Žádná vyšší moc nemůže zastavit kruté ruce smrti. Nikdo nechce zemřít, byť zakouší sebevětší tělesné bolesti. Ani v době takzvaného vědeckého rozvoje poznání neexistuje žádný lék na stáří a na smrt. Stáří je připomínkou příchodu smrti, které slouží krutý čas, a nikdo se nemůže vzepřít smrti neboli svrchovanému soudu věčného času. Vidura to vysvětluje dříve, než se Dhrtarastra začne shánět po způsobu, kterým oddálit bezprostřední hrůznou situaci, jak to udělal mnohokrát předtím. Nežli však mohl vznést svoje požadavky, Vidura ho upozornil, že nemůže dostat žádný lék od nikoho a odnikud z tohoto hmotného světa. A jelikož nic takového v hmotném světě neexistuje, smrt je totožná s Nejvyšší Osobností Božství, jak říká Pán Sám v Bhagavad-gitě (10.34).

Smrti nemůže zabránit nikdo a nic v tomto hmotném světě. Hiranyakasipu se chtěl stát nesmrtelným a podrobil se krutému pokání, které třáslo celým vesmírem a od něhož ho přišel odradit samotný Brahma. Hiranyakasipu Brahmu požádal, aby mu dal požehnání nesmrtelnosti, ale Brahma řekl, že on sám je smrtelný, třebaže žije na nejvyšší planetě, takže mu stěží může takové požehnání udělit. Smrt je tedy i na nejvyšší planetě tohoto vesmíru, natož pak na jiných planetách, které jsou kvalitou mnohem níže nežli Brahmaloka, což je planeta, na které pobývá Brahma. Všude, kde se projevuje vliv věčného času, jsou také tyto čtyři útrapy—rození, nemoc, stáří a smrt — a všechny jsou nevyhnutelné.