Panduovci, zvláště Maharaja Yudhisthira a Arjuna, předvídali následky bitvy na Kuruksetře, a Arjuna proto odmítal bojovat. K boji došlo vůlí Pána, ale rodinný smutek, který očekávali, se stal skutečností. Maharaja Yudhisthira si byl stále vědom nepříznivé situace, ve které byl jeho strýc Dhrtarastra a teta Gandhari, a proto jim ve stáří a smutku poskytoval všemožnou péči. Jakmile tedy nenacházel svého strýce a tetu v paláci, přirozeně v něm vyvstaly pochybnosti a usuzoval, že se utopili ve vodách Gangy. Považoval se za nevděčníka, protože když Panduovci ztratili otce, Maharaja Dhrtarastra je královsky zaopatřil, a on mu na oplátku v bitvě na Kuruksetře zabil všechny syny. Jako zbožný muž bral Maharaja Yudhisthira v úvahu všechny své nezbytné přečiny a nikdy neuvažoval o přečinech svého strýce a jeho společnosti. Dhrtarastra trpěl vůlí Pána následky vlastních přečinů, ale Maharaja Yudhisthira myslel pouze na vlastní zlé skutky, kterým se nemohl vyhnout. To je povaha dobrého člověka a oddaného Pána. Oddaný nikdy nehledá chybu na druhých, ale snaží se nalézt své vlastní a co nejvíce je napravit.