तत्राब्दकोटिप्रतिमः क्षणो भवेद्रविं विनाक्ष्णोरिव नस्तवाच्युत ॥९॥
yarhy ambujākṣāpasasāra bho bhavān
kurūn madhūn vātha suhṛd-didṛkṣayā
tatrābda-koṭi-pratimaḥ kṣaṇo bhaved
raviḿ vinākṣṇor iva nas tavācyuta
yarhi — kdykoliv; ambuja-akṣa — ó Pane s lotosovýma očima; apasasāra — odcházíš; bho — oh; bhavān — Ty; kurūn — potomci krále Kurua; madhūn — obyvatelé Mathury (Vrajabhūmi); vā — nebo; atha — proto; suhṛt-didṛkṣayā — aby ses s nimi setkal; tatra — tehdy; abda-koṭi — milióny let; pratimaḥ — jako; kṣaṇaḥ — okamžiky; bhavet — stává se; ravim — slunce; vinā — bez; akṣṇoḥ — očí; iva — tak; naḥ — naše; tava — Tvé; acyuta — neomylný.
Ó Pane s lotosovýma očima, vždy, když odcházíš do Mathury, Vrndavanu či Hastinapuru, aby ses setkal se Svými přáteli a příbuznými, každý okamžik Tvé nepřítomnosti nám připadá jako milióny let. Ó neomylný, naše oči jsou tehdy zbytečné, jako kdyby neexistovalo slunce.
Všichni jsme pyšní na své hmotné smysly, a provádíme s nimi pokusy, které mají určit existenci Boha. Ale zapomínáme, že naše smysly samy o sobě nejsou absolutní. Mohou pracovat pouze za určitých podmínek. Například naše oči: dokud svítí slunce, jsou do určité míry užitečné; ale bez slunečního svitu jsou zbytečné. Pán Sri Krsna, jakožto původní Pán a Nejvyšší Pravda, se přirovnává ke slunci. Bez Něho je všechno naše poznání buď nepravé nebo částečné. Opakem slunce je tma a stejně tak opakem Krsny je maya neboli iluze. Oddaní Pána vidí vše ze správné perspektivy díky světlu, které pochází od Pána Krsny. Pánovou milostí není čistý oddaný nikdy v temnotě nevědomosti. Je tedy nutné, abychom byli vždy v dohledu Pána Krsny, a tak mohli vidět sebe samotné a Pána s Jeho různými energiemi. Stejně jako nemůžeme nic vidět bez slunce, tak také nemůžeme vidět ani sami sebe bez skutečné přítomnosti Pána. Bez Něho je veškeré naše poznání zastřené iluzí.
