Text 1: Pán Sri Caitanya Mahaprabhu obrátil všechny obyvatele jižní Indie. Ti lidé byli silní jako sloni, ale nacházeli se v sevření krokodýlů různých filosofií, jako je buddhismus, džinismus a mayavada. Pán je všechny osvobodil diskem své milosti a udĕlal z nich vaisnavy oddané Pánu.

Text* 2: Sláva Pánu Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi! Sláva Pánu Nityanandovi Prabhuovi! Sláva Sri Advaitovi Prabhuovi! Sláva všem oddaným Sri Caitanyi Mahaprabhua!

Text* 3: Pouť Sri Caitanyi Mahaprabhua jižní Indií byla zcela ojedinĕlá, protože tam navštívil tisíce poutních míst.

Text 4: Pod záminkou návštĕvy všech tĕchto posvátných míst Pán obrátil na víru tisíce jejich obyvatel a tak je osvobodil. Pouhým svým dotekem učinil z tĕchto oblastí velká poutní místa.

Text* 5: Zaznamenat pořadí, v jakém Pán Sri Caitanya Mahaprabhu všechna tato poutní místa navštívil, opravdu nedovedu. Mohu pouze vše shrnout, když řeknu, že Pán přicházel a odcházel, a tak navštĕvoval všechna svatá místa nalevo i napravo.

Text* 6: Protože nejsem schopen zaznamenat všechna ta místa v chronologickém pořadí, udĕlám pouze jejich výčet.

Text 7-8: Jak již bylo řečeno dříve, obyvatelé všech vesnic, které Pán Caitanya navštívil, se stali vaisnavy a začali zpívat Hari a Krsna. Tak se ve všech vesnicích, které Pán navštívil, stal každý vaisnavou neboli oddaným.

Text* 9: V jižní Indii bylo mnoho různých druhů lidí. Nĕkteří z nich byli filosofičtí spekulanti a jiní zase toužili po plodech svých činů. Byl tam zkrátka nespočet neoddaných.

Text* 10: Všichni tito lidé vlivem Sri Caitanyi Mahaprabhua zavrhli své názory a stali se vaisnavy, oddanými Krsny.

Text 11: V té dobĕ byli všichni jihoindičtí vaisnavové oddanými Pána Ramacandry. Nĕkteří byli tattvavadi a jiní následovali Ramanujacaryu.

Text* 12: Po setkání se Sri Caitanyou Mahaprabhuem se všichni tito vaisnavové stali oddanými Krsny a začali zpívat Hare Krsna maha-mantru.

Text* 13: „,Ó Pane Ramacandro, potomku Maharaje Raghua, prosím ochraň mĕ! Ó Pane Krsno, který jsi zabil démona Kesiho, prosím ochraň mĕ!̀“

Text 14: Sri Caitanya Mahaprabhu cestou často zpíval tuto Rama Raghava mantru, až došel ke břehům Gautamí-gangy, ve které se vykoupal.

Text 15: Odtud šel Sri Caitanya Mahaprabhu do Mallikárdžuna-tírthy, kde zhlédl božstvo Pána Sivy, a všechny lidi tam přimĕl zpívat Hare Krsna maha-mantru.

Text* 16: Po zhlédnutí Pána Mahadevy (Sivy), služebníka Pána Ramy, šel za Ahovala-nrsimhou.

Text 17: Při návštĕvĕ Božstva Ahovala-nrsimhy Caitanya Mahaprabhu přednesl Pánu mnoho modliteb. Poté se vydal do Siddhavatu, kde vidĕl Božstvo Ramacandry, Pána Sitadevi.

Text* 18: Jakmile Pán spatřil Božstvo Pána Ramacandry, potomka krále Raghua, s modlitbami se poklonil. Potom Ho jeden brahmana pozval na obĕd.

Text* 19: Tento brahmana neustále zpíval svaté jméno Ramacandry. Ve skutečnosti kromĕ neustálého zpívání svatého jména Pána Ramacandry neřekl ani slovo.

Text* 20: Toho dne Pán Caitanya zůstal v brahmanovĕ domĕ a přijal u nĕho prasadam. Poté, co mu takto udĕlil milost, se vydal na další cestu.

Text* 21: Na posvátném místĕ zvaném Skanda-kšétra Pán Sri Caitanya Mahaprabhu navštívil chrám Skandy. Odtud šel do Trimathu, kde zhlédl Trivikramu, Božstvo Visnua.

Text* 22: Po návštĕvĕ Trivikramova chrámu se Pán vrátil do Siddhavatu, kde znovu navštívil dům onoho brahmany. Ten nyní neustále zpíval Hare Krsna maha-mantru.

Text* 23: Po obĕdĕ se Sri Caitanya Mahaprabhu brahmany zeptal: „Můj drahý příteli, řekni Mi prosím, jaké je nyní tvé postavení?“

Text* 24: „Dříve jsi neustále zpíval svaté jméno Pána Ramy. Proč nyní stále zpíváš svaté jméno Krsny?“

Text* 25: Brahmana odpovĕdĕl: „To vše jsi způsobil Ty svým vlivem, Pane. Když jsem Tĕ spatřil, ztratil jsem to, co jsem praktikoval celý život.“

Text* 26: „Od dĕtství jsem zpíval svaté jméno Pána Ramacandry, ale když jsem Tĕ uvidĕl, pronesl jsem jednou svaté jméno Pána Krsny.“

Text* 27: „Od té doby se na mém jazyku pevnĕ uchytilo svaté jméno Pána Krsny, a jelikož zpívám to, svaté jméno Pána Ramacandry se ode mne vzdálilo.“

Text* 28: „Již od dĕtství jsem ze zjevených písem shromažďoval citáty o slávĕ svatého jména.“

Text 29: „,Nejvyšší Absolutní Pravda se nazývá Rama, protože transcendentalisté se radují z neomezeného skutečného štĕstí duchovní existence.̀“

Text 30: „,Slovo „krs“ je rysem přitažlivosti Pánovy existence a „na“ znamená duchovní blaženost. Spojením slovního kořene „krs“ s příponou „na“ vznikne slovo „Krsna“ označující Absolutní Pravdu.̀“

Text* 31: „Co se týče svatých jmen Rama a Krsna, jsou na stejné úrovni, ale pro další pokrok nacházíme ve zjevených písmech ještĕ určité podrobnĕjší popisy.“

Text 32: „(Pán Siva oslovil svoji ženu Durgu:) ,Ó Varanano, zpívám svaté jméno Rama, Rama, Rama a užívám si tohoto překrásného zvuku. Toto svaté jméno Ramacandry se rovná tisíci svatých jmen Pána Visnua.̀“

Text 33: „,Zbožné výsledky nabyté zpíváním tří tisíc svatých jmen Visnua lze získat pouhým jedním vyslovením svatého jména Krsny.̀“

Text* 34: „Podle tohoto výroku saster je sláva Krsnova svatého jména neomezená. Přesto jsem Jeho svaté jméno nebyl schopen zpívat. Poslechni si prosím, jaký to mĕlo důvod.“

Text* 35: „Mým uctívaným Pánem byl Pán Ramacandra a ze zpívání Jeho svatého jména jsem byl šťastný. Kvůli tomuto štĕstí jsem zpíval svaté jméno Pána Ramy ve dne v noci.“

Text* 36: „S Tebou se zjevilo i svaté jméno Pána Krsny a tehdy se v mém srdci probudila Jeho sláva.“

Text* 37: „Pane, dospĕl jsem k závĕru, že jsi samotný Pán Krsna.“ To když brahmana řekl, padl k lotosovým nohám Sri Caitanyi Mahaprabhua.

Text 38: Pán Caitanya Mahaprabhu projevil milost tomuto brahmanovi a dalšího dne odešel do Vriddhakáší, kde navštívil chrám Pána Sivy.

Text* 39: Z Vriddhakáší šel Sri Caitanya Mahaprabhu dále, až dorazil do jedné vesnice. Vidĕl, že vĕtšina jejích obyvatel jsou brahmanové, a tak si tam odpočinul.

Text* 40: Vliv Pána Caitanyi Mahaprabhua způsobil, že tam přišlo mnoho miliónů lidí, jen aby Ho zhlédli. Dav nemĕl konce a nebylo tedy možné spočítat, kolik lidí jej tvoří.

Text* 41: Pán mĕl překrásné tĕlesné rysy a navíc byl neustále pohroužený v extázi lásky k Bohu. Stačilo jen, aby Ho lidé zahlédli, a hned začali zpívat svaté jméno Krsny. Z každého se tak stal oddaný vaisnava.

Text* 42: Existuje mnoho různých filosofů. Nĕkteří jsou logici následující Gautamu nebo Kanadu. Jiní následují Jaiminiho filosofii mimamsa. Další následují Saṅkaracaryovu mayavadskou filosofii a ostatní zase Kapilovu saṅkhyovou filosofii či Patañjaliho systém mystické yogy. Nĕkteří následují smrti-sastru tvořenou dvaceti náboženskými texty a ještĕ jiní následují Purany a tantra-sastry. Takové jsou rozmanité skupiny filosofů.

Text* 43: Všichni tito následovníci různých písem byli připraveni představit závĕry svých písem, ale Sri Caitanya Mahaprabhu jejich názory rozbil napadrť a prosadil své učení o bhakti založené na Védách, Vedantĕ, Brahma-sutře a na filosofii acintya-bhedabheda-tattva.

Text* 44: Sri Caitanya Mahaprabhu všude ustanovil učení o oddanosti a nikdo Jej nebyl schopen porazit.

Text* 45: Všichni tito poražení filosofové se i se svými následovníky přidali k hnutí Pána Sri Caitanyi Mahaprabhua, který tak celou jižní Indii učinil zemí vaisnavů.

Text* 46: Když se ateisté doslechli o učenosti Sri Caitanyi Mahaprabhua, s velkou pýchou za Ním přišli se svými žáky.

Text* 47: Jedním z nich byl vůdce buddhistů, velký učenec. Přišel za Pánem a začal hovořit, aby ustanovil devĕt filosofických závĕrů buddhismu.

Text* 48: Vaisnavové by se na buddhisty nemĕli ani podívat, natož s nimi hovořit, ale Caitanya Mahaprabhu s nimi hovořil, jen aby odstranil jejich falešnou pýchu.

Text 49: Buddhistická písma obsahují devĕt hlavních zásad a zakládají se hlavnĕ na argumentech a logice. Buddhisté nemohli svoje učení prosadit, protože Sri Caitanya Mahaprabhu jejich argumenty porazil.

Text* 50: Buddhistický učitel předložil tĕchto devĕt zásad, ale Sri Caitanya Mahaprabhu je svou mocnou logikou rozbil napadrť.

Text 51: Všechny mentální spekulanty i učence Pán Sri Caitanya Mahaprabhu porazil, a když se lidé začali smát, buddhisté pocítili stud i strach současnĕ.

Text* 52: Buddhisté vĕdĕli, že Pán Sri Caitanya Mahaprabhu je vaisnava, a vrátili se domů velice nešťastní. Pozdĕji však začali proti Pánu chystat spiknutí.

Text 53: Po domluvĕ buddhisté předložili Pánu Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi tác s nedotknutelným jídlem a říkali, že to je maha-prasadam.

Text* 54: Jakmile bylo nečisté jídlo nabídnuto Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi, objevil se tam velký pták, popadl tác do zobáku a odletĕl.

Text* 55: Nedotknutelné jídlo padalo přímo na buddhisty a tác velký pták upustil na hlavu onoho buddhistického učitele. Při dopadu na jeho hlavu tác hlasitĕ zařinčel.

Text* 56: Tác byl kovový, a když hranou zasáhl učitelovu hlavu, rozsekl mu ji a učitel se v bezvĕdomí zhroutil k zemi.

Text* 57: Jakmile učitel upadl do bezvĕdomí, jeho buddhističtí žáci s hlasitým křikem utíkali k lotosovým nohám Sri Caitanyi Mahaprabhua, aby u Nĕho vyhledali útočištĕ.

Text* 58: Všichni Pána Sri Caitanyu Mahaprabhua oslovili jako samotného Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, a modlili se k Nĕmu: „Pane, prosím odpusť nám náš přestupek. Mĕj s námi slitování a přiveď našeho duchovního mistra zpátky k životu.“

Text* 59: Pán tehdy buddhistickým žákům odpovĕdĕl: „Všichni byste mĕli do ucha svého duchovního mistra hlasitĕ zpívat jména Krsny a Hariho.“

Text* 60: „Tímto způsobem váš duchovní mistr znovu nabude vĕdomí.“ Na radu Sri Caitanyi Mahaprabhua tedy všichni buddhističtí žáci začali společnĕ zpívat svaté jméno Krsny.

Text 61: Jakmile všichni žáci pronášeli svatá jména Krsna, Rama a Hari, buddhistický učitel se probral a okamžitĕ začal zpívat svaté jméno Pána Hariho.

Text* 62: Všichni shromáždĕní žasli, když vidĕli, že duchovní mistr buddhistů zpívá svaté jméno Krsny a odevzdal se Pánu Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi.

Text* 63: Sri Caitanya Mahaprabhu, syn Sacidevi, potom náhle pro zábavu zmizel všem z očí a nikdo Ho nemohl najít.

Text 64: Sri Caitanya Mahaprabhu dále navštívil Tirupati a Tirumalu, kde vidĕl čtyřruké Božstvo. Potom pokračoval smĕrem k hoře Vénkata.

Text* 65: Po příchodu do Tirupati navštívil Pán Sri Caitanya Mahaprabhu chrám Pána Ramacandry, potomka krále Raghua, přednesl Mu modlitby a poklonil se Mu.

Text 66: Všude, kam Sri Caitanya Mahaprabhu šel, každého udivil svým vlivem. Potom přišel do chrámu Pana-nrsimhy. Pán je tak milostivý.

Text* 67: Sri Caitanya Mahaprabhu se klanĕl Pánu Nrsimhadevovi a modlil se k Nĕmu ve velké extázi lásky. Při pohledu na vliv Pána Caitanyi lidé jen žasli.

Text 68: Po příchodu do Šiva-káňčí Caitanya Mahaprabhu navštívil božstvo Pána Sivy. Svým vlivem udĕlal ze všech oddaných Pána Sivy vaisnavy.

Text 69: Potom Pán navštívil posvátné místo zvané Višnu-káňčí, kde zhlédl Božstva Laksmi-Narayana, kterým se poklonil a přednesl mnoho modliteb pro Jejich potĕšení.

Text* 70: Sri Caitanya Mahaprabhu zůstal ve Višnu-káňčí dva dny a v extázi tam tančil a zpíval kirtan. Všichni, kdo Ho vidĕli, se stali oddanými Pána Krsny.

Text 71: Po návštĕvĕ Trimalaje šel Caitanya Mahaprabhu do Trikála-hasti, kde zhlédl Pána Sivu, kterému vzdal veškerou úctu a složil poklony.

Text 72: V Pakši-tírtĕ Pán Sri Caitanya Mahaprabhu navštívil chrám Pána Sivy a potom šel na poutní místo zvané Vriddhakóla.

Text 73: Ve Vriddhakóle Pán Sri Caitanya Mahaprabhu navštívil chrám Sveta-varahy, inkarnace bílého kance. Když Mu vzdal úctu, šel navštívit chrám Pána Sivy, ve kterém je božstvo oblečené ve žlutých šatech.

Text 74: Po návštĕvĕ chrámu Siyali-bhairavi (podoby bohynĕ Durgy) šel Sri Caitanya Mahaprabhu, syn matky Saci, ke břehu řeky Kávérí.

Text 75: Dále Pán navštívil místo zvané Gó-samádž s místním chrámem Pána Sivy a poté přišel do Védávanu, kde zhlédl další božstvo Pána Sivy a přednesl mu modlitby.

Text* 76: Při návštĕvĕ božstva Sivy zvaného Amrta-liṅga se mu Pán Sri Caitanya Mahaprabhu poklonil. Tak navštívil všechny chrámy Pána Sivy a z jeho oddaných udĕlal vaisnavy.

Text* 77: V Dévasthánu navštívil Caitanya Mahaprabhu chrám Pána Visnua, ve kterém hovořil s vaisnavy z Ramanujacaryovy učednické posloupnosti, známými jako Sri-vaisnavové.

Text 78: V Kumbhakarna-kapále Sri Caitanya Mahaprabhu vidĕl velké jezero a potom posvátné místo jménem Šiva-kšétra, kde se nachází chrám Pána Sivy.

Text 79: Po návštĕvĕ Šiva-kšétry přišel Caitanya Mahaprabhu do Pápanášany, kde navštívil chrám Pána Visnua. Nakonec dospĕl do Šrí Ranga-kšétry.

Text* 80: Po koupeli v řece Kávérí Sri Caitanya Mahaprabhu navštívil chrám Raṅganatha, kde přednesl vroucí modlitby a složil poklony. Tak se považoval za úspĕšného.

Text* 81: V Raṅganathovĕ chrámu Sri Caitanya Mahaprabhu zpíval a tančil v extázi lásky k Bohu. Všichni, kdo Ho při tom vidĕli, jen žasli.

Text 82: Vaisnava jménem Veṅkata Bhatta potom s velkou úctou pozval Sri Caitanyu Mahaprabhua do svého domu.

Text* 83: Sri Veṅkata Bhatta vzal Sri Caitanyu Mahaprabhua k sobĕ domů a umyl Mu nohy. Vodu, kterou k tomu použil, pak pila celá rodina.

Text* 84: Veṅkata Bhatta předložil Pánu obĕd a potom poznamenal, že už nastalo období Caturmasyi.

Text* 85: Veṅkata Bhatta řekl: „Buď ke mnĕ prosím milostivý a zůstaň bĕhem Caturmasyi v mém domĕ. Hovoř prosím o zábavách Pána Krsny a svou milostí mĕ laskavĕ vysvoboď.“

Text* 86: Sri Caitanya Mahaprabhu zůstal v domĕ Veṅkaty Bhatty po celé čtyři mĕsíce. Své dny trávil ve velkém štĕstí vychutnáváním transcendentální nálady hovorů o zábavách Pána Krsny.

Text* 87: Za svého pobytu se Sri Caitanya Mahaprabhu koupal v řece Kávérí a navštĕvoval chrám Sri Raṅgy. Pán také každý den tančil v extázi.

Text* 88: Všichni tam vidĕli tĕlesnou krásu Pána Caitanyi a Jeho extatickou lásku k Bohu. Přicházelo se na Nĕho podívat mnoho lidí, a jakmile Jej spatřili, byli zbaveni veškerého neštĕstí a utrpení.

Text* 89: Na Pána se přišlo podívat mnoho stovek tisíc lidí z různých zemí, a jakmile Jej uvidĕli, začali všichni zpívat Hare Krsna maha-mantru.

Text* 90: Nezpívali nic jiného než Hare Krsna maha-mantru a všichni se stali oddanými Pána Krsny. Obyčejní lidé jen žasli.

Text* 91: Všichni vaisnavští brahmanové, kteří žili ve Šrí Ranga-kšétře, zvali Pána do svých domovů. Ve skutečnosti nebylo dne, kdy by Ho nĕkdo nepozval.

Text* 92: I když Pána zval na obĕd každý den jiný brahmana, na nĕkteré z nich se nedostalo, protože období Caturmasyi se mezitím nachýlilo ke konci.

Text* 93: Na posvátném místĕ Šrí Ranga-kšétře chodil každý den do chrámu jeden brahmanský vaisnava a recitoval tam celou Bhagavad-gitu.

Text* 94: Tento brahmana pravidelnĕ ve velké transcendentální extázi četl všech osmnáct kapitol Bhagavad-gity, ale protože neumĕl správnĕ vyslovovat, lidé se mu posmívali.

Text* 95: Kvůli tomu, že nesprávnĕ vyslovoval, ho lidé nĕkdy pomlouvali nebo se mu smáli, ale on na to nedbal. Čtení Bhagavad-gity ho naplňovalo extází a byl naprosto šťastný.

Text 96: Brahmana bĕhem čtení zakoušel transcendentální tĕlesné promĕny. Ježily se mu chlupy na tĕle, z očí mu tekly slzy a při čtení se třásl a potil. Když to Sri Caitanya Mahaprabhu vidĕl, mĕl velkou radost.

Text* 97: Sri Caitanya Mahaprabhu se brahmany zeptal: „Můj drahý pane, proč zažíváš takovou extázi lásky? Která část Bhagavad-gity ti přináší takové transcendentální potĕšení?“

Text 98: Brahmana odpovĕdĕl: „Jsem nevzdĕlaný, a proto neznám význam slov. Nĕkdy čtu Bhagavad-gitu správnĕ, jindy nesprávnĕ, ale v každém případĕ to dĕlám na pokyn svého duchovního mistra.“

Text* 99: Brahmana pokračoval: „Ve skutečnosti pouze vidím Pána Krsnu, jak sedí na Arjunovĕ voze jako jeho vozataj. V rukou drží otĕže a se svou tmavou barvou pleti vypadá velice krásnĕ.“

Text* 100: „Když vidím Pána Krsnu, jak sedí na voze a poučuje Arjunu, naplňuje mĕ to extatickým štĕstím.“

Text* 101: „Dokud čtu Bhagavad-gitu, jednoduše vidím Pánovy překrásné rysy. To je důvod, proč Bhagavad-gitu čtu, a moji mysl od toho nelze odtrhnout.“

Text 102: Sri Caitanya Mahaprabhu brahmanovi řekl: „Ty jsi pravá autorita na čtení Bhagavad-gity. To, co víš, představuje skutečnou podstatu Bhagavad-gity.“

Text* 103: Pán Caitanya Mahaprabhu domluvil a brahmanu objal. Ten uchopil Pánovy lotosové nohy a dal se do pláče.

Text* 104: Brahmana odpovĕdĕl: „Když jsem uvidĕl Tebe, mé štĕstí se zdvojnásobilo. Proto si myslím, že jsi ten samý Pán Krsna.“

Text* 105: Brahmanova mysl byla zjevením Pána Krsny očištĕna, a proto byl schopen pochopit pravdu o Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi do všech podrobností.

Text* 106: Sri Caitanya Mahaprabhu potom brahmanu obšírnĕ poučil a požádal ho, aby nikde neprozradil, že je samotný Pán Krsna.

Text* 107: Brahmana se stal velkým oddaným Sri Caitanyi Mahaprabhua a po čtyři nepřetržité mĕsíce neopustil Pánovu společnost.

Text* 108: Sri Caitanya Mahaprabhu zůstal v domĕ Veṅkaty Bhatty a neustále s ním hovořil o Pánu Krsnovi, což Mu přinášelo velké štĕstí.

Text* 109: Protože byl Veṅkata Bhatta vaisnavou z Ramanuja-sampradayi, uctíval Božstva Laksmi a Narayana. Sri Caitanya Mahaprabhu byl velmi spokojený, když vidĕl jeho čistou oddanost.

Text* 110: Neustálým stýkáním se Sri Caitanya Mahaprabhu a Veṅkata Bhatta postupnĕ spřátelili. Nĕkdy se společnĕ smáli a žertovali.

Text* 111: Pán Sri Caitanya Mahaprabhu Bhattacaryovi řekl: „Bohynĕ štĕstí Laksmi, kterou uctíváš, neustále spočívá na hrudi Narayana a je tou nejctnostnĕjší ženou v celém stvoření.“

Text* 112: „Mým Pánem je však Pán Sri Krsna, pasáček hlídající krávy. Proč se tedy chce Laksmi, tak ctnostná žena, s Mým Pánem stýkat?“

Text* 113: „Laksmi jen proto, aby se mohla stýkat s Krsnou, opustila veškeré transcendentální štĕstí Vaikunthy, dlouhou dobu dodržovala sliby a usmĕrňující zásady a podstupovala nekonečnou askezi.“

Text 114: Caitanya Mahaprabhu potom řekl: „,Ó Pane, nevíme, jak je možné, že se hadu Kaliyovi dostalo takové příležitosti, že se ho dotkl prach z Tvých lotosových nohou. Dokonce i bohynĕ štĕstí kvůli tomu po staletí podstupovala askezi, při které se vzdala všech ostatních tužeb a dodržovala přísné sliby. Opravdu nám není jasné, jak mohl tento had Kaliya dostat takovou příležitost.̀“

Text* 115: Veṅkata Bhatta řekl: „Pán Krsna a Pán Narayana jsou jeden a tentýž Pán, ale Krsnovy zábavy jsou díky jejich hravé povaze uspokojivĕjší.“

Text 116: „Protože jsou Krsna a Narayana stejná osobnost, Laksmi svými styky s Krsnou neporušuje svůj slib vĕrnosti. Bohynĕ štĕstí se chtĕla s Pánem Krsnou sdružovat spíše pro zábavu.“

Text 117: Veṅkata Bhatta pokračoval: „,Na úrovni transcendentální realizace není mezi podobami Narayana a Krsny rozdíl. Krsna je však díky milostné náladĕ zvláštĕ transcendentálnĕ přitažlivý, a proto Narayana překonává. To je závĕr transcendentálních nálad.̀“

Text* 118: „Bohynĕ štĕstí uvažovala tak, že její slib vĕrnosti nebude vztahem s Krsnou porušen. Ve společnosti Krsny si však bude moci navíc užívat výhody v podobĕ tance rasa.“

Text* 119: Veṅkata Bhatta dále vysvĕtlil: „Matka Laksmi, bohynĕ štĕstí, si také vychutnává transcendentální blaženost. Pokud si tedy chtĕla užívat s Krsnou, co je na tom špatného? Proč si z toho tropíš takové žerty?“

Text* 120: Pán Caitanya Mahaprabhu odpovĕdĕl: „Já vím, že bohynĕ štĕstí nic špatného neudĕlala, ale přesto se nemohla k tanci rasa připojit. To se dozvídáme ze zjevených písem.“

Text 121: „,Když Pán Sri Krsna tančil s gopimi bĕhem rasa-lily, objímal je svými pažemi okolo krku. Takové transcendentální příznĕ se nikdy nedostalo bohyni štĕstí ani ostatním společnicím v duchovním svĕtĕ. O nĕčem takovém se nikdy nesnilo ani tĕm nejkrásnĕjším dívkám z nebeských planet, jejichž tĕlesný lesk a vůnĕ připomínají krásu a vůni lotosových kvĕtů. Co potom říci o pozemšťankách, které mohou být překrásné podle svĕtských mĕřítek?̀“

Text* 122: „Můžeš Mi ale říci, proč se Laksmi, bohynĕ štĕstí, nedostala do tance rasa? Autority na védské poznání mohly vstoupit do tance rasa a sdružovat se s Krsnou.“

Text 123: „,Velcí mudrci ovládají mysl a smysly praktikováním mystické yogy a ovládáním dechu. Takto zapojeni v mystické yoze vidí Nadduši ve svých srdcích a nakonec vstoupí do neosobního Brahmanu. Tohoto postavení však dosáhnou i nepřátelé Nejvyšší Osobnosti Božství jen díky tomu, že na Nejvyššího Pána myslí. Dívky z Vradži, gopi, však byly přitahované Krsnovou krásou a chtĕly Ho objímat i s Jeho pažemi podobnými hadům. Gopi tak nakonec ochutnaly nektar Pánových lotosových nohou. Podobnĕ můžeme nektar Jeho lotosových nohou ochutnat i my, Upanisady, následováním příkladu gopi.̀“

Text* 124: Na otázku Sri Caitanyi Mahaprabhua, proč bohynĕ štĕstí nemohla vstoupit do tance rasa, a autority na védské poznání ano, Veṅkata Bhatta odpovĕdĕl: „Do tajemství tohoto chování nejsem schopen proniknout.“

Text* 125: Veṅkata Bhatta pokračoval: „Jsem obyčejná živá bytost. Mám velmi omezenou inteligenci a snadno se rozruším, a proto má mysl nemůže vstoupit do hlubokého oceánu Pánových zábav.“

Text 126: „Ty jsi Nejvyšší Osobnost Božství, samotný Krsna. Ty znáš význam svých činností a ten, koho osvítíš, může Tvé zábavy pochopit rovnĕž.“

Text* 127: Pán odpovĕdĕl: „Pán Krsna má jednu výjimečnou vlastnost: náladou své milostné lásky přitahuje srdce všech.“

Text* 128: „Následováním příkladu obyvatel planety Vrajaloky neboli Goloky Vrndavanu může človĕk získat útočištĕ u lotosových nohou Sri Krsny. Obyvatelé této planety však nevĕdí, že Pán Krsna je Nejvyšší Osobnost Božství.“

Text* 129: „Nĕkdo Ho tam považuje za svého syna a občas Ho přiváže provazem k velkému hmoždíři. Jiný Ho zase považuje za důvĕrného přítele, a když Ho porazí, vesele Mu vyskočí na záda.“

Text* 130: „Obyvatelé Vrajabhumi Krsnu znají jako syna Maharaje Nandy, krále Vrajabhumi, a nedovedou si představit, že by mĕli s Pánem vztah v rase majestátu.“

Text 131: „Ten, kdo Pána uctívá následováním příkladu obyvatel Vrajabhumi, Ho dosáhne na transcendentální planetĕ zvané Vraja, kde je známý jako syn Maharaje Nandy.“

Text 132: Caitanya Mahaprabhu potom citoval: „,Nejvyšší Osobnost Božství, Krsna, syn matky Yasody, je přístupný pro oddané, kteří jsou zapojeni ve spontánní láskyplné službĕ. Avšak ti, kdo se oddávají mentální spekulaci, ti, kdo usilují o seberealizaci přísnou askezí, nebo ti, kdo považují tĕlo za vlastní já, Ho tak snadno dosáhnout nemohou.̀“

Text 133: „Sruti-ganové, autority na védskou literaturu, uctívali Pána Krsnu v extázi gopi a kráčeli v jejich stopách.“

Text* 134: „Zosobnĕné autority na védské hymny získaly tĕla stejná, jako mají gopi, a narodily se ve Vradžabhúmi. V tĕchto tĕlech jim bylo dovoleno vstoupit do Pánovy rasa-lily.“

Text* 135: „Pán Krsna náleží do společnosti pastevců a gopi jsou Mu z tĕch, kdo Jej milují, nejdražší. I když jsou manželky obyvatel nebeských planet v hmotném svĕtĕ obdařené mnoha výsadami, nemohou ani ony, ani žádné jiné ženy v hmotném vesmíru získat společnost Sri Krsny.“

Text* 136: „Bohynĕ štĕstí Laksmi si chtĕla užívat s Krsnou a zároveň si ponechat své duchovní tĕlo v podobĕ Laksmi. Při svém uctívání Krsny však nenásledovala příklad gopi.“

Text 137: „Vyasadeva, nejvyšší autorita na védskou literaturu, složil verš začínající slovy ,nayam sukhapo bhagavaǹ, protože do rasa-lily nemůže nikdo vstoupit v jiném tĕle než v tĕle gopi.“

Text* 138: Do chvíle, než Sri Caitanya Mahaprabhu podal toto vysvĕtlení, si Veṅkata Bhatta myslel, že Nejvyšší Osobností Božství je Sri Narayana.

Text* 139: Na základĕ tĕchto úvah Veṅkata Bhatta vĕřil, že uctívání Narayana je nejvyšší podobou uctívání, nadřazenou všem ostatním způsobům oddané služby, neboť ji následují Sri-vaisnavové, následovníci Ramanujacaryi.

Text* 140: Sri Caitanya Mahaprabhu o této mylné představĕ Veṅkaty Bhatty vĕdĕl, a proto tak žertoval, aby ji napravil.

Text* 141: Pán potom pokračoval: „Můj drahý Veṅkato Bhatto, nemĕj již prosím pochyby. Pán Krsna je Nejvyšší Osobnost Božství. To je závĕr védské literatury.“

Text* 142: „Pán Narayana, Krsnova majestátní podoba, přitahuje mysl bohynĕ štĕstí a jejích následovníků.“

Text 143: „,Všechny tyto inkarnace Boha jsou buď úplné části, nebo části úplných částí purusa-avatarů. Krsna je ale samotný Nejvyšší Pán, Osobnost Božství. V každém vĕku ve svých různých podobách ochraňuje tento svĕt, když ho sužují nepřátelé Indry.̀“

Text 144: „Protože Krsna má čtyři neobyčejné vlastnosti, které Pán Narayana postrádá, bohynĕ štĕstí Laksmi neustále touží po Jeho společnosti.“

Text* 145: „Recitoval jsi verš, který začíná slovy ,siddhantatas tv abhede 'pì. Tento verš dokazuje, že Krsna je Nejvyšší Osobnost Božství.“

Text 146: „,Na úrovni transcendentální realizace není mezi podobami Krsny a Narayana rozdíl. Krsna je však díky své milostné náladĕ zvláštĕ transcendentálnĕ přitažlivý, a proto Narayana překonává. To je závĕr transcendentálních nálad.̀“

Text* 147: „Nejvyšší Osobnost Božství, Krsna, přitahuje mysl bohynĕ štĕstí, ale Pán Narayana nedokáže upoutat mysl gopi. To dokazuje Krsnovu nadřazenost.“

Text* 148: „Nemluvĕ o Pánu Narayanovi, samotný Pán Krsna se projevil jako Narayana jen proto, aby si z gopi tropil žerty.“

Text* 149: „I když Krsna přijal čtyřrukou podobu Narayana, nedokázal upoutat opravdovou pozornost gopi v extázi lásky.“

Text 150: „,Jednou se Pán Sri Krsna z žertu projevil jako Narayana, se čtyřmi dokonalými pažemi a překrásnou podobou. Když však gopi spatřily tuto vznešenou podobu, jejich extatické pocity byly ochromeny. Ani vzdĕlaný človĕk proto nemůže pochopit extatické pocity gopi, které jsou pevnĕ upřené na původní podobu Pána Krsny jako syna Nandy Maharaje. Tyto úžasné pocity gopi v extatické parama-rase s Krsnou představují nejvĕtší tajemství duchovního života.̀“

Text* 151: Takto Pán Sri Caitanya Mahaprabhu rozdrtil pýchu Veṅkaty Bhatty, ale aby ho opĕt potĕšil, promluvil následujícím způsobem.

Text* 152: Pro uklidnĕní Veṅkaty Bhatty Pán řekl: „Vše, co jsem řekl, bylo jen žertem. Nyní ode Mne slyš závĕr saster, ve který má každý oddaný vaisnava pevnou víru.“

Text* 153: „Mezi Pánem Krsnou a Pánem Narayanem není rozdíl, protože mají stejnou podobu. Stejnĕ tak není rozdíl ani mezi gopimi a bohyní štĕstí, protože i ony mají stejné podoby.“

Text* 154: „Bohynĕ štĕstí si užívá Krsnovy společnosti skrze gopi. Človĕk by mezi podobami Pána nemĕl dĕlat rozdíly, protože taková představa je urážlivá.“

Text 155: „Mezi transcendentálními podobami Pána není rozdíl. Různé podoby se projevují kvůli různým náklonnostem různých oddaných. Pán je ve skutečnosti jeden, ale zjevuje se v různých podobách jen proto, aby uspokojil své oddané.“

Text 156: „,Dotkne-li se drahokam vaidurya jiných materiálů, vypadá to, jako by se rozdĕlil do různých barev, a následnĕ se jeví jinak také jeho tvar. Podobnĕ i Pán známý jako Acyuta („ten, který nikdy nepoklesne“), i když je ve své podstatĕ jeden, se zjevuje v různých podobách podle extáze, ve které o Nĕm oddaný medituje.̀“

Text* 157: Veṅkata Bhatta potom řekl: „Já jsem jen obyčejná pokleslá živá bytost, ale Ty jsi samotný Krsna, Nejvyšší Osobnost Božství.“

Text 158: „Pánovy transcendentální zábavy jsou bezmezné a já o nich nic nevím. Cokoliv Ty řekneš, přijímám jako pravdu.“

Text* 159: „Sloužil jsem Laksmi a Narayanovi a jen díky Jejich milosti jsem mohl spatřit Tvoje lotosové nohy.“

Text* 160: „Ze své bezpříčinné milosti jsi mi povĕdĕl o slávĕ Pána Krsny. Co se týče Pánova majestátu, vlastností a podob, nikdo nemůže zjistit, kde mají konec.“

Text* 161: „Nyní chápu, že oddaná služba Pánu Krsnovi je nejvyšším druhem uctívání. Ze své bezpříčinné milosti jsi dovedl můj život k úspĕšnému naplnĕní jednoduše tím, že jsi mi vysvĕtlil pravdu.“

Text* 162: Jakmile to Veṅkata Bhatta řekl, padl k lotosovým nohám Pána a ten ho ze své bezpříčinné milosti objal.

Text* 163: Po skončení Caturmasyi požádal Sri Caitanya Mahaprabhu Veṅkatu Bhattu, aby Mu dovolil odejít, a po návštĕvĕ Šrí Rangy pokračoval dále na jih Indie.

Text* 164: Veṅkata Bhatta se nechtĕl vrátit domů, chtĕl jít s Pánem. Sri Caitanya Mahaprabhu musel vynaložit velké úsilí, aby se s ním rozloučil.

Text* 165: Jakmile se rozešli, upadl Veṅkata Bhatta do bezvĕdomí. Toto jsou zábavy Pána Sri Caitanyi Mahaprabhua, syna matky Saci, ve Šrí Ranga-kšétře.

Text 166: Když Pán přišel k hoře Rišabha, navštívil chrám Pána Narayana, kde se poklonil a přednesl různé modlitby.

Text* 167: Na hoře Rišabha se bĕhem čtyř mĕsíců období dešťů usídlil Paramananda Puri. Jakmile se o tom Sri Caitanya Mahaprabhu doslechl, šel ho navštívit.

Text* 168: Sri Caitanya Mahaprabhu prokázal Paramanandovi Purimu veškerou úctu, dotkl se jeho lotosových nohou a Paramananda Puri Pána v extázi obejmul.

Text* 169: Paramananda Puri bydlel v domĕ jednoho brahmany a Sri Caitanya Mahaprabhu tam zůstal s ním. Tři dny spolu strávili v rozhovorech o Krsnovi.

Text* 170: Paramananda Puri Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi oznámil, že se chce jít podívat na Purusottamu do Džagannáth Purí a po návštĕvĕ Pána Jagannatha že půjde do Bengálska, aby se vykoupal v Ganze.

Text* 171: Sri Caitanya Mahaprabhu mu na to řekl: „Vrať se pak prosím do Džagannáth Purí, protože Já se tam z Ráméšvaram (Sétubandhy) také brzy vrátím.“

Text* 172: „Přeji si zůstat s tebou. Pokud se vrátíš do Džagannáth Purí, prokážeš Mi tím velkou milost.“

Text* 173: Po tomto rozhovoru s Paramanandou Purim ho Pán poprosil o svolení k odchodu a blaženĕ se odebral do jižní Indie.

Text 174: Paramananda Puri tedy odešel do Džagannáth Purí a Sri Caitanya Mahaprabhu se vydal do Šrí Šaily.

Text* 175: Ve Šrí Šaile žili Pán Siva a jeho manželka Durga v šatech brahmanů a velice je potĕšilo, že vidí Sri Caitanyu Mahaprabhua.

Text* 176: Pán Siva, převlečený za brahmanu, dal Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi almužnu a navrhl Mu, aby strávili tři dny na osamĕlém místĕ. Tam pak spolu sedĕli a vedli velmi důvĕrné rozhovory.

Text* 177: Po rozhovorech s Pánem Sivou si Sri Caitanya Mahaprabhu vyžádal jeho svolení k odchodu a odebral se do Kámakóšthí-purí.

Text 178: Z Kámakóšthí šel Sri Caitanya Mahaprabhu do jižní Mathury, kde se potkal s jedním brahmanou.

Text* 179: Tento brahmana pozval Pána Sri Caitanyu Mahaprabhua do svého domu. Byl to velký oddaný a autorita v uctívání Pána Sri Ramacandry. Neustále projevoval odpoutanost od svĕtských činností.

Text* 180: Po koupeli v řece Kritamále šel Pán Sri Caitanya Mahaprabhu do brahmanova domu na obĕd, avšak zjistil, že jídlo není připravené, protože brahmana neuvařil.

Text* 181: Sri Caitanya Mahaprabhu proto řekl: „Můj drahý pane, řekni Mi prosím, proč jsi ještĕ neuvařil? Vždyť už je poledne!“

Text* 182: Brahmana odpovĕdĕl: „Můj drahý Pane, žijeme v lese, a tak v tuto chvíli nemáme všechny suroviny na vaření.“

Text* 183: „Až Laksmana přinese z lesa zeleninu, ovoce a kořínky, Sita uvaří, co bude třeba.“

Text* 184: Když Sri Caitanya Mahaprabhu slyšel o způsobu brahmanova uctívání, velice Ho to potĕšilo. Brahmana se nakonec rychle pustil do vaření.

Text* 185: Sri Caitanya Mahaprabhu toho dne obĕdval okolo třetí hodiny, ale brahmana byl plný lítosti, a tak se postil.

Text* 186: Když se brahmana postil, Sri Caitanya Mahaprabhu se ho zeptal: „Proč držíš půst? Proč jsi tak nešťastný? Co tĕ tak trápí?“

Text* 187: Brahmana odpovĕdĕl: „Nemám důvod, proč dále žít. Skočím do ohnĕ či do vody a tak se vzdám života.“

Text* 188: „Můj drahý Pane, matka Sita je matka vesmíru a nejvyšší bohynĕ štĕstí. Doslechl jsem se ale, že se jí dotkl démon Ravana, a to mĕ trápí.“

Text* 189: „Pane, jsem tak nešťastný, že už nemohu dále žít. Mé tĕlo je v plamenech, ale život neodchází.“

Text* 190: Sri Caitanya Mahaprabhu odpovĕdĕl: „Takto už prosím neuvažuj. Jsi učený pandita. Proč se nad tím nezamyslíš?“

Text* 191: Sri Caitanya Mahaprabhu pokračoval: „Sitadevi, drahá choť Nejvyššího Pána Ramacandry, má zajisté duchovní podobu, jež oplývá blažeností. Hmotnýma očima ji však nikdo nemůže spatřit, protože žádný materialista nemá takovou moc.“

Text* 192: „Človĕk s hmotnými smysly nemůže matku Situ ani vidĕt, natož aby se jí dotkl. Když ji Ravana unesl, tak unesl jen její hmotnou, iluzorní podobu.“

Text* 193: „Jakmile se Ravana přiblížil, Sita zmizela, a aby Ravanu oklamala, poslala mu svou iluzorní, hmotnou podobu.“

Text 194: „Duchovní podstata není nikdy obsažena v hmotném pojetí. To vždy tvrdí Védy i Purany.“

Text 195: Sri Caitanya Mahaprabhu potom brahmanu ujistil: „Vĕř Mým slovům a již si nezatĕžuj mysl touto mylnou představou.“

Text* 196: Brahmana sice držel půst, ale mĕl víru ve slova Sri Caitanyi Mahaprabhua, a tak se najedl. To mu zachránilo život.

Text 197: Pán Sri Caitanya Mahaprabhu tak brahmanu uklidnil a šel dále do jižní Indie, až nakonec přišel do Durvašanu, kde se vykoupal v řece Kritamále.

Text 198: V Durvašanu navštívil Pán Sri Caitanya Mahaprabhu chrám Pána Ramacandry a na hoře zvané Mahéndra-šaila vidĕl Pána Parasuramu.

Text 199: Potom Sri Caitanya Mahaprabhu odešel do Sétubandhy (Ráméšvaram), kde se vykoupal na posvátném místĕ zvaném Dhanus-tírtha. Odtamtud šel do chrámu Ramesvary a pak si odpočinul.

Text 200: Ve shromáždĕní brahmanů tam Sri Caitanya Mahaprabhu naslouchal Kurma Puranĕ, která obsahuje vyprávĕní o ctnostn ženĕ.

Text* 201: Srimati Sitadevi je matkou tří svĕtů a manželkou Pána Ramacandry. Je tou nejpřednĕjší z počestných žen a dcerou krále Janaky.

Text* 202: Když matka Sita uvidĕla Ravanu, který ji přišel unést, vyhledala útočištĕ u boha ohnĕ Agniho. Ten zahalil její tĕlo a tak ji ochránil před Ravanou.

Text* 203: Jakmile Sri Caitanya Mahaprabhu slyšel z Kurma Purany, jak Ravana unesl falešnou podobu matky Sity, velice Ho to potĕšilo.

Text* 204: Bůh ohnĕ Agni vzal skutečnou Situ a odvedl ji do paláce Parvati, bohynĕ Durgy. Ravanovi dal potom iluzorní podobu matky Sity a tak ho oklamal.

Text* 205: Potom, co Pán Ramacandra zabil Ravanu, byla Sitadevi přivedena k ohni a zkoušena.

Text* 206: Když Pán Ramacandra přivedl iluzorní Situ k ohni, bůh ohnĕ ji nechal zmizet a předal Pánu Ramacandrovi skutečnou Situ.

Text* 207: Sri Caitanya Mahaprabhu mĕl radost, když uslyšel tento příbĕh, a vzpomnĕl si na slova Ramadase Vipry.

Text* 208: Sri Caitanya Mahaprabhu byl po vyslechnutí tĕchto závĕrů z Kurma Purany velice šťastný. Se svolením brahmanů si potom listy rukopisu Kurma Purany vzal.

Text* 209: Kurma Purana je velmi stará a starý byl i onen rukopis. Sri Caitanya Mahaprabhu si přivlastnil původní listy, aby mĕl přímý důkaz. Text byl opsán na nové listy, aby zůstala nĕjaká náhrada.

Text* 210: Sri Caitanya Mahaprabhu se vrátil do jižní Mathury (Madurai) a předal původní rukopis Kurma Purany Ramadasovi Viprovi.

Text 211: "When he was petitioned by mother Sita, the fire-god, Agni, brought forth an illusory form of Sita, and Ravana, who had ten heads, kidnapped the false Sita. The original Sita then went to the abode of the fire-god. When Lord Ramacandra tested the body of Sita, it was the false, illusory Sita that entered the fire. At that time the fire-god brought the original Sita from his abode and delivered her to Lord Ramacandra."

Text* 213: Ramadasa Vipra mĕl z obdržení původních ručnĕ psaných listů z Kurma Purany takovou radost, že okamžitĕ padl k lotosovým nohám Sri Caitanyi Mahaprabhua a dal se do pláče.

Text* 214: Brahmana, šťastný, že dostal rukopis, řekl: „Pane, Ty jsi samotný Pán Ramacandra a přišel jsi sem v rouchu sannyasiho, abych Tĕ mohl spatřit.“

Text* 215: „Můj drahý Pane, vysvobodil jsi mne z velkého soužení. Přijmi prosím mé pozvání a poobĕdvej v mém domĕ.“

Text* 216: „Tehdy jsem Ti kvůli svému mentálnímu utrpení nemohl dát dobrý obĕd. Nyní mám to štĕstí, že jsi znovu přišel do mého domu.“

Text* 217: Takto brahmana promluvil a pak s velkou radostí uvařil prvotřídní obĕd, který nabídl Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi.

Text 218: Pán Sri Caitanya Mahaprabhu strávil noc v domĕ tohoto brahmany a poté, co mu prokázal svou milost, se vydal k řece Támraparní v Pándjadéši.

Text 219: Na břehu řeky Támraparní v Naja-tripati stálo devĕt chrámů Pána Visnua. Pán Caitanya Mahaprabhu po koupeli v řece s velkým zájmem navštívil Božstva a pak pokračoval v cestĕ.

Text 220: Sri Caitanya Mahaprabhu potom šel na posvátné místo Čijaratala, kde zhlédl Božstva dvou bratrů, Pána Ramacandry a Laksmana. Potom pokračoval do Tila-káňčí, kde navštívil chrám Pána Sivy.

Text 221: Dále Pán Sri Caitanya Mahaprabhu šel na svaté místo Gadžéndra-mókšana, kde navštívil chrám Pána Visnua. Poté šel do svatého místa Pánágadi, na kterém vidĕl Božstva Pána Ramacandry a Sity.

Text 222: Pozdĕji Pán přišel do Čámtápuru, kde vidĕl Božstva Pána Ramacandry a Laksmana. Další místo, které navštívil, byla Šrí Vaikuntha a tamní chrám Pána Visnua.

Text 223: Pán Sri Caitanya Mahaprabhu šel potom do Malaja-parvaty a tam se pomodlil k Agastyovi Munimu. Potom navštívil Kanjá-kumárí (mys Kumárí).

Text 224: Po návštĕvĕ Kanjá-kumárí Pán Sri Caitanya Mahaprabhu přišel do Ámlitaly, kde vidĕl Božstvo Sri Ramacandry. Potom šel do Mallárdéše, kde žila komunita Bhattatharijů.

Text 225: Po návštĕvĕ Mallárdéše putoval Caitanya Mahaprabhu do Tamál-kártiku a potom do Vétápani, kde zhlédl chrám Raghunatha, Pána Ramacandry. Tam strávil noc.

Text* 226: Sri Caitanyu Mahaprabhua doprovázel Jeho služebník Krsnadasa. Byl to brahmana, ale setkal se tam s Bhattathariji.

Text* 227: Bhattatharijové okouzlili prostého a laskavého brahmanu Krsnadase ženami a svou nepříznivou společností znečistili jeho inteligenci.

Text* 228: Přiváben Bhattathariji šel Krsnadasa časnĕ ráno do jejich tábora. Pán se tam rychle vydal také, aby ho našel.

Text* 229: Sri Caitanya Mahaprabhu přišel mezi nĕ a zeptal se: „Proč tu držíte Mého brahmanského služebníka?“

Text* 230: „Já jsem ve stavu odříkání a vy také, a přesto Mi zámĕrnĕ působíte bolest. To nemá žádnou logiku.“

Text* 231: Když Bhattatharijové slyšeli Pána Caitanyu Mahaprabhua, všichni se na Nĕho ze všech stran sebĕhli se zbranĕmi v rukou a chtĕli Mu ublížit.

Text* 232: Zbranĕ jim však vypadly z rukou a zasáhly jejich vlastní tĕla. Když byli nĕkteří Bhattatharijové takto rozsekáni na kusy, ostatní se rozutekli do čtyř svĕtových stran.

Text* 233: Zatímco se táborem Bhattatharijů rozléhal křik a nářek, chytil Sri Caitanya Mahaprabhu Krsnadase za vlasy a odtáhl ho pryč.

Text* 234: Ještĕ téhož večera dorazili Sri Caitanya Mahaprabhu a Jeho služebník Krsnadasa ke břehu řeky Pajasviní. Vykoupali se a pak šli navštívit chrám Ādi-kesavy.

Text* 235: Jakmile Pán uvidĕl chrám Ādi-kesavy, ihned Ho zaplavila extáze. Tančil, zpíval a přitom skládal poklony a přednášel různé modlitby.

Text* 236: Všichni lidé velmi žasli nad extatickými zábavami Pána Sri Caitanyi Mahaprabhua a s nadšením Ho uvítali.

Text* 237: V chrámu Ādi-kesavy Sri Caitanya Mahaprabhu probíral s vysoce pokročilými oddanými duchovní témata. Tam také našel kapitolu z Brahma-samhity.

Text* 238: Sri Caitanya Mahaprabhu mĕl z nalezení kapitoly tohoto písma nesmírnou radost a Jeho tĕlo vykazovalo známky extatických promĕn, jako je třesení, ronĕní slz, pocení, trans a jásot.

Text 239: There is no scripture equal to the Brahma-samhita as far as the final spiritual conclusion is concerned. Indeed, that scripture is the supreme revelation of the glories of Lord Govinda, for it reveals the topmost knowledge about Him. Since all conclusions are briefly presented in the Brahma-samhita, it is essential among all the Vaishnava literatures.

Text 241: Sri Caitanya Mahaprabhu si pořídil opis Brahma-samhity a blaženĕ se vydal na místo známé jako Ananta Padmanábha.

Text 242: Sri Caitanya Mahaprabhu zůstal dva nebo tři dny na místĕ Ananta Padmanábha a navštívil tamní chrám. Potom se šel ve velké extázi podívat na chrám Sri Janardany.

Text* 243: Sri Caitanya Mahaprabhu na místĕ Sri Janardany dva dny tančil a zpíval a pak se odebral na břeh řeky Pajasviní, kde navštívil chrám Saṅkara-narayana.

Text 244: Dále navštívil klášter Srṅgeri-math, sídlo Ācaryi Saṅkary, poutní místo Matsja-tírthu a vykoupal se v řece Tungabhadře.

Text 245: Sri Caitanya Mahaprabhu potom přišel do Udupí, kde dříve žil Madhvacarya a kde sídlili filosofové známí jako tattvavadi. Tam uvidĕl Božstvo Pána Krsny a šílel v extázi.

Text* 246: V klášteře v Udupí uvidĕl Sri Caitanya Mahaprabhu překrásné Božstvo „tančícího Gopala“. Právĕ toto Božstvo se Madhvacaryovi zjevilo ve snu.

Text* 247: Madhvacarya nĕjakým způsobem získal Božstvo Krsny z hromady gopi-candanu, přepravovaného na lodi.

Text* 248: Madhvacarya toto Božstvo tančícího Gopala přinesl do Udupí a instaloval Ho v chrámu. Madhvacaryovi následovníci, známí jako tattvavadi, toto Božstvo dodnes uctívají.

Text* 249: Pán Sri Caitanya Mahaprabhu pocítil při pohledu na tuto překrásnou podobu Sri Gopala velkou blaženost a dlouho tančil a zpíval v extázi lásky.

Text* 250: Když tattvavadští vaisnavové vidĕli Sri Caitanyu Mahaprabhua poprvé, považovali Ho za mayavadského sannyasiho, a proto s Ním nemluvili.

Text* 251: Pozdĕji však žasli, když vidĕli extatickou lásku Sri Caitanyi Mahaprabhua. Začali Ho brát jako vaisnavu a připravili Mu hezké uvítání.

Text* 252: Sri Caitanya Mahaprabhu vĕdĕl, že tattvavadi jsou na svůj vaisnavismus velice pyšní, a tak se usmál a promluvil k nim.

Text* 253: Sri Caitanya Mahaprabhu zahájil rozhovor s vĕdomím jejich velké pýchy.

Text* 254: Hlavní acarya tattvavadich byl velmi sečtĕlý ve zjevených písmech. Sri Caitanya Mahaprabhu se ho pokornĕ zeptal.

Text* 255: Caitanya Mahaprabhu řekl: „Dost dobře nevím, co je cílem života a jak ho dosáhnout. Řekni Mi prosím, co je pro lidstvo nejlepší a jak se k tomu dá dospĕt.“

Text* 256: Ācarya odpovĕdĕl: „Pokud jsou činnosti čtyř tříd a čtyř asramů zasvĕceny Krsnovi, jsou tím nejlepším prostředkem pro dosažení nejvyššího cíle života.“

Text* 257: „Ten, kdo povinnosti varnasrama-dharmy koná pro Krsnu, získá pĕt druhů osvobození a je přemístĕn na Vaikunthu, do duchovního svĕta. To je nejvyšší životní cíl a konečný soud všech zjevených písem.“

Text 258: Sri Caitanya Mahaprabhu řekl: „Podle saster je naslouchání a opĕvování tím nejlepším způsobem, jak dosáhnout láskyplné služby Sri Krsnovi.“

Text 259: "'This process entails hearing, chanting and remembering the holy name, form, pastimes, qualities and entourage of the Lord, offering service according to the time, place and performer, worshiping the Deity, offering prayers, always considering oneself the eternal servant of Krishna, making friends with Him and dedicating everything unto Him. These nine items of devotional service, when directly offered to Krishna, constitute the highest attainment of life. This is the verdict of the revealed scriptures.'

Text 261: „Ten, kdo následováním tĕchto devíti metod, počínaje nasloucháním a opĕvováním, dospĕje na úroveň láskyplné služby Pánu Krsnovi, dosáhl páté úrovnĕ úspĕchu a hranice životních cílů.“

Text 262: „,Ten, kdo je skutečnĕ pokročilý a raduje se ze zpívání svatého jména svého nesmírnĕ drahého Pána, prožívá vzrušení a svaté jméno zpívá hlasitĕ. Také se smĕje, pláče, je neklidný a zpívá jako blázen, aniž by se staral o své okolí.̀“

Text 263: „Plodonosné činnosti zavrhuje každé zjevené písmo. Všude je doporučeno zanechat plodonosných činností, protože jimi nikdo nemůže dosáhnout nejvyššího životního cíle, lásky k Bohu.“

Text* 264: „,Předepsané povinnosti jsou uvedené v náboženských písmech. Ten, kdo je prozkoumá, může plnĕ pochopit jejich přednosti a chyby a pak se jich zcela vzdát ve prospĕch služby Nejvyšší Osobnosti Božství. Takový človĕk je považován za prvotřídního.̀“

Text* 265: „Zanech všech druhů náboženství a jen se Mi odevzdej. Já tĕ zbavím všech reakcí za hříšné jednání. Neboj se.“

Text 266: „,Dokud se človĕk nenasytil plodonosnými činnostmi a vykonáváním sravanam kirtanam visnoh neprobudil svoji chuť pro oddanou službu, musí jednat podle usmĕrňujících zásad daných pokyny Véd.̀“

Text* 267: „Čistí oddaní odmítají pĕt druhů osvobození. Ba co víc, osvobození je pro nĕ bezvýznamné, protože ho vidí jako pekelné.“

Text 268: „,Čistí oddaní vždy odmítají pĕt druhů osvobození, jež dávají možnost žít na Vaikunthách, duchovních planetách, vlastnit stejné bohatství jako Nejvyšší Pán, mít stejné tĕlesné rysy jako Pán, být v Pánovĕ společnosti nebo splynout s Jeho tĕlem. Čistí oddaní tato požehnání bez služby Pánu nikdy nepřijmou.̀“

Text 269: „,Je velmi tĕžké se vzdát hmotného bohatství, pozemků, dĕtí, společnosti, přátel, majetku, manželky nebo požehnání bohynĕ štĕstí, po kterém touží i velcí polobozi. Král Bharata však po tĕchto vĕcech netoužil, což odpovídalo jeho postavení, protože čistý oddaný, jehož mysl je vždy zamĕstnaná službou Pánu, považuje dokonce i osvobození či splynutí s Pánem za bezvýznamné. Co potom říci o hmotných příležitostech?̀“

Text 270: „,Ti, kdo jsou oddanými Pána Narayana, se nebojí pekelných podmínek, protože jim připadají stejné jako povýšení na nebeské planety či osvobození. Oddaní Pána Narayana to vše vidí na stejné úrovni.̀“

Text* 271: „Oddaní zavrhují osvobození i plodonosné jednání, a ty se zde snažíš tyto dvĕ vĕci ustanovit jako cíl života a způsob, jak ho dosáhnout.“

Text* 272: Sri Caitanya Mahaprabhu dále tattvavadskému acaryovi řekl: „Vidĕl jsi, že jsem potulný mnich ve stavu odříkání, a hrál jsi se mnou nečestnou hru. Ve skutečnosti jsi nepopsal konečný cíl a způsob, jak ho dosáhnout.“

Text* 273: Ācarya tattvavadské sampradayi se po vyslechnutí Sri Caitanyi Mahaprabhua velice zastydĕl a žasl nad tím, jak pevnou má Sri Caitanya Mahaprabhu víru ve vaisnavismus.

Text* 274: Tattvavadský acarya odpovĕdĕl: „Vše, co jsi řekl, je zajisté pravda. Jsou to závĕry všech vaisnavských zjevených písem.“

Text* 275: „My však přesto jednáme podle toho, co Madhvacarya stanovil jako zásady pro naši společnost.“

Text* 276: Sri Caitanya Mahaprabhu řekl: „Jak ten, kdo jedná pro plody, tak spekulující filosof jsou považováni za neoddané, a ve tvé sampradayi vidíme oba prvky přítomné.“

Text 277: „Jediná dobrá vlastnost, kterou ve tvé sampradayi vidím, je, že přijímáte Pánovu podobu jako pravdu.“

Text* 278: Takto Sri Caitanya Mahaprabhu rozdrtil pýchu tattvavadich. Potom odešel na posvátné místo jménem Phalgu-tírtha.

Text 279: Sri Caitanya Mahaprabhu, syn matky Saci, šel dále do Tritakúpy a po návštĕvĕ tamního Božstva Visaly pokračoval k posvátnému místu známému jako Paňčápsará-tírtha.

Text 280: Po návštĕvĕ Paňčápsary šel Sri Caitanya Mahaprabhu do Gókarnu. Tam navštívil chrám Pána Sivy a pak pokračoval dále do Dvaipájani. Potom Sri Caitanya Mahaprabhu, drahokam mezi sannyasimi, odešel do Súrpáraka-tírthy.

Text 281: Dále Sri Caitanya Mahaprabhu navštívil mĕsto Kólápur, kde v chrámu Ksira-bhagavati vidĕl bohyni štĕstí. V chrámu Cora-parvati pak zhlédl Laṅga-ganese.

Text 282: Odtud šel Sri Caitanya Mahaprabhu do Pándarpuru, kde s velkou radostí navštívil chrám Viththala Thakura.

Text* 283: Sri Caitanya Mahaprabhu jako obvykle nejrůznĕjšími způsoby zpíval a tančil. Jednoho brahmanu velmi potĕšilo, když vidĕl Pána v extázi lásky, a pozval Ho do svého domu na obĕd.

Text* 284: Brahmana předložil Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi jídlo s velkou úctou a láskou. Po obĕdĕ Pán obdržel příznivou zprávu.

Text* 285: Sri Caitanya Mahaprabhu se dozvĕdĕl, že v té samé vesnici v domĕ jednoho brahmany přebývá Sri Raṅga Puri, jeden z žáků Sri Madhavendry Puriho.

Text* 286: Sri Caitanya Mahaprabhu šel okamžitĕ do brahmanova domu Sri Raṅgu Puriho navštívit. Jakmile vstoupil, uvidĕl ho tam sedĕt.

Text* 287: Hned, jak Caitanya Mahaprabhu Sri Raṅgu Puriho uvidĕl, v extázi lásky padl na zem, aby se mu poklonil. Na Jeho tĕle se projevily známky transcendentálních promĕn, jako je ronĕní slz, radost, třesení a pocení.

Text* 288: Když Sri Raṅga Puri vidĕl extatickou náladu Sri Caitanyi Mahaprabhua, řekl: „Tvoje Svatosti, prosím vstaň.“

Text 289: „Tvoje Svatost má jistĕ nĕjaký vztah se Sri Madhavendrou Purim, bez nĕhož nemůže existovat ani vůnĕ extatické lásky.“

Text* 290: Poté, co Sri Raṅga Puri takto promluvil, zvedl Sri Caitanyu Mahaprabhua a objal Ho. Když se takto navzájem pevnĕ objímali, oba se rozplakali v extázi.

Text* 291: Po chvíli se probrali a uklidnili. Sri Caitanya Mahaprabhu potom Sri Raṅgovi Purimu řekl o svém vztahu s Īsvarou Purim.

Text* 292: Oba byli zaplaveni úžasnou extází lásky, která se v nich vzedmula. Nakonec se posadili a uctivĕ spolu začali hovořit.

Text* 293: Takto rozmlouvali o Pánu Krsnovi nepřetržitĕ pĕt až sedm dní.

Text* 294: Sri Raṅga Puri se Sri Caitanyi Mahaprabhua ze zvĕdavosti zeptal, kde se narodil, a Pán mu řekl, že v Navadvíp-dhámu.

Text* 295: Sri Raṅga Puri kdysi byl v Navadvípu se Sri Madhavendrou Purim, a tak vzpomínal na události, které se tam odehrály.

Text* 296: Jakmile si Sri Raṅga Puri vzpomnĕl na Navadvíp, vzpomnĕl si také, jak doprovázel Sri Madhavendru Puriho do domu Sri Jagannatha Misry a jak tam obĕdval. Vybavil si dokonce i chuť karí z banánovníkových kvĕtů, jaké nikdy předtím neochutnal.

Text* 297: Sri Raṅga Puri si také vzpomnĕl na manželku Jagannatha Misry. Byla velmi oddaná a cudná. Co se lásky týče, byla jako matka celého vesmíru.

Text* 298: Vzpomínal také na to, jakou byla Sacimata, žena Sri Jagannatha Misry, zkušenou kuchařkou. Vybavoval si, že byla k sannyasim velice milá a hostila je jako své vlastní syny.

Text* 299: Sri Raṅga Puri si také pamatoval, že jeden z jejích způsobilých synů přijal stav odříkání, když byl ještĕ velmi mladý. Jeho jméno bylo Saṅkararanya.

Text 300: Sri Raṅga Puri sdĕlil Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi, že právĕ na tomto posvátném místĕ, v Pándarpuru, dosáhl sannyasi jménem Saṅkararanya dokonalosti.

Text* 301: Sri Caitanya Mahaprabhu řekl: „V Mém předešlém asramu byl Saṅkararanya Mým bratrem a Jagannatha Misra Mým otcem.“

Text* 302: Po skončení rozhovoru se Sri Caitanyou Mahaprabhuem se Sri Raṅga Puri vydal navštívit Dváraka-dhám.

Text* 303: Po odchodu Sri Raṅgy Puriho do Dváraky zůstal Sri Caitanya Mahaprabhu s brahmanou v Pándarpuru ještĕ čtyři dny. Koupal se v řece Bhímĕ a navštĕvoval Viththalův chrám.

Text 304: Sri Caitanya Mahaprabhu šel potom ke břehu řeky Krišna-vénva, kde navštívil mnoho posvátných míst a chrámů různých bohů.

Text 305: Tamní společenství brahmanů se skládalo z čistých oddaných. Pravidelnĕ studovali knihu s názvem Krsna-karnamrta, kterou napsal Bilvamaṅgala Thakura.

Text* 306: Sri Caitanya Mahaprabhu mĕl nesmírnou radost, že mohl naslouchat Krsna-karnamrtĕ, a s velkou dychtivostí ji nechal opsat a vzal si ji s sebou.

Text* 307: Ve třech svĕtech není nic, co by se s Krsna-karnamrtou dalo srovnat. Studiem této knihy dosáhne človĕk poznání čisté oddané služby Krsnovi.

Text* 308: Ten, kdo neustále čte Krsna-karnamrtu, může v úplnosti pochopit krásu a líbeznou chuť zábav Pána Krsny.

Text* 309: Brahma-samhita a Krsna-karnamrta byly dvĕ knihy, které Sri Caitanya Mahaprabhu považoval za velice vzácné drahokamy. Proto si je na své zpáteční cestĕ vzal s sebou.

Text 310: Sri Caitanya Mahaprabhu dále přišel k břehům řeky Tápí, kde se vykoupal. Potom šel do Máhišmatí-puru, kde na březích řeky Narmady zhlédl mnoho posvátných míst.

Text 311: Dále Pán přišel do Dhanus-tírthy, kde se vykoupal v řece Nirvindhja, a poté šel k hoře Rišjamúku a odtud do Dandakáranji.

Text 312: V lese Dandakáranja navštívil Sri Caitanya Mahaprabhu místo nazývané Saptatála, kde stálo sedm velmi starých, mohutných a vysokých palem.

Text* 313: Jakmile Sri Caitanya Mahaprabhu uvidĕl tĕchto sedm palem, hned je objal. Palmy se následkem toho vrátily na Vaikunthaloku, do duchovního svĕta.

Text* 314: Když tĕchto sedm palem odešlo na Vaikunthu, všichni se divili, že zmizely. Tehdy lidé začali říkat: „Tento sannyasi, Sri Caitanya Mahaprabhu, je jistĕ inkarnace Pána Ramacandry.“

Text* 315: „Jedinĕ Pán Ramacandra má tu moc poslat sedm palem na duchovní planety Vaikunthy.“

Text 316: Nakonec Sri Caitanya Mahaprabhu přišel k jezeru Pampa a vykoupal se tam. Potom pokračoval do Paňčavatí, kde si odpočinul.

Text 317: Sri Caitanya Mahaprabhu dále navštívil Násik, kde zhlédl božstvo Tryambaky (Pana Sivy), a potom se vydal k Brahmagiri a do Kušávarty, kde pramení řeka Gódávarí.

Text 318: Po návštĕvĕ mnoha dalších posvátných míst Pán odešel do Sapta-gódávarí a nakonec se vrátil do Vidjánagaru.

Text* 319: Jakmile se Ramananda Raya doslechl, že se vrátil Sri Caitanya Mahaprabhu, nesmírnĕ se zaradoval a ihned Ho šel navštívit.

Text* 320: Ramananda Raya padl na zem a dotkl se lotosových nohou Sri Caitanyi Mahaprabhua. Pán ho okamžitĕ zvedl a obejmul.

Text* 321: Oba začali plakat ve velké extázi lásky a jejich mysli se uvolnily.

Text* 322: Po nĕjaké dobĕ se uklidnili a posadili se, aby hovořili o různých námĕtech.

Text* 323: Sri Caitanya Mahaprabhu Ramanandovi Rayovi zevrubnĕ popsal svou poutní cestu na svatá místa a povĕdĕl mu také, jak získal dvĕ knihy, Krsna-karnamrtu a Brahma-samhitu. Obĕ dal Ramanandovi Rayovi.

Text* 324: Pán prohlásil: „Tyto dvĕ knihy potvrzují vše, co jsi Mi řekl o oddané službĕ.“

Text* 325: Ramananda Raya byl velice šťastný, že tyto knihy má. Spolu s Pánem si vychutnával jejich obsah a obĕ dvĕ si opsal.

Text* 326: Po Vidjánagaru se rozšířila zpráva o příchodu Sri Caitanyi Mahaprabhua a všichni přišli, aby Ho mohli znovu spatřit.

Text* 327: Když Sri Ramananda Raya vidĕl lidi, kteří se tam shromáždili, odešel do svého domu. Sri Caitanya Mahaprabhu v poledne vstal, aby se naobĕdval.

Text* 328: Sri Ramananda Raya se večer vrátil a hovořil s Pánem o tématech týkajících se Krsny. Tak strávili celou noc.

Text* 329: Ramananda Raya a Sri Caitanya Mahaprabhu spolu hovořili o Krsnovi dnem i nocí a šťastnĕ tak prožili pĕt až sedm dní.

Text* 330: Ramananda Raya řekl: „Můj drahý Pane, protože jsi mi to dovolil, napsal jsem již s velkou pokorou dopis králi.“

Text* 331: „Král mi přikázal, abych se vrátil do Džagannáth Purí, a nyní pro to zařizuji vše potřebné.“

Text* 332: Sri Caitanya Mahaprabhu na to řekl: „To je také důvod, proč jsem se vrátil. Chci tĕ vzít s sebou do Džagannáth Purí.“

Text* 333: Ramananda Raya odpovĕdĕl: „Můj drahý Pane, bude lepší, když se vydáš do Džagannáth Purí sám, protože se mnou půjde mnoho koní, slonů a vojáků a budou dĕlat velký hluk.“

Text* 334: „Bĕhem deseti dnů zařídím vše potřebné a potom se neprodlenĕ vydám do Níláčaly za Tebou.“

Text* 335: Poté, co Sri Caitanya Mahaprabhu nařídil Ramanandovi Rayovi, aby přišel do Níláčaly, vydal se s velkou radostí na cestu do Džagannáth Purí.

Text* 336: Sri Caitanya Mahaprabhu šel nazpátek stejnou cestou, po které původnĕ do Vidjánagaru přišel, a všichni vaisnavové po cestĕ Ho znovu spatřili.

Text* 337: Všude, kam Sri Caitanya Mahaprabhu přišel, se zpívalo svaté jméno Sri Hariho. Když to Pán vidĕl, mĕl z toho velkou radost.

Text* 338: Po příchodu do Álálanáthu Pán poslal svého sluhu Krsnadase napřed, aby zavolal Nityanandu Prabhua a ostatní osobní společníky.

Text* 339: Jakmile se Nityananda Prabhu dozvĕdĕl o příchodu Sri Caitanyi Mahaprabhua, okamžitĕ vstal a vydal se Mu naproti. Ve své velké extázi byl velmi netrpĕlivý.

Text* 340: Sri Nityananda Raya, Jagadananda, Damodara Pandita i Mukunda prožívali extatickou radost, a proto cestou na setkání s Pánem tančili.

Text* 341: Gopinatha Ācarya šel také s nesmírnĕ radostnou náladou. Všichni se vydali Pánu naproti a na cestĕ se s Ním konečnĕ setkali.

Text* 342: I Pán byl plný extatické lásky a každého objal. Všichni z lásky blaženĕ plakali.

Text* 343: Také Sarvabhauma Bhattacarya se s velkou radostí vydal Pána přivítat. Setkal se s Ním na pláži u oceánu.

Text* 344: Sarvabhauma Bhattacarya padl k lotosovým nohám Pána a Pán jej zvedl a objal.

Text* 345: Sarvabhauma Bhattacarya plakal ve velké extázi lásky. Pán pak šel v doprovodu všech navštívit Jagannathův chrám.

Text* 346: Díky extázi lásky zakoušené při návštĕvĕ Pána Jagannatha zmítaly tĕlem Sri Caitanyi Mahaprabhua záplavy třesu, pocení, slz a radosti.

Text 347: Sri Caitanya Mahaprabhu v extázi lásky tančil a zpíval. Tehdy přišli všichni knĕží a služebníci, aby Mu dali girlandu a zbytky jídla Pána Jagannatha.

Text* 348: Sri Caitanya Mahaprabhu se po obdržení girlandy a prasadam Pána Jagannatha uklidnil. Všichni služebníci Pána Jagannatha mĕli velkou radost, že se s Ním setkali.

Text* 349: Potom přišel Kasi Misra, padl u lotosových nohou Pána a Pán jej s úctou objal.

Text* 350: Sarvabhauma Bhattacarya poté vedl Pána k sobĕ domů a pozval Ho slovy: „Dnes bude obĕd u mne doma.“

Text* 351: Sarvabhauma Bhattacarya přinesl různé druhy zbytků jídel Pána Jagannatha včetnĕ všech druhů koláčů a jídel ze svařeného mléka.

Text* 352: Sri Caitanya Mahaprabhu šel v doprovodu všech svých společníků do domu Sarvabhaumy Bhattacaryi a naobĕdval se tam.

Text* 353: Poté, co dal Sarvabhauma Bhattacarya Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi najíst, uložil Ho k odpočinku a sám začal masírovat Pánovy nohy.

Text* 354: Sri Caitanya Mahaprabhu pak poslal Sarvabhaumu Bhattacaryu sníst obĕd, a aby ho potĕšil, zůstal tu noc v jeho domĕ.

Text* 355: Sri Caitanya Mahaprabhu zůstal u Sarvabhaumy Bhattacaryi i se svými osobními společníky. Všichni byli celou noc vzhůru, zatímco Pán vyprávĕl o své poutní cestĕ.

Text* 356: Pán řekl Sarvabhaumovi Bhattacaryovi: „Navštívil jsem mnoho svatých míst, ale nikde se Mi nepodařilo najít tak dobrého vaisnavu, jako jsi ty.“

Text 357: Sri Caitanya Mahaprabhu pokračoval: „Rozhovory s Ramanandou Rayem Mi udĕlaly velkou radost.“

Text 358: Takto jsem ukončil stručné vyprávĕní o poutní cestĕ Sri Caitanyi Mahaprabhua. Obšírnĕ ji popsat není možné.

Text* 359: Zábavy Pána Caitanyi jsou neomezené. Nikdo nedokáže náležitĕ popsat Jeho činnosti, ale já se o to z chamtivosti snažím. To jen ukazuje, jak jsem nestydatý.

Text 360: Každý, kdo naslouchá o poutní cestĕ Sri Caitanyi Mahaprabhua na různá posvátná místa, získá bohatství hluboké extatické lásky.

Text* 361: Naslouchejte prosím transcendentálním zábavám Pána Sri Caitanyi Mahaprabhua s plnou vírou a oddaností. Vzdejte se závisti vůči Pánu a všichni zpívejte Pánovo svaté jméno, Hari.

Text 362: V tomto vĕku Kali neexistují žádné jiné ryzí náboženské zásady než ty, které stanoví oddaní vaisnavové a vaisnavská písma. To je podstata všeho.

Text* 363: Zábavy Sri Caitanyi Mahaprabhua jsou jako bezedný oceán, do kterého nejsem schopen vstoupit. Stojím na břehu a pouze se dotýkám jeho vody.

Text* 364: Čím více nĕkdo s vírou naslouchá zábavám Sri Caitanyi Mahaprabhua a analyticky je studuje, tím více získá extatického bohatství lásky k Bohu.

Text 365: Já, Krsnadasa, vyprávím Sri Caitanya-caritamrtu po vzoru Sri Rupy a Sri Raghunatha. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.