkami takzvaného štěstí a neštěstí, ale aby pouze vzhlížel k Pánovi a snažil se naplňovat poslání, pro které Pán sestoupil. To bylo jeho prvořadou povinností.