tam ātmajair dṛṣṭibhir antarātmanā
duranta-bhāvāḥ parirebhire patim
niruddham apy āsravad ambu netrayor
vilajjatīnāḿ bhṛgu-varya vaiklavāt
tam — Jeho (Pána); ātma-jaiḥ — syny; dṛṣṭibhiḥ — pohledem; antara-ātmanā — nejniternější částí srdce; duranta-bhāvāḥ — nepřemožitelná extáze; parirebhire — objaly; patim — manžela; niruddham — zajíkly se; api — přestože; āsravat — slzy; ambu — jako kapky vody; netrayoḥ — z očí; vilajjatīnām — těch, kterým je vlastní stud; bhṛgu-varya — ó nejlepší z Bhṛguů; vaiklavāt — nechtěně.
I když jim ženská stydlivost z mnoha důvodů bránila v tom, aby drahého manžela, Pána Sri Krsnu, objaly, královny to přesto učinily tím, že na Něho pohlédly, vložily si Ho do hloubi svých srdcí a poslaly své syny, aby Ho objali. Ani tak to ovšem nebylo úplné, a přes všechnu snahu zadržet pláč jim po tvářích začaly stékat slzy. Žena nepřímo objímá manžela tím, že pošle svého syna aby ho objal, jelikož syn se vyvinul jako část matčina těla. Synovo objetí se nerovná přímo objetí manželů jakožto muže a ženy ze sexuálního hlediska, ale skýtá uspokojení z hlediska citu. Objetí očima je účinnější v milostném vztahu, a proto podle Srily Jivy Gosvamiho není na takové výměně citů mezi manželi nic špatného.