Text* 1: Když Sri Caitanya Mahaprabhu jedl prasadam v domĕ Sarvabhaumy Bhattacaryi, Amogha Ho kritizoval. Pán však i přesto Amoghu přijal, čímž dal najevo, jak nesmírnĕ je zavázaný svým oddaným.

Text* 2: Sláva Pánu Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi! Sláva Pánu Nityanandovi Prabhuovi! Sláva Advaitacandrovi! A sláva všem oddaným Pána Caitanyi!

Text* 3: Sláva posluchačům Sri Caitanya-caritamrty, kteří ji přijali jako poklad svého života!

Text* 4: Sri Caitanya Mahaprabhu se bĕhem pobytu v Džagannáth Purí ve společnosti svých oddaných neustále tĕšil z tance a zpĕvu.

Text* 5: Na začátku dne Sri Caitanya Mahaprabhu zhlédl Božstvo Pána Jagannatha v chrámu. Poklonil se Mu, přednesl modlitby a tančil před Ním a zpíval.

Text 6: Po návštĕvĕ chrámu zůstával Sri Caitanya Mahaprabhu bĕhem obĕtování upala-bhogy venku a potom chodil navštívit Haridase Thakura a vracel se do svého obydlí.

Text* 7: Sri Caitanya Mahaprabhu obvykle sedĕl ve svém pokoji a pronášel svatá jména na růženci, a tehdy tam přicházel Advaita Ācarya, aby Pána uctíval.

Text* 8: Advaita Ācarya uctíval Sri Caitanyu Mahaprabhua tak, že Mu nabízel navonĕnou vodu k umytí úst a nohou a potom Mu celé tĕlo potíral vonnou santálovou pastou.

Text* 9: Sri Advaita Prabhu také vĕšel Pánovi na krk kvĕtinovou girlandu a na hlavu Mu pokládal kvĕty tulasi (mañjari). Potom se Advaita Ācarya se sepjatýma rukama Pánu klanĕl a modlil se k Nĕmu.

Text* 10: Když Advaita Ācarya dokončil uctívání Sri Caitanyi Mahaprabhua, Pán vzal tác s kvĕty a tulasi a vším, co zbylo, uctíval Advaitu Ācaryu.

Text* 11: Sri Caitanya Mahaprabhu uctíval Advaitu Ācaryu mantrou: „Ať jsi, kdo jsi, s úctou se Ti klaním.“ Navíc Pán vytvářel v ústech jakési zvuky, jimiž Advaitu Ācaryu vždy rozesmál.

Text* 12: Takto se Advaita Ācarya a Sri Caitanya Mahaprabhu jeden druhému s úctou klanĕli. Advaita Ācarya potom Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi opakovanĕ nabízel pozvání.

Text* 13: Pozvání Sri Advaity Ācaryi je další úžasný příbĕh, který již velmi obšírnĕ popsal Vrndavana dasa Thakura.

Text* 14: A protože pozvání Advaity Ācaryi již popsal Vrndavana dasa Thakura, nebudu tento příbĕh opakovat. Řeknu ale, že Sri Caitanyu Mahaprabhua zvali také jiní oddaní.

Text* 15: Den za dnem se oddaní střídali a zvali Sri Caitanyu Mahaprabhua i ostatní oddané na obĕd a s ním spojenou slavnost.

Text* 16: Všichni oddaní zůstali v Džagannáth Purí čtyři mĕsíce a s velkou radostí se účastnili všech slavností Pána Jagannatha.

Text* 17: Oddaní oslavovali Janmastami, Krsnovy narozeniny, kterým se také říká Nanda-mahotsava neboli slavnost Nandy Maharaje. Sri Caitanya Mahaprabhu i Jeho oddaní se při té příležitosti převlékli za pasáčky krav.

Text* 18: Oddaní převlečení za pasáčky nesli na ramenou tyče, na kterých visely nádoby s mlékem a jogurtem. Takto všichni se zpĕvem svatých jmen Hariho dorazili na místo konání slavnosti.

Text* 19: Kanañi Khutiya se oblékl jako Nanda Maharaja a Jagannatha Mahiti jako matka Yasoda.

Text* 20: Byl u toho tehdy i král Prataparudra, Kasi Misra, Sarvabhauma Bhattacarya a Tulasi Padichapatra.

Text* 21: Sri Caitanya Mahaprabhu jako obvykle s radostí tančil. Všichni byli polití mlékem, jogurtem a vodou, dožluta zbarvenou kurkumou.

Text* 22: Srila Advaita Ācarya tehdy řekl: „Prosím nezlob se, říkám pravdu. Jedinĕ pokud dokážeš roztočit tuto hůl, budu vĕdĕt, že jsi pasáček.“

Text* 23: Sri Caitanya Mahaprabhu přijal výzvu Advaity Ācaryi, vzal velkou hůl a roztočil ji. Opakovanĕ ji vyhazoval do vzduchu a znovu ji chytal, když padala.

Text* 24: Sri Caitanya Mahaprabhu točil a házel holí chvíli nad hlavou, chvíli za zády, chvíli před sebou, chvíli po stranách a chvíli mezi nohama. Všichni lidé se smáli, když to vidĕli.

Text* 25: Srdce každého zachvátil úžas, když Sri Caitanya Mahaprabhu točil holí tak, že to vypadalo, jako by točil hořící loučí.

Text* 26: Nityananda Prabhu se také bavil roztáčením hole. Kdo je schopen pochopit, jak hluboce byli pohroužení v pocitech pasáčků krav?

Text* 27: Na pokyn Maharaje Prataparudry přinesl dozorce chrámu jménem Tulasi jeden kus použitého odĕvu Pána Jagannatha.

Text* 28: Tuto vzácnou látku potom omotali Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi kolem hlavy. I ostatní oddaní, v čele s Advaitou Ācaryou, mĕli hlavy omotané touto látkou.

Text* 29: Kanañi Khutiya převlečený za Nandu Maharaje a Jagannatha Mahiti, oblečený jako matka Yasoda, rozdávali veškeré bohatství, které doma mĕli.

Text* 30: Sri Caitanya Mahaprabhu byl velice spokojený, když to vidĕl. Přijal je jako svého otce a matku a poklonil se jim.

Text* 31: Ve velké extázi se Sri Caitanya Mahaprabhu vrátil do svého obydlí. Takto Sri Caitanya Mahaprabhu, známý jako Gauraṅga-sundara, provádĕl různé zábavy.

Text* 32: V den známý jako Vijaya-dasami, kdy se slaví dobytí Lanky, oblékl Sri Caitanya Mahaprabhu všechny své oddané jako opičí vojáky.

Text* 33: Sri Caitanya Mahaprabhu uchopil v náladĕ Hanumana velkou vĕtev, vyšplhal se na zeď pevnosti na Lance a začal ji bořit.

Text* 34: Sri Caitanya Mahaprabhu v extázi Hanumana rozzlobenĕ řekl: „Kde je ten darebák Ravana? Unesl Situ, matku vesmíru. Nyní ho zabiji i s celou jeho rodinou.“

Text* 35: Všichni lidé žasli, když vidĕli emocionální extázi Sri Caitanyi Mahaprabhua, a opakovanĕ křičeli: „Sláva! Sláva!“

Text 36: Sri Caitanya Mahaprabhu se se svými oddanými účastnil všech slavností, včetnĕ Rasa-yatry, Dipavali a Utthana-dvadasi.

Text* 37: Jednoho dne usedli dva bratři, Sri Caitanya Mahaprabhu s Nityanandou Prabhuem, na osamĕlém místĕ a radili se spolu.

Text* 38: Nikdo nevĕdĕl, o čem ti bratři hovořili, ale pozdĕji mohli všichni oddaní uhádnout, o čem byla řeč.

Text* 39: Sri Caitanya Mahaprabhu potom nechal zavolat všechny oddané a požádal je, aby se vrátili do Bengálska. Tak se s nimi rozloučil.

Text* 40: Při loučení Sri Caitanya Mahaprabhu oddané požádal, aby se každý rok vraceli do Džagannáth Purí navštívit Ho a potom se zúčastnili čištĕní chrámu Gundici.

Text 41: Sri Caitanya Mahaprabhu s velkou úctou požádal Advaitu Ācaryu: „Dávej vĕdomí Krsny neboli oddanost Krsnovi i tĕm nejnižším z lidí (candalům).“

Text 42: Sri Caitanya Mahaprabhu nařídil Nityanandovi Prabhuovi: „Jdi do Bengálska a bez omezení tam hlásej vĕdomí Krsny, oddanou službu Pánu.“

Text* 43: Nityananda Prabhu dostal pomocníky, jako je Ramadasa, Gadadhara dasa a nĕkolik dalších. Sri Caitanya Mahaprabhu řekl: „Dávám Ti je, aby Ti pomáhali.“

Text* 44: „Já Tĕ také přijdu občas navštívit. Skrytý zrakům ostatních budu sledovat Tvůj tanec.“

Text* 45: Sri Caitanya Mahaprabhu potom obejmul Srivase Pandita, položil mu paži okolo krku a promluvil k nĕmu sladkými slovy.

Text* 46: Sri Caitanya Mahaprabhu Srivase Thakura požádal: „Každý den ve svém domĕ provádĕj společné zpívání a buď si jistý, že budu tancovat s vámi. Ty Mĕ při tom uvidíš, ale ostatní ne.“

Text* 47: „Vezmi toto prasadam od Pána Jagannatha a tuto látku a předej to Mé matce Sacidevi. Až se jí pokloníš, požádej ji prosím, aby Mi odpustila Mé přestupky.“

Text* 48: „Zanechal jsem služby své matce a přijal jsem sannyas. To jsem nemĕl dĕlat, protože jsem tím zničil své náboženské zásady.“

Text* 49: „Jsem podmanĕný láskou své matky a je Mou povinností jí za to sloužit. Já jsem však místo toho přijal sannyas, což je skutek hodný šílence.“

Text* 50: „Matka nikdy nebere vážnĕ urážky svého bláznivého syna a Moje matka to ví, takže se na Mĕ nezlobí.“

Text* 51: „Nemĕl jsem důvod přijímat sannyas a obĕtovat tak svou lásku k Mé matce, která je Mým skutečným bohatstvím. Ve skutečnosti jsem byl nepříčetný, když jsem přijímal sannyas.“

Text* 52: „Zůstávám zde v Džagannáth Purí, Níláčale, abych splnil její pokyny. Pravidelnĕ však chodím zhlédnout její lotosové nohy.“

Text* 53: „Vlastnĕ tam chodím zhlédnout její lotosové nohy každý den. Ona Moji přítomnost cítí, ale nevĕří, že je to pravda.“

Text* 54: "One day My mother, Saci, offered food to Salagrama Vishnu. She offered rice cooked from sali paddies, various kinds of vegetables, spinach, curry made of banana flowers, fried patola with nimba leaves, pieces of ginger with lemon, and also yogurt, milk, sugar candy and many other foods.

Text* 56: „Vzala si jídlo na klín a rozplakala se při pomyšlení, jak mĕl její Nimai všechna tato jídla rád.“

Text* 57: „Moje matka uvažovala: ,Nimai tady není. Kdo to všechno sní?̀ Jak tak o Mnĕ rozjímala, oči se jí zalily slzami.“

Text* 58: „Když tak přemýšlela a plakala, hned jsem tam přispĕchal a všechno snĕdl. Jakmile uvidĕla talíř prázdný, utřela si slzy.“

Text* 59: „Potom se divila, kdo všechno to jídlo snĕdl. Říkala si: ,Proč je talíř prázdný?̀ Pochybovala, že by to snĕdlo Božstvo Bala-gopala.“

Text* 60: „Začala uvažovat, zda na tom talíři vůbec nĕco bylo. Pak si zase myslela, že možná přišlo nĕjaké zvíře a všechno snĕdlo.“

Text* 61: „Myslela si: ,Možná jsem omylem nedala na tác žádné jídlo.̀ A tak šla do kuchynĕ, aby se podívala do hrnců.“

Text* 62: „Tam vidĕla, že jsou všechny hrnce stále plné rýže a zeleniny. Začala v duchu trochu pochybovat a divila se tomu.“

Text* 63: „S tĕmito myšlenkami zavolala služebníka Īsanu a nechala ho uklidit celou kuchyň. Potom Gopalovi obĕtovala další talíř jídla.“

Text* 64: „Nyní pokaždé, když připravuje prvotřídní jídlo a chce Mĕ jím nakrmit, s velkou úzkostí pláče.“

Text* 65: „Jelikož jsem spoutaný její láskou, musím tam přijít a jíst. Matka to vše vnitřnĕ ví a cítí štĕstí, ale navenek to nepřijímá.“

Text* 66: „To se stalo bĕhem minulého dne Vijaya-dasami. Zeptej se jí na to, aby uvĕřila, že tam opravdu chodím.“

Text* 67: Když to všechno Sri Caitanya Mahaprabhu popisoval, trochu Ho to dojalo, ale zůstal klidný, aby se mohl rozloučit s oddanými.

Text* 68: Sri Caitanya Mahaprabhu se potom s příjemnými slovy obrátil na Raghavu Pandita. Řekl: „Jsem ti zavázaný za tvoji čistou lásku ke Mnĕ.“

Text* 69: Sri Caitanya Mahaprabhu potom všem řekl: „Slyšte o tom, jak čistĕ Krsnovi slouží Raghava Pandita. Jeho služba je svrchovanĕ čistá a vynikající.“

Text* 70: „Poslouchejte prosím příhodu, jak vedle ostatních vĕcí obĕtuje kokosy. Jeden kokos se prodává za pĕt gand.“

Text* 71: „Přestože už má sám stovky stromů a milióny plodů, velmi dychtí dozvĕdĕt se, kde jsou k dostání sladké kokosy.“

Text* 72: „S velkou námahou přinese kokosy z místa vzdáleného přes třicet kilometrů a ještĕ za každý zaplatí čtyři pany.“

Text* 73: „Každý den usekne pĕt až sedm kokosů a dá je do vody vychladit.“

Text* 74: „Před obĕtováním kokosy znovu oseká a očistí. Navrchu do nich udĕlá otvory a poté je obĕtuje Pánu Krsnovi.“

Text* 75: „Pán Krsna z nich pije kokosovou šťávu a nĕkdy je nechá úplnĕ prázdné. Jindy zase zůstanou kokosy plné.“

Text* 76: „Raghava Pandita je nesmírnĕ šťastný, když vidí, že šťáva z kokosů byla vypita, a pak je rozbíjí, vybírá z nich dužinu a pokládá ji na jiný tác.“

Text* 77: „Po obĕtování dužiny medituje před chrámovými dveřmi. Pán Krsna mezitím dužinu sní a nechá tác prázdný.“

Text* 78: „Nĕkdy se stane, že Krsna poté, co dužinu sní, naplní tác novou dužinou. Víra Raghavy Pandita se tak zvĕtšuje a on plave v oceánu lásky.“

Text* 79: „Jednoho dne se stalo, že služebník přinesl asi deset náležitĕ osekaných kokosů, aby se mohly obĕtovat Božstvu.“

Text* 80: „Když byly kokosy přineseny, bylo už pozdĕ a na jejich obĕtování zbývalo velmi málo času. Služebník držící nádobu s kokosy zůstal stát u dveří.“

Text* 81: „Raghava Pandita potom vidĕl, jak se služebník dotkl rukou stropu nade dveřmi a potom stejnou rukou sáhl na kokosy.“

Text* 82: „Raghava Pandita mu řekl: ,Tĕmito dveřmi neustále přicházejí a odcházejí nĕjací lidé. Prach z jejich nohou se zvedá a usazuje se na stropĕ.̀  “

Text 83: „  ,Dotkl ses rukou stropu nade dveřmi a potom ses dotkl tĕch kokosů. Teď jsou znečištĕny a nedají se obĕtovat Krsnovi.̀  “

Text* 84: „Taková je služba Raghavy Pandita. Ořechy nepřijal a vyhodil je přes zeď. Jeho služba je založená čistĕ na ryzí lásce a pokořuje celý svĕt.“

Text* 85: „Potom nechal Raghava Pandita přinést, očistit a otevřít další kokosy a s velkou péčí je nabídl Božstvu k jídlu.“

Text* 86: „Takto získával ze vzdálených vesnic prvotřídní banány, manga, pomeranče, plody chlebovníku a jakékoliv další výtečné ovoce, o kterém se doslechl.“

Text* 87: „Všechno toto ovoce získával Raghava Pandita ze vzdálených míst a za vysokou cenu. Poté, co je velmi pečlivĕ a čistĕ okrájel, nabídl je Božstvu.“

Text* 88: „Raghava Pandita tak s nesmírnou péčí a pozorností připravuje špenát, další zeleninu, ředkve, ovoce, rýžové vločky, drcenou rýži a sladkosti.“

Text* 89: „Velmi pozornĕ připravuje také koláče, sladkou rýži, kondenzované mléko a vše ostatní. Prostředí, ve kterém vaří, je čisté, aby jídlo bylo prvotřídní a chutné.“

Text* 90: „Raghava Pandita obĕtuje také různé druhy picklí, jako například kasamdi. Nabízí Pánu také různé voňavky, oblečení, ozdoby a to nejlepší ze všeho.“

Text* 91: „Takto Raghava Pandita slouží Pánu způsobem, kterému se nic nevyrovná. Každý, kdo ho vidí, je spokojený.“

Text* 92: Sri Caitanya Mahaprabhu potom Raghavu Pandita milostivĕ obejmul. Pán se potom s podobnou úctou rozloučil i se všemi ostatními oddanými.

Text* 93: Pán také uctivĕ řekl Sivanandovi Senovi: „Starej se pĕknĕ o Vasudevu Dattu.“

Text* 94: „Vasudeva Datta je nesmírnĕ velkorysý. Cokoliv získá, ještĕ ten den utratí a nic si nenechá.“

Text* 95: „Vasudeva Datta je hospodář, a mĕl by si proto naspořit nĕjaké peníze. On to ale nedĕlá, a tak je pro nĕho velmi tĕžké pečovat o rodinu.“

Text 96: „Starej se prosím o rodinné záležitosti Vasudevy Datty a zařizuj pro nĕho vše, co je potřeba.“

Text* 97: „Přijď každý rok a přiveď s sebou všechny Mé oddané na slavnost v Gundiči. Prosím Tĕ také, abys je všechny zaopatřil.“

Text* 98: Pán potom s velkou úctou pozval všechny obyvatele Kulína-grámu, aby přišli každý rok, a požádal je, aby přinášeli hedvábné provazy na přenášení Pána Jagannatha při slavnosti Ratha-yatry.

Text 99: Sri Caitanya Mahaprabhu potom řekl: „Gunaraja Khan z Kulína-grámu sepsal knihu jménem Sri Krsna-vijaya, ve které se nachází vĕta vyjevující autorovu extatickou lásku ke Krsnovi.“

Text 100: Sri Caitanya Mahaprabhu řekl: „Krsna, syn Nandy Maharaje, je pro mne vším!“ Tímto výrokem mne Gunaraja Khan prodal svým potomkům.

Text* 101: „Nemluvĕ o tobĕ, dokonce i pes z tvé vesnice je Mi velmi drahý. Co potom říci o ostatních?“

Text* 102: Ramananda Vasu a Satyaraja Khan potom u lotosových nohou Sri Caitanyi Mahaprabhua vznesli jisté otázky.

Text* 103: Satyaraja Khan řekl: „Můj milý Pane, jako hospodář a materialistický človĕk nevím, jak dĕlat pokrok v duchovním životĕ. Odevzdávám se proto Tvým lotosovým nohám a prosím Tĕ, abys mi dal pokyny.“

Text* 104: Sri Caitanya Mahaprabhu odpovĕdĕl: „Bez ustání pokračuj ve zpívání svatého jména Pána Krsny. Služ Jemu i Jeho oddaným, vaisnavům, kdykoliv je to možné.“

Text* 105: Když to Satyaraja Khan slyšel, řekl: „Jak poznám vaisnavu? Vysvĕtli mi prosím, kdo je vaisnava. Jaké jsou jeho obvyklé příznaky?“

Text 106: Sri Caitanya Mahaprabhu odpovĕdĕl: „Kdokoliv jen jednou pronese svaté jméno Krsny, je okamžitĕ hoden uctívání a je nejlepší z lidí.“

Text 107: „Jediným vyslovením svatého jména Krsny je človĕk zbaven všech následků hříšného života. Samotným zpíváním svatého jména lze dosáhnout výsledků devíti způsobů oddané služby.“

Text 108: „Není třeba podstupovat zasvĕcení nebo činnosti potřebné k zasvĕcení. Je pouze třeba svými rty pronášet svaté jméno. Tak může být osvobozen dokonce i človĕk nejnižší třídy (candala).“

Text* 109: „Když človĕk zpívá svaté jméno Pána, ničí tím své zapletení v hmotných činnostech. Potom bude velmi přitahován ke Krsnovi a tak se v nĕm probudí jeho dřímající láska ke Krsnovi.“

Text 110: „  ,Svaté jméno Pána Krsny je přitažlivé pro mnoho velkorysých svĕtců. Ničí následky všech hříchů a je tak mocné, že až na nĕmého je pro každého snadno dostupné, včetnĕ tĕch nejnižších lidí, candalů. Svaté jméno Krsny je vládcem bohatství osvobození a neliší se od Krsny. Pokud človĕk jednoduše použije svůj jazyk ke zpívání svatého jména, výsledky se okamžitĕ dostaví. Zpívání svatého jména nezávisí na zasvĕcení, zbožných činnostech nebo usmĕrňujících zásadách purascaryi dodržovaných obvykle před zasvĕcením. Svaté jméno nečeká na žádnou z tĕchto činností. Je zcela nezávislé.̀  “

Text 111: Sri Caitanya Mahaprabhu nakonec řekl: „Ten, kdo zpívá Hare Krsna maha-mantru, je vaisnava, a proto bys mu mĕl projevovat veškerou úctu.“

Text* 112: Sri Caitanya Mahaprabhu potom svoji pozornost obrátil ke třem osobám – Mukundovi dasovi, Raghunandanovi a Sri Naraharimu, obyvatelům Khandy.

Text* 113: Sri Caitanya Mahaprabhu, syn matky Saci, se zeptal Mukundy dase: „Ty jsi otec a Raghunandana je tvůj syn, je to tak?“

Text* 114: „Nebo je Srila Raghunandana tvůj otec a ty jsi jeho syn? Řekni Mi prosím, jak je tomu doopravdy, ať se Moje pochyby rozptýlí.“

Text* 115: Mukunda odpovĕdĕl: „Raghunandana je můj otec a já jsem jeho syn. Takové je moje rozhodnutí.“

Text* 116: „My všichni jsme nabyli oddanosti Krsnovi díky Raghunandanovi. Pro mne je tudíž mým otcem.“

Text* 117: Sri Caitanya Mahaprabhu vyslechl toto správné Mukundovo rozhodnutí a potvrdil ho slovy: „Ano, tak je to správnĕ. Ten, kdo probouzí oddanost ke Krsnovi, je nepochybnĕ duchovním mistrem.“

Text* 118: Sri Caitanya Mahaprabhu mĕl velkou radost, že může hovořit o slávĕ svých oddaných, a když o ní hovořil, vypadalo to, jako by mĕl patero úst.

Text* 119: Sri Caitanya Mahaprabhu potom všem svým oddaným řekl: „Slyšte prosím o Mukundovĕ lásce k Bohu. Je nesmírnĕ hluboká a čistá a dá se přirovnat jedinĕ k přečištĕnému zlatu.“

Text 120: „Mukunda dasa se navenek jeví jako královský lékař zamĕstnaný ve vládních službách, ale uvnitř chová hlubokou lásku ke Krsnovi. Kdo může jeho lásce porozumĕt?“

Text* 121: „Mukunda dasa jednou sedĕl s muslimským králem na vyvýšeném místĕ a říkal králi nĕco o jeho léčbĕ.“

Text* 122: „Když král s Mukundou dasem hovořili, přinesl jeden služebník vĕjíř z pavích per a držel ho nad královou hlavou, aby ji chránil před slunečními paprsky.“

Text* 123: „Jakmile Mukunda dasa jen uvidĕl vĕjíř z pavích per, pohroužil se do extatické lásky k Bohu a spadl z vyvýšené plošiny na zem.“

Text* 124: „Král mĕl strach, že se jeho lékař zabil, a tak osobnĕ sestoupil dolů a přivedl jej k vĕdomí.“

Text* 125: „Když se král zeptal Mukundy: ,Kde tĕ to bolí?̀ Mukunda odpovĕdĕl: ,Necítím příliš bolesti.̀  “

Text* 126: „Král se potom zeptal: ,Mukundo, proč jsi spadl?̀ Mukunda odpovĕdĕl: ,Můj milý králi, mám takovou nemoc podobnou epilepsii.̀  “

Text* 127: „Král byl velmi inteligentní, a tak vĕdĕl, co se dĕje. Podle jeho úsudku byl Mukunda velice neobyčejnou, vznešenou, osvobozenou osobností.“

Text* 128: "Raghunandana is constantly engaged in serving Lord Krishna in the temple. Beside the entrance of the temple is a lake, and on its banks is a kadamba tree, which daily delivers two flowers to be used for Krishna's service."

Text* 130: Pán Sri Caitanya Mahaprabhu k Mukundovi znovu promluvil sladkými slovy: „Tvou povinností je získávat jak hmotné, tak duchovní bohatství.“

Text* 131: „Povinností Raghunandany je navíc neustále se vĕnovat službĕ Pánu Krsnovi. O nic jiného mu také ani nejde.“

Text 132: Naraharimu potom Sri Caitanya Mahaprabhu přikázal: „Přeji si, abys zůstal zde s Mými oddanými. Takto vy tři neustále ve službĕ Pánu vykonávejte tyto tři druhy povinností.“

Text* 133: Pán Sri Caitanya Mahaprabhu dal ze své bezpříčinné milosti následující pokyny bratrům Sarvabhaumovi Bhattacaryovi a Vidya-vacaspatimu.

Text* 134: Sri Caitanya Mahaprabhu řekl: „V tomto vĕku Kali je Krsna projevený ve dvou podobách – jako dřevo a voda. Tím, že dává podmínĕným duším možnost vidĕt dřevo a koupat se ve vodĕ, jim napomáhá k osvobození.“

Text 135: „Pán Jagannatha je samotný Nejvyšší Pán v podobĕ dřeva a řeka Ganga je samotný Nejvyšší Pán v podobĕ vody.“

Text* 136: „Ty, Sarvabhaumo Bhattacaryo, bys mĕl uctívat Pána Jagannatha Purusottamu a Vacaspati by mĕl uctívat matku Gangu.“

Text* 137: Sri Caitanya Mahaprabhu potom obejmul Murariho Guptu a začal hovořit o jeho pevné víře v oddanou službu. Všichni oddaní to vyslechli.

Text* 138: Sri Caitanya Mahaprabhu řekl: „Dříve jsem Murariho Guptu znovu a znovu přemlouval, aby se nechal okouzlit Pánem Krsnou. Říkal jsem mu: ,Můj drahý Gupto, Pán Sri Krsna, Vrajendra-kumara, představuje tu nejvyšší sladkost.̀  “

Text* 139: „  ,Krsna je Nejvyšší Osobností Božství, původem všech inkarnací a zdrojem všeho. Je čistou transcendentální láskou a studnicí veškeré blaženosti.̀  “

Text* 140: „  ,Krsna je studnicí všech transcendentálních vlastností. Je jako nalezištĕ drahokamů. Je ve všem mistr, inteligentní, vážný a je vrcholem všech transcendentálních nálad.̀  “

Text* 141: „  ,Má nesmírnĕ sladkou povahu a líbezné zábavy. Je pohotový v používání inteligence, a tak si užívá všechny své zábavy a nálady.̀  “

Text* 142: „Potom jsem Murariho Guptu žádal: ,Uctívej Krsnu a přijmi u Nĕho útočištĕ. Jedinĕ služba Jemu uspokojí mysl, nic jiného.̀  “

Text* 143: „Tak Mĕ slyšel hovořit znovu a znovu a jeho mysl se pod Mým vlivem začala trochu mĕnit.“

Text* 144: „Murari Gupta odpovĕdĕl: ,Já jsem Tvůj služebník a vykonavatel Tvých pokynů. Nejsem nezávislý.̀  “

Text* 145: „Potom odešel domů a celou noc přemýšlel o tom, jak se bude muset vzdát společnosti Raghunatha, Pána Ramacandry. Velice se tím trápil.“

Text* 146: „Murari Gupta se začal modlit u lotosových nohou Pána Ramacandry, aby mohl té noci zemřít, protože nebyl schopný vzdát se služby lotosovým nohám Raghunatha.“

Text* 147: „Murari Gupta celou noc naříkal. Jeho mysl nemohla najít klid, a proto se mu nepodařilo usnout a byl celou noc vzhůru.“

Text* 148: „Ráno za Mnou Murari Gupta přišel, uchopil Mé nohy a s pláčem vyslovil svou prosbu.“

Text* 149: „Murari Gupta řekl: ,Já jsem svou hlavu prodal lotosovým nohám Raghunatha. Nyní ji nedokáži vzít zpĕt, protože by mi to způsobilo příliš mnoho bolesti.̀  “

Text* 150: „  ,Vzdát se služby lotosovým nohám Raghunatha je pro mĕ nemožné. Když to však neudĕlám, poruším Tvoje nařízení. Co mám dĕlat?̀  “

Text* 151: „Murari Gupta na Mne naléhal: ,Ty jsi nejmilostivĕjší, udĕl mi tedy prosím tuto milost: nechť tu před Tebou zemřu, ať je s mými pochybami konec.̀  “

Text* 152: „Když jsem to uslyšel, mĕl jsem velkou radost. Pak jsem Murariho Guptu zvedl a obejmul.“

Text* 153: „Potom jsem mu řekl: ,Sláva tobĕ, Murari Gupto! Tvůj způsob uctívání má nesmírnĕ pevné základy a to až do té míry, že ani na Mou žádost se tvoje mysl neodchýlila.“

Text 154: „  ,Právĕ takovou náklonnost musí chovat služebník k lotosovým nohám Pána. Oddaný nedokáže opustit útočištĕ lotosových nohou Pána, ani když si odloučení přeje Pán.̀  “

Text* 155: „  ,Žádal jsem tĕ znovu a znovu, abys místo Pána Ramacandry uctíval Krsnu, jen proto, abych vyzkoušel tvoji pevnou víru ve tvého Pána.̀  “

Text* 156: „Takto jsem Murarimu Guptovi poblahopřál: ,Ty jsi ve skutečnosti inkarnace Hanumana, a proto jsi vĕčným služebníkem Pána Ramacandry. Proč by ses tedy mĕl vzdát uctívání Pána Ramacandry a Jeho lotosových nohou?̀  “

Text* 157: Sri Caitanya Mahaprabhu pokračoval: „Beru tohoto Murariho Guptu jako svou životní energii. Když slyším o jeho pokoře, rozrušuje to Můj samotný život.“

Text* 158: Potom Sri Caitanya Mahaprabhu obejmul Vasudevu Dattu a začal hovořit o jeho vĕhlasu, jako kdyby mĕl tisíce úst.

Text* 159: Když Sri Caitanya Mahaprabhu opĕvoval Vasudevu Dattu, ten se okamžitĕ začal stydĕt. Odevzdal se tedy Pánu tím, že se dotkl Jeho lotosových nohou.

Text* 160: Vasudeva Datta řekl Caitanyovi Mahaprabhuovi: „Můj drahý Pane, sestupuješ jen proto, abys osvobodil všechny podmínĕné duše. Mám jednu žádost a přál bych si, abys ji přijal.“

Text* 161: „Můj Pane, zajisté jsi schopen učinit, cokoliv se Ti zlíbí, a jsi dozajista velice milostivý. Pokud chceš, můžeš snadno udĕlat vše, co si přeješ.“

Text* 162: „Můj drahý Pane, srdce mi puká, když vidím utrpení všech podmínĕných duší. Žádám Tĕ proto, abys přesunul karmu jejich hříšných životů na moji hlavu.“

Text 163: „Můj drahý Pane, nech mne přijmout následky všech hříchů všech živých bytostí a trpĕt za nĕ navĕky v pekelných podmínkách. Ukonči prosím jejich nemocný hmotný život.“

Text* 164: Když Sri Caitanya Mahaprabhu uslyšel výrok Vasudevy Datty, zmĕklo Mu srdce, z očí Mu vytryskly slzy a začal se třást. Zalykajícím se hlasem promluvil následovnĕ.

Text* 165: Pán přijal Vasudevu Dattu jako velkého oddaného a řekl: „Takové prohlášení není vůbec podivuhodné, protože jsi inkarnace Prahlada Maharaje. Je zřejmé, že ti Pán Krsna udĕlil svou plnou milost. O tom není pochyb.“

Text* 166: „Cokoliv od svého Pána čistý oddaný chce, Pán Krsna bezpochyby zaručí, protože nemá jinou povinnost než plnit touhy svého oddaného.“

Text* 167: „Pokud si přeješ, aby byly všechny živé bytosti ve vesmíru osvobozeny, může se tak stát, aniž bys musel zakoušet utrpení za hříšné činnosti.“

Text* 168: „Krsna není nemohoucí, protože je vlastníkem veškerých sil. Proč by mĕl po tobĕ chtít, abys trpĕl následky hříchů jiných živých bytostí?“

Text 169: „Každý, komu přeješ dobro, se okamžitĕ stává vaisnavou a Krsna všechny vaisnavy osvobozuje od následků jejich minulých hříšných činů.“

Text 170: „  ,S úctou se klaním původní Osobnosti Božství, Govindovi, který řídí utrpení a požitek za plodonosné činnosti každé bytosti, počínaje nebeským králem Indrou až po nejmenší hmyz (indra-gopu). Ta samá Osobnost Božství odstraňuje karmické následky toho, kdo je zamĕstnaný oddanou službou.̀  “

Text* 171: „Všechny živé bytosti ve vesmíru budou díky tvé upřímné touze osvobozeny, protože pro Krsnu to není žádná námaha, osvobodit všechny živé bytosti ve vesmíru.“

Text 172: „Stejnĕ jako jsou na stromĕ udumbara milióny plodů, tak na hladinĕ řeky Viraja plavou milióny vesmírů.“

Text* 173: „Strom udumbara má milióny plodů, a když jeden spadne a zničí se, strom ani nepocítí žádnou ztrátu.“

Text* 174: „Stejnĕ tak pokud se jeden vesmír vyprázdní, protože živé bytosti v nĕm byly osvobozeny, pro Krsnu je to maličkost a nebere to příliš vážnĕ.“

Text* 175: „Celý duchovní svĕt, ve kterém se nachází nespočet vaikunthských planet, představuje Krsnův neomezený majestát. Příčinný oceán je voda, která Vaikunthaloku obklopuje.“

Text* 176: „V tomto Příčinném oceánu se nachází maya se svými nesčetnými hmotnými vesmíry. Vypadá to tak, že maya na nĕm plave jako nádoba plná hořčičných semínek.“

Text* 177: „Pokud se jedno z miliónů hořčičných semínek v plující nádobĕ ztratí, není to nijak vážná ztráta. Stejné je to i s vesmíry. Pokud se jeden ztratí, pro Krsnu to neznamená nic vážného.“

Text* 178: „Ponechme však stranou jedno vesmírné hořčičné semínko. I kdyby byly zničeny všechny vesmíry i s hmotnou energií (mayou), Krsna takovou ztrátu nebude brát vážnĕ.“

Text 179: „Pokud človĕk vlastní milióny krav plnících všechna přání a ztratí jednu kozu, nic to pro nĕho neznamená. Krsna vlastní všech šest druhů bohatství v plné míře. Pokud by byla zničena veškerá hmotná energie, o co by přišel?“

Text 180: Sri Caitanya Mahaprabhu pokračoval: „  ,Ó můj Pane, ó nepřemožitelný, ó vládce všech energií, prosím projev svou vnitřní energii, abys pokořil nevĕdomost všech pohyblivých i nehybných živých bytostí. Ve své nevĕdomosti uznávají všemožné druhy nesprávných vĕcí a tak vytvářejí nebezpečnou situaci. Ó Pane, prosím ukaž svou slávu! Je to pro Tebe velmi snadné, protože Tvá vnitřní energie je nadřazená vnĕjší energii a Ty jsi zdrojem veškerého bohatství. Ty jsi také ten, kdo projevuje hmotnou energii. Neustále se vĕnuješ zábavám v duchovním svĕtĕ, kde projevuješ svoji vnitřní energii, a nĕkdy projevíš i vnĕjší energii tím, že na ni pohlédneš. Tak předvádíš své zábavy. Védy oba druhy Tvých energií i zábav s nimi spojených potvrzují.̀  “

Text* 181: Takto Sri Caitanya Mahaprabhu popsal všechny dobré vlastnosti svých oddaných, jednoho po druhém. Potom všechny oddané obejmul a rozloučil se s nimi.

Text* 182: Všichni oddaní začali kvůli nadcházejícímu odloučení od Sri Caitanyi Mahaprabhua plakat. Pán byl z odloučení od oddaných také zasmušilý.

Text 183: Gadadhara zůstal se Sri Caitanyou Mahaprabhuem a dostal sídlo v Jaméšvaru.

Text* 184: Sri Caitanya Mahaprabhu remained at Jagannatha Puri, Nilacala, with Paramananda Puri, Jagadananda, Svarupa Damodara, Damodara Pandita, Govinda and Kasisvara. It was Sri Caitanya Mahaprabhu's daily practice to see Lord Jagannatha in the morning.

Text* 186: Jednoho dne přišel za Sri Caitanyou Mahaprabhuem Sarvabhauma Bhattacarya a se sepjatýma rukama přednesl jistou žádost.

Text* 187: Protože se všichni vaisnavové vrátili do Bengálska, byla tu velká nadĕje, že Pán přijme pozvání.

Text 188: Sarvabhauma Bhattacarya řekl: „Prosím přijmi moje pozvání na obĕd po dobu jednoho mĕsíce.“

Text 189: Sarvabhauma potom řekl: „Přijmi tedy prosím pozvání na dvacet dní.“

Text* 190: Když Sarvabhauma Caitanyu Mahaprabhua požádal, aby u nĕho obĕdval patnáct dní, Pán odpovĕdĕl: „Přijmu u tebe obĕd pouze jeden den.“

Text* 191: Sarvabhauma Bhattacarya pak uchopil Pánovy lotosové nohy a pokornĕ prosil: „Přijímej u mne prosím obĕd alespoň po deset dní.“

Text* 192: Sri Caitanya Mahaprabhu takto postupnĕ snížil počet dní až na pĕt. Každý mĕsíc potom pravidelnĕ pĕt dní přijímal Bhattacaryovo pozvání na obĕd.

Text 193: Sarvabhauma Bhattacarya potom řekl: „Můj drahý Pane, je s Tebou deset sannyasich.“

Text* 194: Sarvabhauma Bhattacarya poté řekl, že Paramananda Puri Gosvami od nĕho přijme pĕtidenní pozvání. To už bylo s Pánem domluveno dříve.

Text* 195: Sarvabhauma Bhattacarya řekl: „Damodara Svarupa je můj důvĕrný přítel. Nĕkdy přijde s Tebou a nĕkdy sám.“

Text 196: „Každý ze zbývajících osmi sannyasich přijme pozvání na dva dny a tak se zaplní každý den v mĕsíci.“

Text* 197: „Kdyby přišli všichni sannyasi najednou, nemohl bych se jim správnĕ vĕnovat, a to by byl přestupek.“

Text* 198: „Nĕkdy ke mnĕ přijdeš sám a nĕkdy v doprovodu Svarupy Damodara.“

Text* 199: Bhattacarya mĕl velkou radost, že mu Sri Caitanya Mahaprabhu tento plán schválil, a ten samý den Pána pozval do svého domu.

Text* 200: Manželka Sarvabhaumy Bhattacaryi byla známá jako Ṣathira Mata neboli Ṣathiina matka. Byla velkou oddanou Sri Caitanyi Mahaprabhua a chovala se láskyplnĕ jako matka.

Text* 201: Sarvabhauma Bhattacarya se vrátil domů a nařídil své ženĕ, Ṣathira Matĕ, aby začala vařit, čehož se s velkou radostí ujala.

Text* 202: V domĕ Sarvabhaumy Bhattacaryi byly vždy velké zásoby potravin. A cokoliv dalšího bylo třeba, jako špenát, zelenina, ovoce a podobnĕ, to opatřil a přinesl domů.

Text* 203: Sarvabhauma Bhattacarya Ṣathira Matĕ osobnĕ pomáhal. Byla velmi zkušená a umĕla dobře vařit.

Text 204: Na jižní stranĕ kuchynĕ se nacházely dvĕ místnosti na obĕtování jídla a v jedné z nich bylo jídlo obĕtováno Salagramu Narayana.

Text* 205: Druhá místnost byla určená jako jídelna pro Sri Caitanyu Mahaprabhua. Byla v ústraní a Bhattacarya ji novĕ postavil.

Text* 206: Místnost byla postavena tak, že mĕla jedny dveře ven, kterými mĕl vcházet Sri Caitanya Mahaprabhu, a druhé dveře do kuchynĕ. Tĕmi se nosilo jídlo.

Text 207: Nejprve byly na velký banánový list vyklopeny tři many (témĕř tři kilogramy) vařené rýže.

Text* 208: Celá hromada rýže pak byla smíchána s takovým množstvím žlutého a voňavého přepuštĕného másla, že začalo z listu přetékat.

Text* 209: Bylo tam mnoho nádob z kůry banánovníků a z listů rostliny keya, které byly naplnĕné různými druhy vařené zeleniny a rozmístĕné všude okolo listu.

Text* 210: Bylo v nich asi deset druhů špenátu, polévka zvaná sukhta s hořkými nimbovými listy, pálivé jídlo s černým pepřem, jemný koláč ze smaženého tvarohu a podmáslí s malými smaženými kousky dálu.

Text* 211: Nechybĕla ani jídla jako dugdha-tumbi, dugdha-kusmanda, vesara, laphra, moca-ghanta, moca-bhaja a další druhy zeleniny.

Text* 212: Bylo tam neomezené množství vrddha-kusmanda-badi, phula-badi, ovoce a různých kořínků.

Text* 213: Mezi dalšími jídly byl baklažán smíchaný s čerstvými nimbovými listy, lehké badi, smažená patola a smažená kolečka tykve a dýnĕ.

Text* 214: Polévka ze smaženého urad dálu a mung dálu překonávala nektar. Bylo tam též sladké čatný a pĕt či šest druhů kyselých jídel, počínaje badamlou.

Text* 215: Byly tam také bady z mung dálu, urad dálu a sladkých banánů, koláče ze sladké rýže, kokosu a různé další.

Text* 216: Dále také kaṅji-bada, dugdha-cida, dugdha-laklaki a různé druhy koláčů, které ani nedokážu popsat.

Text* 217: Sladká rýže s přímĕsí ghí byla nalita do hlinĕné nádoby a smíchána s banány druhu caṅpa-kala, kondenzovaným mlékem a mangem.

Text* 218: Mezi dalšími jídly byl lahodný šlehaný tvaroh a množství různých sandesů. Ve skutečnosti byla připravena veškerá jídla, která lze najít v Bengálsku a Uríse.

Text* 219: Bhattacarya tedy připravil mnoho druhů jídla a na bílé dřevĕné pódium rozprostřel jemnou látku.

Text* 220: Z obou stran hromady jídla stály nádoby plné navonĕné a chladné vody. Na horu rýže byly položeny kvĕty tulasi.

Text 221: Sarvabhauma Bhattacarya přidal také různé druhy jídel obĕtovaných Pánu Jagannathovi. Mezi nimi byly sladké kuličky zvané amrta-gutika, sladká rýže a koláče. To vše uchovával oddĕlenĕ.

Text* 222: Když bylo vše připraveno, Sri Caitanya Mahaprabhu dokončil své polední povinnosti a sám tam přišel, protože znal srdce Sarvabhaumy Bhattacaryi.

Text* 223: Sarvabhauma Bhattacarya Pánovi umyl nohy, a ten potom vstoupil do místnosti, aby poobĕdval.

Text* 224: Když Sri Caitanya Mahaprabhu uvidĕl nádhernĕ připravená jídla, byl trochu překvapen a s různými posunky promluvil k Sarvabhaumovi Bhattacaryovi.

Text* 225: „To je neuvĕřitelné! Jak jsi dokázal za šest hodin připravit tolik rýže a zeleniny?“

Text* 226: „Ani sto lidí by to tak rychle neuvařilo, i kdyby vařili na stovce kamen.“

Text* 227: „Předpokládám, že už bylo jídlo obĕtováno Krsnovi, když na nĕm vidím kvĕty tulasi.“

Text* 228: „Máš velké štĕstí a tvá snaha je úspĕšná, protože jsi Radĕ a Krsnovi obĕtoval tak úžasné jídlo.“

Text* 229: „Barva rýže je tak přitažlivá a její vůnĕ tak příjemná, že ji museli přímo jíst Radha a Krsna.“

Text* 230: „Můj drahý Bhattacaryo, máš nesmírné štĕstí. Jak tĕ mám ještĕ velebit? Já sám mám také velké štĕstí, protože mohu zbytky tohoto jídla přijmout.“

Text* 231: „Odnes prosím Krsnovo sedátko nĕkam stranou a dej Mi prasadam na nĕjaký jiný tác.“

Text* 232: Sarvabhauma Bhattacarya řekl: „Není to zase až tak úžasné, můj Pane. Vše umožnila energie a milost toho, kdo bude toto jídlo jíst.“

Text* 233: „Moje žena ani já jsme se při vaření nemuseli nijak zvlášť namáhat. Ten, jehož mocí bylo jídlo připraveno, ví vše.“

Text 234: „Nyní se zde prosím posaď a poobĕdvej.“

Text* 235: Bhattacarya řekl: „Jak jídlo, tak sedátko jsou Pánova milost. Když můžeš jíst zbytky Jeho jídla, proč by mĕlo být přestupkem sedĕt na Jeho místĕ?“

Text* 236: Caitanya Mahaprabhu potom řekl: „Ano, máš pravdu. Sastry říkají, že oddaný může použít vše, co po Krsnovi zbylo.“

Text 237: „  ,Můj drahý Pane, girlandy, vonné substance, oblečení, ozdoby a také ostatní vĕci, které Ti byly obĕtovány, mohou být pozdĕji použity Tvými služebníky. Používáním tĕchto vĕcí a jedením zbytků jídla, které jsi zanechal, budeme schopni přemoci iluzorní energii.̀  “

Text 238: Sri Caitanya Mahaprabhu pak řekl: „Je tady tolik jídla, že není možné to všechno sníst.“

Text* 239: „V Džagannáth Purí přece jíš dvaapadesátkrát dennĕ a pokaždé sníš stovky nádob plných prasadam.“

Text* 240: „Ve Dvárace máš v šestnácti tisících palácích šestnáct tisíc královen. Je tam také osmnáct matek a mnoho přátel a příbuzných z yaduovské dynastie.“

Text 241: „Ve Vrindávanu máš také starší a mladší bratry svého otce, strýce z matčiny strany, manžele sester svého otce a mnoho pastevců. Jsou tam také Tví přátelé pasáčci a Ty jíš dvakrát dennĕ, ráno a večer, v domĕ každého z nich.“

Text* 242: Bhattacarya pokračoval: „Při Govardhana-puje jsi snĕdl hromady rýže. Ve srovnání s tím pro Tebe tato trocha jídla není ani sousto.“

Text 243: „Ty jsi Nejvyšší Osobnost Božství, kdežto já jsem úplnĕ nepatrná živá bytost. Proto prosím přijmi trochu jídla z mého domu.“

Text* 244: Sri Caitanya Mahaprabhu se usmál a usedl k jídlu. Bhattacarya Mu s velkou radostí nabídl nejprve prasadam z Jagannathova chrámu.

Text* 245: Bhattacarya mĕl v té dobĕ zetĕ Amoghu, který byl manželem jeho dcery Ṣathi. Přestože Amogha pocházel z aristokratické rodiny brahmanů, mĕl ve zvyku hledat na druhých chyby a urážet je.

Text* 246: Amogha chtĕl vidĕt, jak Sri Caitanya Mahaprabhu jí, ale nebylo mu dovoleno vstoupit. Bhattacarya hlídal na zápraží s holí v ruce.

Text* 247: Jakmile však Bhattacarya začal rozdávat prasadam a nebyl už tak ostražitý, Amogha vklouzl dovnitř. Když uvidĕl to množství jídla, začal pomlouvat.

Text* 248: „Tolik jídla by nasytilo deset až dvanáct lidí, ale tento sannyasi to sní sám!“

Text* 249: Sotva to Amogha dořekl, Sarvabhauma Bhattacarya na nĕho upřel svůj pohled. Když Amogha vidĕl Bhattacaryovo rozpoložení, okamžitĕ odešel.

Text* 250: Bhattacarya se za ním rozbĕhl, aby ho uhodil holí, ale Amogha utíkal tak rychle, že ho Bhattacarya nemohl dostihnout.

Text* 251: Bhattacarya tehdy začal svého zetĕ proklínat a spílal mu. Sri Caitanya Mahaprabhu slyšel jeho nadávky, a když se Bhattacarya vrátil, vidĕl, jak se Pán smĕje.

Text* 252: Když Ṣathiina matka, Bhattacaryova žena, slyšela, co se stalo, začala se bít do hlavy a do hrudi a stále dokola opakovala: „Ať se Ṣathi stane vdovou!“

Text* 253: Sri Caitanya Mahaprabhu vidĕl, jak manželé naříkají, a tak se je snažil uklidnit. Na jejich přání snĕdl prasadam a byl velmi spokojený.

Text* 254: Sri Caitanya Mahaprabhu dojedl a Sarvabhauma Bhattacarya přinesl vodu, aby si Pán mohl umýt ústa, ruce a nohy. Dal Mu také vonné koření, tulasi-mañjari, hřebíček a kardamom.“

Text* 255: Bhattacarya pak Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi dal kvĕtinovou girlandu a tĕlo Mu potřel santálovou pastou. Poklonil se a s velkou pokorou promluvil.

Text* 256: „Přivedl jsem Tĕ do svého domu jen proto, abys byl vystaven pomluvám. To je velký přestupek. Prosím promiň mi to, žádám Tĕ o odpuštĕní.“

Text* 257: Sri Caitanya Mahaprabhu řekl: „To, co Amogha řekl, je pravda, není to pomluva. Jakého přestupku ses dopustil?“

Text* 258: Sri Caitanya Mahaprabhu domluvil a vrátil se do svého sídla. Sarvabhauma Bhattacarya šel s Ním.

Text* 259: Sarvabhauma Bhattacarya padl Pánovi k nohám a dĕlal si velké výčitky kvůli tomu, co se stalo. Pán ho potom uklidnil a poslal domů.

Text* 260: Sarvabhauma Bhattacarya se vrátil domů a hovořil se svou ženou, Ṣathiinou matkou. Nejdříve odsoudil sám sebe a pak řekl následující.

Text 261: „Pokud ten, kdo urazil Sri Caitanyu Mahaprabhua, bude zabit, jeho hříšný skutek tak může být odčinĕn.“

Text* 262: Sarvabhauma Bhattacarya pokračoval: „Tento hřích by se dal odčinit také tím, že bych si sám vzal život. Žádný z tĕchto nápadů však není vhodný, protože obĕ tĕla patří brahmanům.“

Text* 263: „Místo toho se mu už nikdy nepodívám do tváře. Zavrhuji ho a ukončuji s ním svůj vztah. Nikdy už ani nevyslovím jeho jméno.“

Text 264: „Řekni mé dceři Ṣathi, aby přerušila vztah se svým manželem, protože poklesl. Pokud manžel poklesne, je povinností manželky vztah ukončit.“

Text 265: „  ,Je-li manžel pokleslý, je třeba se vzdát vztahu s ním.̀  “

Text* 266: Amogha, zeť Sarvabhaumy Bhattacaryi, té noci utekl a hned další ráno onemocnĕl cholerou.

Text* 267: Když se Bhattacarya doslechl, že Amogha umírá na choleru, pomyslel si: „Prozřetelnost mi prokazuje přízeň – sama dĕlá to, co jsem chtĕl udĕlat já.“

Text* 268: „Jestliže nĕkdo urazí Nejvyšší Osobnost Božství, začne okamžitĕ působit karma.“ Potom přednesl dva verše ze zjevených písem.

Text 269: „  ,To, co bychom museli provést s vynaložením velkého úsilí shromáždĕním slonů, koní, vozů a vojska, již udĕlali Gandharvové.̀  “

Text 270: „  ,Pokud se nĕkdo zachová špatnĕ k velkým duším, zničí to délku jeho života, bohatství, povĕst, náboženství, majetek i štĕstí.̀  “

Text* 271: Tehdy přišel Sri Caitanyu Mahaprabhua navštívit Gopinatha Ācarya a Pán se ho zeptal, co se dĕje v domĕ Sarvabhaumy Bhattacaryi.

Text* 272: Gopinatha Ācarya Pánu řekl, že oba manželé drží půst a že jejich zeť Amogha umírá na choleru.

Text* 273: Jakmile Caitanya Mahaprabhu uslyšel, že Amogha umírá, ihned za ním ve velkém spĕchu bĕžel. Položil svou ruku Amoghovi na hruď a promluvil následovnĕ:

Text* 274: „Srdce brahmany je svou povahou velmi čisté, a proto je pro Krsnu vhodným místem k pobytu.“

Text* 275: „Proč jsi tedy dovolil, aby se zde usadil také candala závisti? Znečistil jsi tak to nejčistší místo, své srdce.“

Text* 276: „Díky společnosti Sarvabhaumy Bhattacaryi je však nyní veškeré tvoje znečištĕní odstranĕno. Človĕk, jehož srdce je zbaveno veškerých nečistot, může zpívat maha-mantru, Hare Krsna.“

Text 277: „Proto, Amogho, vstaň a zpívej Hare Krsna maha-mantru! Když to budeš dĕlat, Krsna ti bezpochyby udĕlí svou milost.“

Text* 278: Jakmile Amogha, který ležel na smrtelném lůžku, uslyšel Sri Caitanyu Mahaprabhua a pocítil dotek Jeho ruky, okamžitĕ vstal a začal zpívat svaté jméno Krsny. Šílený extází lásky a zaplavený emocemi začal tančit.

Text* 279: Amogha při svém tančení v extázi lásky projevil veškeré příznaky extáze, jako je chvĕní, pláč, jásot, trans, pocení a zalykání se. Když Sri Caitanya Mahaprabhu vidĕl tyto vlny extatických emocí, začal se smát.

Text* 280: Amogha potom padl k lotosovým nohám Pána a pokornĕ řekl: „Ó milostivý Pane, prosím odpusť mi můj přestupek.“

Text* 281: Nejenže Amogha žádal Pána o odpuštĕní, ale také si začal sám dávat políčky do tváří se slovy: „Tĕmito ústy jsem Tĕ pomlouval.“

Text* 282: Amogha se neustále bil do tváří, až mu otekly. Gopinatha Acarya ho nakonec chytil za ruce, aby mu v tom zabránil.

Text* 283: Sri Caitanya Mahaprabhu potom Amoghu uklidnil tím, že se dotkl jeho tĕla a řekl: „Jelikož jsi zetĕm Sarvabhaumy Bhattacaryi, jsi předmĕtem Mé náklonnosti.“

Text* 284: „Každý v domĕ Sarvabhaumy Bhattacaryi je Mi nesmírnĕ drahý, včetnĕ služek a služebníků, dokonce i pes. Co potom říci o jeho příbuzných?“

Text* 285: „Amogho, neustále zpívej Hare Krsna maha-mantru a nedĕlej žádné další přestupky.“ Poté, co dal Sri Caitanya Mahaprabhu Amoghovi tento pokyn, odešel do Sarvabhaumova domu.

Text* 286: Jakmile Sarvabhauma Bhattacarya spatřil Pána, okamžitĕ uchopil Jeho lotosové nohy. Pán ho obejmul a potom se posadil.

Text* 287: Sri Caitanya Mahaprabhu Sarvabhaumu Bhattacaryu uklidnil slovy: „Amogha, tvůj zeť, je přece ještĕ pouhé dítĕ, tak co udĕlal za chybu? Proč držíš půst a proč se zlobíš?“

Text* 288: „Vstaň, vykoupej se a jdi zhlédnout tvář Pána Jagannatha. Potom se vrať a vezmi si obĕd. To Mi udĕlá radost.“

Text* 289: „Zůstanu zde, dokud se nevrátíš a nesníš k obĕdu zbytky jídla Pána Jagannatha.“

Text* 290: Sarvabhauma Bhattacarya uchopil lotosové nohy Sri Caitanyi Mahaprabhua a řekl: „Proč jsi Amoghu přivedl zpátky k životu? Bylo by lépe, kdyby zemřel.“

Text* 291: Sri Caitanya Mahaprabhu řekl: „Amogha je dítĕ a tvůj syn. Otec nebere přestupky svého syna vážnĕ, zvláštĕ když ho ještĕ zaopatřuje.“

Text* 292: „Nyní se stal vaisnavou a s jeho přestupky je konec. Bez váhání mu můžeš udĕlit svou milost.“

Text* 293: Sarvabhauma Bhattacarya řekl: „Můj Pane, jdi prosím navštívit Pána Jagannatha. Já se vykoupu a přijdu tam také. Pak se sem vrátím.“

Text* 294: Sri Caitanya Mahaprabhu potom řekl Gopinathovi: „Zůstaň zde a dej Mi vĕdĕt, až Sarvabhauma Bhattacarya přijme prasadam.“

Text* 295: Sri Caitanya Mahaprabhu domluvil a šel navštívit Pána Jagannatha. Sarvabhauma Bhattacarya dokončil svou koupel, šel navštívit Pána Jagannatha a potom se vrátil domů, aby poobĕdval.“

Text* 296: Amogha se v ten okamžik stal ryzím oddaným Sri Caitanyi Mahaprabhua. Tančil v extázi a pokojnĕ zpíval svatá jména Pána Krsny.

Text* 297: Takto Sri Caitanya Mahaprabhu provádĕl své rozmanité zábavy. Každý, kdo je vidí nebo o nich naslouchá, je vskutku ohromený.

Text* 298: Sri Caitanya Mahaprabhu si užíval jedení v domĕ Sarvabhaumy Bhattacaryi a v průbĕhu této jedné zábavy se projevilo mnoho dalších úžasných zábav.

Text 299: Takové jsou zvláštní rysy zábav Sri Caitanyi Mahaprabhua. Tak Pán jedl v domĕ Sarvabhaumy Bhattacaryi a tak vyšla najevo Sarvabhaumova láska k Pánu.

Text 300: Vyprávĕl jsem o extatické lásce Sarvabhaumovy manželky, známé jako Ṣathiina matka. Vyprávĕl jsem také o velké milosti Sri Caitanyi Mahaprabhua, kterou projevil, když Amoghovi odpustil jeho přestupek. To udĕlal kvůli tomu, že Amogha mĕl vztah s oddaným.

Text* 301: Každý, kdo s vírou a láskou naslouchá tĕmto zábavám Sri Caitanyi Mahaprabhua, velmi brzy dosáhne útočištĕ u Pánových lotosových nohou.

Text 302: Já, Krsnadasa, vyprávím Sri Caitanya-caritamrtu po vzoru Sri Rupy a Sri Raghunatha. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.