वारमुख्याश्च शतशो यानैस्तद्दर्शनोत्सुकाः ।
लसत्कुण्डलनिर्भातकपोलवदनश्रियः ॥१९॥

vāramukhyāś ca śataśo

yānais tad-darśanotsukāḥ

lasat-kuṇḍala-nirbhāta-

kapola-vadana-śriyaḥ

vāramukhyāḥ — známé prostitutky; ca — a; śataśaḥ — stovky; yānaiḥ — dopravními prostředky; tat-darśana — setkat se s Ním (s Pánem Śrī Kṛṣṇou); utsukāḥ — velice dychtící; lasat — pověšené; kuṇḍala — náušnice; nirbhāta — zářící; kapola — čelo; vadana — tvář; śriyaḥ — krása.


Text

Současně na různých dopravních prostředcích přijížděly stovky známých prostitutek. Všechny velice toužily setkat se s Pánem, a jejich nádherné tváře zdobily zářící náušnice, zkrášlující jejich čela.

Purport

Nemusíme opovrhovat ani prostitutkami, jsou-li oddanými Pána. Ještě dnes je ve velkých indických městech mnoho prostitutek, které jsou upřímné oddané Pána. Řízením osudu se může stát, že někdo musí přijmout zaměstnání, které ve společnosti není moc uznávané, ale to nebrání oddané službě Pánu. Oddanou službu nelze znemožnit za žádných okolností. Z tohoto verše se dozvídáme, že i v době před zhruba pěti tisíci lety byly ve velkých městech jako Dvaraka, kde pobýval Pán Krsna, prostitutky. To znamená, že aby byl zaručen správný chod společnosti, je potřeba i prostitutek. Když vláda otevírá obchody s lihovinami, neznamená to, že doporučuje pití vína. Existuje totiž třída lidí, kteří budou pít za každou cenu, a zkušenost je taková, že zákaz prodeje alkoholu ve velkých městech vedl k nezákonnému pašování vína. Podobně lidé, kteří nejsou uspokojeni doma, potřebují zvláštní ústupek, a pokud nemohou mít prostitutku, budou tito nízcí lidé nutit k prostituci jiné ženy. Je lepší, když lze prostitutky nalézt na tržnici, a spořádanost společnosti zůstane zachována. Je lepší vydržovat skupinu prostitutek, než podporovat prostituci uvnitř společnosti. Skutečnou nápravou je osvítit všechny lidi tak, aby se z nich stali oddaní Pána. To zamezí všem druhům životního úpadku.

Sri Bilvamaṅgala Thakura, velký acarya vaisnavské větve Visnusvamiho, byl v době svého rodinného života velice připoutaný k jedné prostitutce, která byla shodou okolností oddanou Pána. Jednu noc přišel Thakura do domu Cintamani za veliké bouře doprovázené průtrží mračen a Cintamani překvapilo, že Thakura přišel i za tak hrozivé noci a nedal se odradit ani velkými vlnami na zpěněné řece, kterou musel přeplout. Řekla Thakurovi Bilvamaṅgalovi, že by svou připoutanost k masu a kostem těla bezvýznamné ženy lépe využil tím, kdyby ji obrátil k oddané službě Pánu a dosáhl tak připoutanosti k transcendentální kráse Pána. To byla pro Thakura rozhodující hodina — slova prostitutky ho přivedla k cestě duchovní realizace. Později tuto prostitutku přijal za svého duchovního mistra, a v jeho literární práci najdeme na několika místech, jak oslavuje jméno Cintamani, která mu ukázala správnou cestu.

V Bhagavad-gitě (9.32) Pán říká: “Ó synu Prthy, i nízce zrození candalové a ti, kteří se narodili v rodině nevěřících, a dokonce i prostitutky dosáhnou dokonalosti života, když se uchýlí k čisté oddané službě Mně, neboť na cestě oddané služby není ani nízké zrození a povolání překážkou. Ta cesta je otevřená pro každého, kdo je po ní ochoten jít.”

Je zřejmé, že prostitutky ve Dvarace, které tolik dychtily setkat se s Pánem, byly všechny Jeho čisté oddané, a proto podle citátu z Bhagavad-gity byly všechny na cestě spasení. Jedinou potřebnou nápravou ve společnosti tedy je organizovaně se snažit přeměnit obyvatelstvo na oddané Pána. Tak se v lidech samy od sebe vyvinou vlastnosti obyvatel nebes. Na druhé straně neoddaní nemají naprosto žádné kvalifikace, byť mohou být hmotně velice pokročilí. Rozdíl spočívá v tom, že oddaní Pána jsou na cestě osvobození, zatímco neoddaní se více a více zaplétají do hmotného otroctví. Měřítkem pokroku civilizace je to, zda se lidem dostává vzdělání a pokroku na cestě spasení.