Text* 1: Dokonce i ten, kdo nemá žádné poznání, může pouhým požehnáním Sri Caitanyi Mahaprabhua okamžitĕ získat veškeré poznání. Modlím se proto k Pánu, aby mi udĕlil svou bezpříčinnou milost.

Text* 2: S úctou se klaním Sri Krsnovi Caitanyovi a Pánu Nityanandovi, kteří jsou jako slunce a mĕsíc. Společnĕ vyšli na obzoru Gaudy, aby rozptýlili temnotu nevĕdomosti, a tak úžasným způsobem požehnali všem.

Text* 3: Sláva Radharani a Madana-mohanovi, kteří jsou nekonečnĕ milostiví! I když jsem chromý a pomatený, Oni mĕ přesto vedou a Jejich lotosové nohy jsou pro mne vším.

Text* 4: Ve Vrindávanu, v chrámu z drahokamů pod stromem plnícím všechna přání, sedí Sri Sri Radha-Govinda na zářícím trůnu, obsluhováni svými nejdůvĕrnĕjšími společnicemi. S pokorou se Jim klaním.

Text* 5: Kéž je Gopinathaji, který hrou na svou flétnu přitahuje všechny gopi a který u Vanšívatu na břehu Jamuny započal ten nejlíbeznĕjší tanec rasa, kéž je k nám milostivý.

Text* 6: Všechna sláva Sri Gauraharimu, oceánu milosti! Všechna sláva Tobĕ, synu Sacidevi, protože Ty jsi jediný přítel všech pokleslých duší!

Text* 7: Sláva Pánu Nityanandovi a Advaitovi Prabhuovi a sláva také všem oddaným Pána Caitanyi v čele se Srivasem Thakurem!

Text* 8: Dříve jsem stručnĕ popsal adi-lilu, počáteční zábavy, které již obšírnĕ popsal Vrndavana dasa Thakura.

Text* 9: Proto jsem se o tĕchto událostech zmínil pouze v krátkosti a v tomto krátkém výčtu jsou popsány všechny zvláštnosti, jež bylo třeba uvést.

Text* 10: Popsat neomezené zábavy Sri Caitanyi Mahaprabhua není možné, ale já chci nyní vyprávĕt alespoň o tĕch nejdůležitĕjších a ve stručnosti představit závĕrečné zábavy.

Text* 11: I shall describe only in synopsis that portion which Vrindavana dasa Thakura has described very elaborately in his book Caitanya-mangala. Whatever incidents are outstanding, however, I shall later elaborate.

Text* 13: Zmocnĕným kronikářem zábav Sri Caitanyi Mahaprabhua je ve skutečnosti Srila Vrndavana dasa, inkarnace Vyasadevy. Jedinĕ na jeho pokyn se snažím žvýkat zbytky jídla, které zanechal.

Text* 14: S hlubokou oddaností si pokládám jeho lotosové nohy na svou hlavu, abych mohl nyní podat přehled Pánových závĕrečných zábav.

Text* 15: Po dvacet čtyři let zůstával Pán Sri Caitanya Mahaprabhu ve svém domovĕ a všechny zábavy, které v té dobĕ projevil, se nazývají adi-lila.

Text* 16: Na konci svého dvacátého čtvrtého roku, v mĕsíci Magha bĕhem čtrnácti dnů dorůstajícího mĕsíce, přijal Pán sannyas, stav odříkání.

Text* 17: Po přijetí sannyasu Pán zůstal v tomto hmotném svĕtĕ dalších dvacet čtyři let. Všechny Jeho zábavy z tohoto období se nazývají sesa-lila neboli závĕrečné zábavy.

Text* 18: Pánovy závĕrečné zábavy, které probĕhly bĕhem Jeho posledních dvaceti čtyř let, se nazývají madhya (prostřední) a antya (konečné). Tak je označují všichni oddaní Pána.

Text* 19: Šest z posledních dvaceti čtyř let strávil Sri Caitanya Mahaprabhu na cestách po celé Indii – z Džagannáth Purí do Bengálska a z mysu Kumárí do Vrindávanu.

Text* 20: Všechny Pánovy zábavy, jež se odehrály na tĕchto místech, se nazývají madhya-lila a všechny pozdĕjší zábavy se nazývají antya-lila.

Text* 21: Pánovy zábavy se tedy dĕlí na tři části: adi-lilu, madhya-lilu a antya- -lilu. Nyní obšírnĕ popíši madhya-lilu.

Text* 22: Po nepřetržitých osmnáct let zůstával Pán Sri Caitanya Mahaprabhu v Džagannáth Purí a svým osobním chováním poučoval všechny živé bytosti o oddané službĕ.

Text* 23: Šest z tĕchto osmnácti let v Džagannáth Purí strávil Sri Caitanya Mahaprabhu ve společnosti svých mnoha oddaných. Zpíváním a tancováním zavedl láskyplnou oddanou službu.

Text* 24: Pán Caitanya Mahaprabhu poslal Nityanandu Prabhua z Džagannáth Purí do Bengálska, které je známé jako Gaudadéš, a Pán Nityananda tuto zemi zaplavil transcendentální láskyplnou službou Pánu.

Text* 25: Sri Nityananda Prabhu je již svou povahou velmi inspirovaný sloužit s transcendentální láskou Pánu Krsnovi. Nyní na pokyn Sri Caitanyi Mahaprabhua tuto láskyplnou službu rozdával všude, kam přišel.

Text* 26: Bezpočtukrát se klaním lotosovým nohám Sri Nityanandy Prabhua, jenž je tak milostivý, že rozšířil službu Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi po celém svĕtĕ.

Text* 27: Caitanya Mahaprabhu oslovoval Nityanandu Prabhua jako svého staršího bratra, zatímco Nityananda Prabhu oslovoval Sri Caitanyu Mahaprabhua jako svého Pána.

Text* 28: I když Nityananda Prabhu není nikdo jiný než samotný Balarama, považuje se vždy za vĕčného služebníka Pána Caitanyi Mahaprabhua.

Text* 29: Nityananda Prabhu žádal všechny, ať slouží Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi, opĕvují Jeho slávu a zpívají Jeho jméno. Nityananda Prabhu prohlásil, že ten, kdo prokazuje oddanou službu Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi, je pro Nĕho vším.

Text* 30: Takto Srila Nityananda Prabhu představoval hnutí Pána Sri Caitanyi Mahaprabhua každému bez rozdílu. I když lidé byli pokleslí a rouhači, tímto způsobem byli osvobozeni.

Text* 31: Pán Sri Caitanya Mahaprabhu potom poslal dva bratry, Srilu Rupu Gosvamiho a Srilu Sanatanu Gosvamiho, do Vradži. S Jeho nařízením odešli do Šrí Vrindávan-dhámu.

Text* 32: Po příchodu do Vrindávanu bratři kázali o oddané službĕ a odhalili mnoho poutních míst. Konkrétnĕ zavedli službu Madana-mohanovi a Govindajimu.

Text 33: Rupa Gosvami i Sanatana Gosvami do Vrindávanu přinesli různá písma a vybrali jejich podstatu, kterou zapsali do mnoha knih o oddané službĕ. Tak osvobodili všechny darebáky a pokleslé duše.

Text 34: Gosvami kázali o oddané službĕ na základĕ analytického studia veškerých důvĕrných védských textů, což bylo zcela v souladu s pokynem Sri Caitanyi Mahaprabhua. Každý tak dostává možnost pochopit nejdůvĕrnĕjší oddanou službu, která se vykonává ve Vrindávanu.

Text 35: Mezi knihy, které sepsal Srila Sanatana Gosvami, patří Hari-bhakti- -vilasa, Brhad-bhagavatamrta, Dasama-tippani a Dasama-carita.

Text* 36: Vyjmenovali jsme již čtyři knihy, které napsal Sanatana Gosvami. Srila Rupa Gosvami sepsal tolik knih, že je ani nelze spočítat.

Text* 37: Zmíním se proto pouze o tĕch nejdůležitĕjších knihách. Srila Rupa Gosvami popsal Pánovy zábavy ve Vrindávanu stem tisíců veršů.

Text* 38: Mezi knihy, které sepsal Sri Rupa Gosvami, patří Bhakti-rasamrta-sindhu, Vidagdha-madhava, Ujjvala-nilamani a Lalita-madhava.

Text* 39-40: Srila Rupa Gosvami také napsal knihy zvané Dana-keli-kaumudi, Stavavali, Lila-cchanda, Padyavali, Govinda-virudavali, Mathura-mahatmya a Nataka-varnana.

Text 41: Kdo může spočítat ostatní knihy (počínaje Laghu-bhagavatamrtou) napsané Srilou Rupou Gosvamim? V každé z nich popsal vrindávanské zábavy.

Text* 42: Srila Jiva Gosvami, synovec Sri Rupy Gosvamiho, napsal tolik knih o oddané službĕ, že se jich nikdo nedopočítá.

Text 43: Ve své Sri Bhagavata-sandarbĕ Srila Jiva Gosvami smĕrodatnĕ popsal konečný cíl oddané služby.

Text 44: Nejslavnĕjší a nejuznávanĕjší transcendentální dílo je kniha s názvem Gopala-campu. V této knize jsou vylíčeny Pánovy vĕčné zábavy a dopodrobna popsány transcendentální nálady ve Vrindávanu.

Text* 45: Srila Rupa Gosvami, Sanatana Gosvami a jejich synovec Srila Jiva Gosvami i prakticky všichni členové jejich rodiny žili ve Vrindávanu a vydávali důležité knihy o oddané službĕ.

Text* 46: První rok po tom, co Sri Caitanya Mahaprabhu přijal stav odříkání, Ho přišli do Džagannáth Purí navštívit všichni oddaní v čele s Advaitou Ācaryou.

Text* 47: Všichni oddaní se v Džagannáth Purí zúčastnili Ratha-yatry a potom tam zůstali ještĕ čtyři mĕsíce, bĕhem kterých si v kirtanu (zpívání a tancování) nadšenĕ užívali společnosti Sri Caitanyi Mahaprabhua.

Text 48: Když oddaní odcházeli, Pán je všechny požádal: „Každý rok sem prosím přijďte na festival Ratha-yatra, kdy Pán Jagannatha cestuje do chrámu Gundici.“

Text* 49: Na pokyn Sri Caitanyi Mahaprabhua Ho všichni oddaní každý rok navštĕvovali. Zhlédli v Džagannáth Purí festival Gundica a po čtyřech mĕsících se vrátili domů.

Text* 50: K tĕmto setkáním docházelo nepřetržitĕ po dvacet let a jejich intenzita se tak vystupňovala, že ani Pán, ani oddaní nemohli být šťastní, dokud se znovu neshledali.

Text 51: Posledních dvanáct let si Pán ve svém srdci jen vychutnával Krsnovy zábavy v odloučení.

Text* 52: V tomto stavu odloučení vypadal Pán Caitanya Mahaprabhu ve dne v noci jako šílený. Nĕkdy se smál a nĕkdy naříkal; nĕkdy tančil a nĕkdy s velkým zármutkem zpíval.

Text 53: V tĕchto dobách Sri Caitanya Mahaprabhu navštĕvoval Pána Jagannatha. Jeho pocity úplnĕ odpovídaly pocitům gopi, když znovu vidĕly Krsnu na Kurukšétře po dlouhém odloučení. Krsna zavítal na Kurukšétru se svým bratrem a sestrou.

Text* 54: Když Caitanya Mahaprabhu bĕhem festivalu tančil před vozem, vždy zpíval následující dva řádky.

Text 55: „Konečnĕ jsem získal Pána svého života, kvůli nĕmuž jsem hořel v ohni chtivé touhy.“

Text 56: Pán Caitanya Mahaprabhu tuto píseň (sei ta parana-natha) zpíval zvláštĕ v druhé části dne a přitom si myslel: „Vezmu Krsnu a vrátíme se do Vrindávanu.“ Jeho srdce bylo neustále naplnĕné touto extází.

Text* 57: Když Sri Caitanya Mahaprabhu v této extázi tančil před Pánem Jagannathem, recitoval verš, jehož význam témĕř nikdo nechápal.

Text 58: „Ta samá osoba, která mi v mládí ukradla srdce, je nyní znovu mým pánem. Jsou zde ty samé lunou ozářené noci mĕsíce Caitra, ta samá vůnĕ kvĕtů malati a z kadambového lesa vanou ty samé sladké vánky. V našem důvĕrném vztahu jsem ta samá milenka, ale moje mysl tu přesto není šťastná. Přeji si vrátit se na to místo na břehu Révy pod stromem Vetasi.“

Text* 59: Tento verš vypadá jako toužení mezi nĕjakým obyčejným chlapcem a dívkou, ale jeho pravý hluboký význam znal pouze Svarupa Damodara. Jednoho roku tam shodou okolností byl přítomen také Rupa Gosvami.

Text* 60: Přestože byl význam tohoto verše známý pouze Svarupovi Damodarovi, Rupa Gosvami okamžitĕ poté, co ho od Sri Caitanyi Mahaprabhua uslyšel, složil další verš, který vysvĕtloval význam toho původního verše.

Text* 61: Poté, co Rupa Gosvami verš složil, napsal ho na palmový list a připevnil na střechu doškové chýše, ve které žil.

Text* 62: Když Srila Rupa Gosvami složil verš a připevnil ho na střechu své chýše, šel se vykoupat do moře. Mezitím ho přišel navštívit Pán Caitanya Mahaprabhu.

Text 63: Tři vznešené osobnosti – Haridasa Thakura, Srila Rupa Gosvami a Srila Sanatana Gosvami – nechodily do Jagannathova chrámu, aby nezpůsobovaly rozruch.

Text 64: Sri Caitanya Mahaprabhu chodil každý den do Jagannathova chrámu sledovat obřad upala-bhoga a cestou zpátky do svého obydlí tyto tři velké osobnosti navštĕvoval.

Text* 65: Pokud nĕkterý z tĕchto tří nebyl doma, Pán navštívil ostatní. Dĕlal to tak pravidelnĕ.

Text* 66: Když Sri Caitanya Mahaprabhu přišel k obydlí Srily Rupy Gosvamiho, řízením osudu uvidĕl na střeše připevnĕný palmový list s veršem, který složil Srila Rupa Gosvami, a tak si ho přečetl.

Text 67: Sri Caitanya Mahaprabhu upadl po přečtení toho verše do extáze, a tehdy se vrátil Srila Rupa Gosvami, jenž před Ním okamžitĕ padl na zem jako tyč.

Text* 68: Když před Ním Rupa Gosvami takto padl, Sri Caitanya Mahaprabhu vstal a dal mu políček. Potom ho obejmul a promluvil k nĕmu.

Text* 69: Caitanya Mahaprabhu řekl: „Nikdo neví, co Můj verš znamená. Jak je tedy možné, že ty jsi pochopil, o co se Mi jedná?“

Text* 70: Poté, co Pán Caitanya Mahaprabhu takto promluvil, udĕlil Rupovi Gosvamimu různá požehnání. Verš si vzal a pozdĕji ho ukázal Svarupovi Gosvamimu.

Text 71: Caitanya Mahaprabhu ukázal ten verš Svarupovi Damodarovi s velkým údivem a zeptal se ho, jak mohl Rupa Gosvami pochopit zámĕry Jeho mysli.

Text* 72: Srila Svarupa Damodara Gosvami Pánu Caitanyovi Mahaprabhuovi odpovĕdĕl: „Jestliže je Rupa Gosvami schopen porozumĕt Tvým myšlenkám a zámĕrům, musel od Tebe dostat zvláštní požehnání.“

Text* 73: Pán řekl: „Byl jsem s Rupou Gosvamim tak spokojený, že jsem ho obejmul a obdařil ho všemi schopnostmi potřebnými k šíření bhakti.“

Text* 74: „Přijímám Srilu Rupu Gosvamiho jako nĕkoho, kdo je schopný pochopit důvĕrné nálady oddané služby, a doporučuji ti, abys ho o oddané službĕ dále poučil.“

Text* 75: Všechny tyto události více rozepíši pozdĕji. Nyní jsem na nĕ pouze v krátkosti poukázal.

Text 76: (Tento verš vyslovila Srimati Radharani.) „Moje milá přítelkynĕ, nyní jsem zde na Kurukšétře potkala svého dávného a drahého přítele Krsnu. Já jsem ta samá Radharani a nyní jsme se opĕt shledali, což je velmi příjemné. Radĕji bych ale šla k Jamunĕ, pod stromy v lese na jejím břehu. Přála bych si znovu slyšet tóny Jeho sladké flétny, když v tom vrindávanském lese hraje pátou notu.“

Text* 77: Ó oddaní, nyní si prosím vyslechnĕte krátké vysvĕtlení tohoto verše. Pán Caitanya Mahaprabhu takto uvažoval poté, co vidĕl Božstvo Jagannatha.

Text* 78: Předmĕtem Jeho myšlenek byla Srimati Radharani, která potkala Krsnu na Kuruovském poli. I když se tam s Ním setkala, přesto o Nĕm uvažovala následovnĕ.

Text* 79: Představovala si Ho v klidném a tichém prostředí Vrindávanu, oblečeného jako pasáčka krav. Na Kurukšétře však byl oblečen jako král a doprovázeli Ho sloni, konĕ a davy lidí. To tedy nebylo prostředí vhodné pro Jejich setkání.

Text* 80: Když Radharani takto potkala Krsnu a myslela na prostředí Vrindávanu, toužila po tom, aby Ji znovu vzal do Vrindávanu a v tamní klidné atmosféře naplnil Její touhy.

Text 81: Gopi pravily: „Drahý Pane, máš pupek jako lotosový kvĕt a Tvoje lotosové nohy jsou jediným útočištĕm pro ty, kteří spadli do hluboké studny hmotné existence. Tvé nohy uctívají a meditují o nich velcí mystičtí yogi a vysoce učení filosofové. Přejeme si, aby se tyto lotosové nohy zjevily také v našich srdcích, přestože jsme pouze obyčejné ženy v domácnosti.“

Text 82: Gopi uvažovaly: „Drahý Pane, pokud Tvé lotosové nohy znovu přijdou do našich domovů ve Vrindávanu, naše touhy se naplní.“

Text* 83: Aby mohli všichni lidé pochopit verš ze Srimad-Bhagavatamu, Srila Rupa Gosvami jedním veršem vysvĕtlil jeho důvĕrný význam.

Text 84: Gopi pokračovaly: „Drahý Krsno, vůnĕ nálad Tvých zábav se šíří lesy slavné vrindávanské zemĕ, která je obklopená sladkostí mathurské oblasti. V tak příhodné atmosféře této úžasné zemĕ si můžeš s flétnou tančící na svých rtech užívat zábav mezi námi gopimi, jejichž srdce jsou vždy okouzlená nepředvídatelnými extatickými emocemi.“

Text* 85: A tak když Sri Caitanya Mahaprabhu vídal Pána Jagannatha, vidĕl Pána s Jeho sestrou Subhadrou a bez flétny.

Text* 86: Pán Caitanya Mahaprabhu byl pohroužený v extázi gopi, a tak chtĕl vidĕt Pána Jagannatha v Jeho původní podobĕ Krsny, syna Nandy Maharaje, jak stojí ve Vrindávanu, prohnutý ve třech místech, a vypadá nesmírnĕ krásnĕ. Jeho touha vidĕt tuto podobu se neustále zvĕtšovala.

Text 87: Tak jako Srimati Radharani v Uddhavovĕ přítomnosti mluvila nesouvisle s čmelákem, i Sri Caitanya Mahaprabhu ve své extázi dnem i nocí hovořil bláznivĕ a nesouvisle.

Text* 88: Posledních dvanáct let života Sri Caitanyi Mahaprabhua bylo naplnĕných tímto transcendentálním šílenstvím. Takto třemi způsoby provádĕl své poslední zábavy.

Text* 89: Všechny zábavy, které Sri Caitanya Mahaprabhu provádĕl po dvacet čtyři let následujících po přijetí stavu odříkání, byly neomezené a nepředstavitelné. Kdo může pochopit jejich smysl?

Text* 90: Jen abych tyto zábavy nastínil, představuji stručnĕ obecný přehled tĕch nejhlavnĕjších.

Text 91: Toto je první bod obsahu: Po přijetí sannyasu se Caitanya Mahaprabhu vydal do Vrindávanu.

Text* 92: Na své pouti do Vrindávanu byl Sri Caitanya Mahaprabhu tak zaplavený extatickou láskou ke Krsnovi, že úplnĕ zapomnĕl na okolní svĕt. Nepřetržitĕ tak tři dny chodil po Rádhadéši, zemi, kterou neprotéká Ganga.

Text* 93: Nejdříve Pán Nityananda zmátl Sri Caitanyu Mahaprabhua tím, že Ho vodil po březích Gangy a říkal Mu, že je to Jamuna.

Text 94: Po třech dnech přišel Pán Caitanya Mahaprabhu do domu Advaity Ācaryi v Šántipuru a tam vůbec poprvé přijal almužnu. V noci se tam potom zapojoval do společného zpĕvu.

Text 95: V domĕ Advaity Prabhua se setkal se svou matkou a také se všemi oddanými z Májápuru. Zařídil vše potřebné a pak odešel do Džagannáth Purí.

Text 96: Cestou do Džagannáth Purí provádĕl Caitanya Mahaprabhu mnoho dalších zábav. Navštívil různé chrámy a vyslechl příbĕh o Madhavendrovi Purim a instalaci Gopala.

Text 97: Pán Caitanya Mahaprabhu vyslechl od Nityanandy Prabhua příbĕh Ksira-curi Gopinatha a svĕdka Gopala. Nityananda Prabhu pak zlomil dandu Pána Caitanyi Mahaprabhua.

Text* 98: Sri Caitanya Mahaprabhu předstíral, že se kvůli zlomení dandy na Nityanandu Prabhua zlobí, a opustil Ho, aby cestoval sám do Jagannathova chrámu. Jakmile vstoupil do chrámu a uvidĕl Pána Jagannatha, okamžitĕ omdlel a zhroutil se na zem.

Text* 99: Sarvabhauma Bhattacarya pak vzal Pána Caitanyu Mahaprabhua do svého domu. Pán zůstal v bezvĕdomí až do odpoledne, kdy se konečnĕ probral.

Text* 100: Pán opustil Nityanandovu společnost a do Jagannathova chrámu šel sám. Nityananda, Jagadananda, Damodara a Mukunda Ho však pozdĕji přišli navštívit a všichni mĕli ze setkání velkou radost.

Text* 101: Po této události Pán Caitanya Mahaprabhu udĕlil Sarvabhaumovi Bhattacaryovi milost tím, že mu ukázal svou původní podobu Pána.

Text* 102: Pak se vydal do jižní Indie. Na místĕ zvaném Kúrma-kšétra osvobodil Vasudevu.

Text* 103: Po Kúrma-kšétře Pán navštívil jihoindický chrám Jiyada-nrsimhy, kde se modlil k Pánu Nrsimhadevovi. Cestou v každé vesnici zavádĕl zpívání Hare Krsna maha-mantry.

Text* 104: Jednou si Pán spletl les na břehu řeky Gódávarí s Vrindávanem. Tam také potkal Ramanandu Raye.

Text 105: Navštívil místa známá jako Tirumala a Tirupati, kde mohutnĕ kázal zpívání svatého jména Pána.

Text 106: Potom Sri Caitanya Mahaprabhu pokořil jisté ateisty a posléze navštívil chrám Ahovala-nrsimhy.

Text* 107: Když pak přišel do Šrí Rangakšétry na břehu Kávérí, navštívil chrám Sri Raṅganatha, kde Ho zaplavila extáze lásky k Bohu.

Text* 108: Sri Caitanya Mahaprabhu žil celé čtyři mĕsíce období dešťů v domĕ Trimally Bhatty.

Text* 109: Sri Trimalla Bhatta byl příslušník společnosti Sri-vaisnavů a také vzdĕlaný učenec, a proto ho ohromilo, když vidĕl Caitanyu Mahaprabhua, který byl velkým učencem a zároveň i velkým oddaným Pána.

Text* 110: Pán Sri Caitanya Mahaprabhu strávil caturmasyu se Sri-vaisnavy zpíváním, opĕvováním svatého jména a tančením.

Text* 111: Jakmile caturmasya skončila, pokračoval Pán Caitanya Mahaprabhu ve svých cestách po jižní Indii. A právĕ tehdy se potkal s Paramanandou Purim.

Text 112: Potom byl Krsnadasa, služebník Pána Caitanyi Mahaprabhua, zachránĕn ze spárů jednoho Bhattathariho. Caitanya Mahaprabhu pak také kázal, že jméno Pána Krsny by mĕli zpívat i brahmanové, kteří jsou zvyklí zpívat svaté jméno Pána Ramy.

Text* 113: Dále Sri Caitanya Mahaprabhu potkal Sri Raṅgu Puriho a odstranil veškeré utrpení brahmany Ramadase.

Text 114: Caitanya Mahaprabhu také vedl rozhovor s tattvavadimi, kteří se pak považovali za podřadnĕjší vaisnavy.

Text 115: Sri Caitanya Mahaprabhu dále navštívil Visnuovy chrámy Anantadevy, Purusottamy, Sri Janardany, Padmanabhy a Vasudevy.

Text 116: Potom Pán Caitanya Mahaprabhu osvobodil slavné stromy Sapta-tala, vykoupal se u Sétubandhy Ráméšvaram a navštívil chrám Pána Sivy známý jako Ramesvara.

Text 117: V Ráméšvaram mĕl Sri Caitanya Mahaprabhu možnost číst Kurma Puranu, z níž zjistil, že Sita, kterou unesl Ravana, nebyla skutečná Sita, ale pouze její stínový obraz.

Text* 118: Sri Caitanyu Mahaprabhua velice potĕšilo, když četl o nepravé Sitĕ, a vzpomnĕl si na svoje setkání s Ramadasou Viprou, který byl nešťastný z toho, že Ravana matku Situ unesl.

Text* 119: Pán Caitanya Mahaprabhu tuto stránku z Kurma Purany s nadšením vytrhl, přestože to byla velmi stará kniha, a pozdĕji ji ukázal Ramadasovi Viprovi, čímž odstranil jeho neštĕstí.

Text 120: Pán Sri Caitanya Mahaprabhu našel ještĕ dvĕ další knihy: Brahma- -samhitu a Krsna-karnamrtu. A protože si byl vĕdom hodnoty tĕchto knih, vzal je s sebou, aby je představil svým oddaným.

Text* 121: Po získání tĕchto knih se Sri Caitanya Mahaprabhu vrátil do Džagannáth Purí. Tehdy právĕ probíhal obřad koupání Pána Jagannatha a On jej zhlédl.

Text 122: Když Pán Jagannatha nebyl v chrámu, nemohl Ho Caitanya Mahaprabhu vidĕt, a tak cítil odloučení. Opustil tedy Džagannáth Purí a odešel do Álálanáthu.

Text* 123: Sri Caitanya Mahaprabhu zůstal v Álálanáthu nĕkolik dní. Mezitím obdržel zprávu, že do Džagannáth Purí přicházejí všichni oddaní z Bengálska.

Text* 124: Oddaní z Bengálska dorazili do Džagannáth Purí a Nityananda Prabhu se Sarvabhaumou Bhattacaryou se všemožnĕ snažili přivést zpátky do Džagannáth Purí také Sri Caitanyu Mahaprabhua.

Text* 125: Když Pán Caitanya Mahaprabhu nakonec Álálanáth opustil, byl ve dne v noci zkroušený odloučením od Jagannatha a Jeho nářek nebral konce. Bĕhem té doby přišli do Džagannáth Purí oddaní ze všech částí Bengálska, a zvláštĕ z Navadvípu.

Text 126: Po řádném uvážení začali všichni oddaní společnĕ zpívat svaté jméno. Mysl Pána Caitanyi se tak uklidnila v extázi kirtanu.

Text* 127: Dříve, když Sri Caitanya Mahaprabhu putoval jižní Indií, potkal na břehu Gódávarí Ramanandu Raye. Tehdy se rozhodlo o tom, že se Ramananda Raya vzdá svého postu guvernéra a vrátí se do Džagannáth Purí, aby žil se Sri Caitanyou Mahaprabhuem.

Text* 128: Sri Ramananda Raya si na pokyn Sri Caitanyi Mahaprabhua vyžádal svolení krále a vrátil se do Džagannáth Purí. Po jeho příchodu se s ním Sri Caitanya Mahaprabhu ve dne v noci tĕšil z rozhovorů o Pánu Krsnovi a Jeho zábavách.

Text* 129: Po příchodu Ramanandy Raye udĕlil Sri Caitanya Mahaprabhu svou milost Kasimu Misrovi a setkal se s Pradyumnou Misrou a dalšími oddanými. Tehdy přišly do Džagannáth Purí navštívit Pána Caitanyu Mahaprabhua tři vznešené osobnosti – Paramananda Puri, Govinda a Kasisvara.

Text* 130: Nakonec došlo k setkání se Svarupou Damodarem Gosvamim, které Pána velmi potĕšilo, a také se Sikhim Mahitim a s Bhavanandou Rayem, otcem Ramanandy Raye.

Text* 131: Všichni oddaní z Bengálska začali postupnĕ přicházet do Džagannáth Purí. Tehdy také přišli Sri Caitanyu Mahaprabhua poprvé navštívit i oddaní z Kulína-grámu.

Text* 132: Dorazil také Narahari dasa a další obyvatelé Khandy společnĕ se Sivanandou Senou a Sri Caitanya Mahaprabhu se setkal také s nimi.

Text* 133: Po zhlédnutí obřadu koupání Pána Jagannatha Sri Caitanya Mahaprabhu s pomocí mnoha oddaných umyl a vyčistil chrám Sri Gundici.

Text* 134: Pán Caitanya Mahaprabhu a všichni oddaní pak zhlédli Ratha-yatru, festival velkých vozů. Caitanya Mahaprabhu před vozem osobnĕ tančil a potom vstoupil do zahrady.

Text* 135: V té zahradĕ udĕlil svoji milost králi Prataparudrovi. Když se pozdĕji bengálští oddaní chystali vrátit domů, Pán dal témĕř každému z nich zvláštní pokyny.

Text* 136: Sri Caitanya Mahaprabhu se chtĕl se všemi oddanými z Bengálska setkávat každý rok. Nařídil jim proto, aby přicházeli na Ratha-yatru každý rok.

Text* 137: Sri Caitanya Mahaprabhu byl pozván na obĕd do domu Sarvabhaumy Bhattacaryi. Když tam bohatĕ jedl, zeť Sarvabhaumy Bhattacaryi (manžel jeho dcery Ṣathi) Ho kritizoval. Ṣathina matka ho za to proklela modlitbou, aby se Ṣathi stala vdovou. Jinými slovy, proklela svého zetĕ, ať zemře.

Text* 138: Na konci roku všichni oddaní z Bengálska v čele s Advaitou Ācaryou znovu přišli Pána navštívit. Oddaní do Džagannáth Purí ve skutečnosti velice pospíchali.

Text* 139: Když všichni oddaní z Bengálska přišli, Sri Caitanya Mahaprabhu jim přidĕlil místa, kde se mohli ubytovat, a Sivananda Sena byl povĕřen, aby se o nĕ postaral.

Text* 140: Sivanandu Senu a oddané doprovázel pes, který mĕl to štĕstí, že uvidĕl lotosové nohy Pána Caitanyi Mahaprabhua, tak byl osvobozen a vrátil se domů, zpátky k Bohu.

Text* 141: Všichni se na cestĕ setkali se Sarvabhaumou Bhattacaryou, který putoval do Váránasí.

Text* 142: Po příchodu do Džagannáth Purí se všichni vaisnavové setkali se Sri Caitanyou Mahaprabhuem. Pozdĕji se Pán bavil se všemi oddanými při vodních hrách.

Text* 143: Pán nejdříve důkladnĕ umyl chrám Gundici. Všichni potom zhlédli festival Ratha-yatra a Pánovo tančení před vozem.

Text* 144: V zahradĕ u cesty z Jagannathova chrámu do Gundici Pán Caitanya Mahaprabhu provádĕl rozmanité zábavy. Brahmana Krsnadasa vykonal obřad koupání Pána Sri Caitanyi Mahaprabhua.

Text* 145: Po tančení v chrámu Gundici se Pán bavil s oddanými ve vodĕ a na Hera-pañcami všichni sledovali činnosti bohynĕ štĕstí Laksmidevi.

Text* 146: Při Janmastami, oslavĕ narozenin Pána Krsny, se Sri Caitanya Mahaprabhu oblékl jako pasáček krav. Nesl na ramenou tyč a na ní zavĕšené nádoby s jogurtem. Mĕl také hůlku, kterou točil.

Text* 147: Potom se Sri Caitanya Mahaprabhu rozloučil se všemi oddanými z Gaudadéše (Bengálska) a pokračoval ve zpívání v kruhu svých důvĕrných oddaných, kteří Jej nikdy neopouštĕli.

Text* 148: Cestou do Vrindávanu Pán navštívil Gaudadéš (Bengálsko). Po cestĕ král Prataparudra konal pro Pánovo potĕšení různé druhy služeb.

Text* 149: Cestou do Vrindávanu přes Bengálsko došlo k příhodĕ, při které byly s Purim Gosañim vymĕnĕné nĕjaké šaty. Sri Ramananda Raya doprovázel Pána až k mĕstu Bhadrak.

Text* 150: Na své cestĕ do Vrindávanu se Sri Caitanya Mahaprabhu zastavil ve Vidjánagaru v Bengálsku, kde navštívil dům Vidya-vacaspatiho, bratra Sarvabhaumy Bhattacaryi. Po nenadálém příchodu Pána Caitanyi se okolo domu shromáždily davy lidí.

Text 151: Pĕt dní po sobĕ se lidé bez ustání hrnuli, aby vidĕli Pána, a nevypadalo to, že se situace uklidní. Z obav před davy Pán Caitanya to místo v noci opustil a odešel do mĕsta Kuliji (současného Navadvípu).

Text* 152: Když se lidé doslechli o Pánovĕ příchodu do Kulija-grámu, přicházeli Ho navštívit ve statisícových zástupech.

Text* 153: Sri Caitanya Mahaprabhu tehdy zvláštĕ prokázal svou přízeň Devanandovi Panditovi a brahmanovi Gopalovi Capalovi odpustil přestupek, kterého se dopustil u lotosových nohou Srivase Thakura.

Text* 154: Přišlo také mnoho ateistů a rouhačů a padli u lotosových nohou Pána. Ten jim za odmĕnu odpustil a dal jim lásku ke Krsnovi.

Text* 155: Jakmile se Sri Nrsimhananda Brahmacari dozvĕdĕl, že Pán Caitanya Mahaprabhu půjde do Vrindávanu, velice ho to potĕšilo a začal v mysli zdobit cestu, která tam vede.

Text* 156: Nrsimhananda Brahmacari nejdříve meditoval o široké cestĕ, která začínala v mĕstĕ Kuliji. Posázel ji drahokamy a na nĕ položil koberec z kvĕtin bez stonků.

Text* 157: Obĕ strany cesty v mysli ozdobil kvetoucími bakulovými stromy a po obou stranách v odstupech rozmístil transcendentální jezírka.

Text* 158: Tato jezírka mĕla schodištĕ z drahokamů a byla plná kvetoucích lotosů. Zpívali tam různí ptáci a voda byla jako nektar.

Text 159: Po celé cestĕ vanuly chladivé vánky a nesly vůnĕ různých kvĕtů. Se stavbou této cesty pokračoval až do Kánái-nátašály.

Text* 160: Nrsimhananda Brahmacari nebyl schopen ve své mysli pokračovat se stavbou cesty dále než do Kánái-nátašály. Nevĕdĕl, proč tomu tak je, a byl tím ohromený.

Text 161: Potom s velkou jistotou ubezpečil oddané, že tentokrát Pán Caitanya do Vrindávanu nepůjde.

Text* 162: Nrsimhananda Brahmacari řekl: „Pán půjde do Kánái-nátašály a pak se vrátí. Pozdĕji se to všichni dozvíte, ale já vás o tom ujišťuji už teď.“

Text* 163: Když se Pán Caitanya Mahaprabhu vydal z Kuliji smĕrem do Vrindávanu, šly s Ním tisíce lidí, samí oddaní.

Text* 164: Všude, kam Pán přišel, se na Nĕho chodilo podívat nespočetnĕ mnoho lidí. Jakmile Ho spatřili, nastal konec jejich neštĕstí a nářku.

Text* 165: Kdekoliv se Pán svýma lotosovýma nohama dotkl zemĕ, lidé se tam ihned shlukli a sbírali tam hlínu. Brali si jí tolik, že cesta pak byla samá díra.

Text 166: Pán Caitanya Mahaprabhu nakonec přišel do nádherné vesnice Rámakéli, která leží na hranicích Bengálska.

Text* 167: V Rámakéli-grámu Pán provádĕl saṅkirtan, při kterém tančil a nĕkdy z lásky k Bohu ztrácel vĕdomí. Za Jeho pobytu v Rámakéli-grámu přicházelo nesčetné množství lidí zhlédnout Jeho lotosové nohy.

Text 168: O vlivu Caitanyi Mahaprabhua, který přitahoval nespočet lidí, se doslechl muslimský král Bengálska, a s úžasem řekl:

Text* 169: „Ten, koho následuje tolik lidí, aniž by jim dával milodary, musí být prorok. To vím jistĕ.“

Text 170: Muslimský král nařídil správci: „Nesmíte toho hinduistického proroka ze závisti rušit. Ať si dĕlá, co se Mu zlíbí, kdekoliv chce.“

Text 171: Když se muslimský král zeptal svého asistenta Kesavy Chatriho, co je nového ohlednĕ působení Sri Caitanyi Mahaprabhua, Kesava Chatri se snažil rozhovoru vyhnout tím, že činnostem Caitanyi Mahaprabhua nepřikládal žádnou váhu, přestože o Nĕm vĕdĕl vše.

Text* 172: Kesava Chatri řekl muslimskému králi, že Caitanya Mahaprabhu je poutník navštĕvující posvátná místa, a že Ho tedy přichází zhlédnout pouze nĕkolik lidí.

Text* 173: Kesava Chatri řekl: „Tvůj muslimský služebník proti Nĕmu ze zášti strojí úklady. Myslím, že by ses o Nĕho nemĕl tolik zajímat, protože tím nic nezískáš, spíše naopak.“

Text* 174: Kesava Chatri tak krále uklidnil a za Pánem Caitanyou Mahaprabhuem poslal brahmanského posla s žádostí, aby Pán ihned odešel.

Text* 175: Král se pak soukromĕ zeptal Dabira Kháse (Srily Rupy Gosvamiho), a ten začal hovořit o Pánovĕ slávĕ.

Text* 176: Srila Rupa Gosvami řekl: „Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, který ti dal toto království a o kterém si myslíš, že je prorok, se díky tvému štĕstí narodil ve tvé zemi.“

Text* 177: „Tento prorok ti neustále přeje to nejlepší. Veškeré tvoje činnosti jsou úspĕšné jen Jeho milostí. S Jeho požehnáním budeš všude vítĕzný.“

Text* 178: „Proč se však ptáš mĕ? Zeptej se radĕji své vlastní mysli. Vládneš lidu, a jsi proto zástupcem Nejvyšší Osobnosti Božství. Rozumíš tomu tedy lépe než já.“

Text* 179: Srila Rupa Gosvami tak poučil krále o tom, že jeho mysl je prostředkem, jak poznat Sri Caitanyu Mahaprabhua. Ujistil ho, že cokoliv se v jeho mysli objeví, lze považovat za důkaz.

Text* 180: Král odpovĕdĕl: „Já považuji Sri Caitanyu Mahaprabhua za Nejvyšší Osobnost Božství. O tom není pochyb.“

Text 181: Po tomto rozhovoru s Rupou Gosvamim král odešel do svého sídla. Rupa Gosvami, v té dobĕ známý jako Dabir Khás, se také vrátil do svého domu.

Text* 182: Dabir Khás přišel domů a společnĕ se svým bratrem se po dlouhém rozmýšlení rozhodli, že Pána potají navštíví.

Text* 183: Uprostřed noci se tedy tito dva bratři, Dabir Khás a Sákara Malik vydali inkognito za Sri Caitanyou Mahaprabhuem. První, s kým se setkali, byli Nityananda Prabhu a Haridasa Thakura.

Text 184: Sri Nityananda Prabhu a Haridasa Thakura řekli Pánu Caitanyovi Mahaprabhuovi, že Ho přišli navštívit Sri Rupa a Sanatana.

Text* 185: Oba bratři s velkou pokorou vzali trsy trávy mezi zuby, kolem krku si omotali kus látky a padli před Pánem na zem jako tyč.

Text* 186: Jakmile oba bratři uvidĕli Pána Caitanyu Mahaprabhua, byli zaplaveni štĕstím a z pokory se dali do pláče. Pán Caitanya Mahaprabhu je požádal, aby vstali, a zaručil jim vše dobré.

Text* 187: Oba bratři vstali, znovu si dali stéblo trávy mezi zuby a s pokorou a sepjatýma rukama přednesli své modlitby.

Text* 188: „Sláva Sri Krsnovi Caitanyovi Mahaprabhuovi, nejmilostivĕjšímu zachránci pokleslých duší! Sláva této Nejvyšší Osobnosti!“

Text 189: „Pane, patříme k nejnižší třídĕ lidí a naši společníci a naše práce jsou také toho nejhoršího druhu. Nemůžeme se Ti proto představit. Když před Tebou stojíme, nesmírnĕ se stydíme.“

Text 190: „,Drahý Pane, chceme Ti říci, že není vĕtších hříšníků a rouhačů, než jsme my dva. Kdybychom se chtĕli byť jen zmínit o našich hříšných činnostech, okamžitĕ bychom se museli stydĕt. A nemůže být ani řeči o tom, že bychom se jich dokázali vzdát.̀“

Text* 191: Bratři řekli: „Drahý Pane, sestoupil jsi, abys osvobodil pokleslé duše. Vezmi prosím na vĕdomí, že v tomto svĕtĕ není nikdo tak pokleslý jako my.“

Text* 192: „Osvobodil jsi dva bratry, Jagaie a Madhaie, ale to pro Tebe nebylo nijak namáhavé.“

Text* 193: „Jagai a Madhai patřili k brahmanské třídĕ a sídlili v posvátném Navadvípu. Nikdy nesloužili nízkým lidem, ani se nestali nástroji vykonávání hanebných činností.“

Text 194: „Jagai a Madhai mĕli jen jednu chybu – navykli hříšným činnostem. Stohy hříšných činností však mohou být spáleny na popel pouhým slabým odrazem zpívání Tvého svatého jména.“

Text* 195: „Když Tĕ Jagai a Madhai pomlouvali, vyslovovali Tvé svaté jméno. Toto svaté jméno se šťastnĕ stalo příčinou jejich osvobození.“

Text* 196: „My dva jsme miliónkrát a miliónkrát horší než Jagai a Madhai. Jsme zkaženĕjší, pokleslejší a hříšnĕjší než oni.“

Text 197: „Ve skutečnosti patříme k třídĕ pojídačů masa, protože jsme jejich služebníci. Chováme se stejnĕ jako oni. Protože se s takovými lidmi sdružujeme, jsme nepřátelští vůči kravám a brahmanům.“

Text 198: Bratři Sákara Malik a Dabir Khás velice pokornĕ prohlásili, že jsou nyní kvůli svým hanebným činnostem spoutáni na krku i na rukou a vhozeni do jámy plné odporných objektů hmotného uspokojování smyslů, podobných výkalům.

Text* 199: „Ve třech svĕtech není nikdo tak mocný, aby nás mohl osvobodit. Ty jsi jediný zachránce pokleslých duší. Není zde tedy nikdo jiný než Ty.“

Text* 200: „Pokud nás svou transcendentální silou vysvobodíš, pak budeš jistĕ známý jako Patita-pavana neboli zachránce pokleslých duší.“

Text* 201: „Nyní řekneme nĕco, co je naprostá pravda. Vyslechni nás prosím, ó nejmilostivĕjší. Ve třech svĕtech není mimo nás nikdo, kdo by Tvoji milost potřeboval víc.“

Text* 202: „Když nás obdaříš svou milostí, bude to znamením úspĕchu Tvé milosti, protože my jsme ti nejpokleslejší. Nechť sílu Tvé milosti vidí celý vesmír!“

Text 203: „,Chtĕli bychom Ti říci jednu vĕc, drahý Pane. Není to žádná lež, ale smysluplná pravda. Jedná se o toto: když k nám nebudeš milostivý, potom bude velmi, velmi tĕžké najít vhodnĕjší uchazeče o Tvoji milost.̀“

Text* 204: „Jsme velice nešťastní, když vidíme, jak nevhodnými uchazeči o Tvoji milost jsme. Slyšeli jsme však o Tvých transcendentálních vlastnostech, a to nás k Tobĕ přitahuje.“

Text* 205: „Ve skutečnosti jsme jako trpaslík, který chce chytit mĕsíc. I když jsme k tomu zcela nezpůsobilí, v našich myslích se probouzí touha získat Tvoji milost.“

Text 206: „,Neustálou službou Tobĕ se človĕk zbaví veškerých hmotných tužeb a získá dokonalý klid. Kdy začnu jednat jako Tvůj stálý vĕčný služebník, který vždy prožívá radost z toho, jakého má dobrého pána?̀“

Text* 207: Po vyslechnutí modliteb Dabira Kháse a Sákary Malika Sri Caitanya Mahaprabhu řekl: „Můj drahý Dabire Khási, oba jste Moji odvĕcí služebníci.“

Text 208: „Můj drahý Sákaro Maliku, ode dneška se budete jmenovat Srila Rupa a Srila Sanatana. A nyní prosím odložte stranou svou pokoru, neboť Mi puká srdce, když vás tu vidím tak ponížené.“

Text* 209: „Napsali jste Mi nĕkolik dopisů, ze kterých je zřejmá vaše pokora. Chápu z nich vaše chování.“

Text* 210: „Z tĕch dopisů jsem porozumĕl vašemu srdci. Abych vás poučil, poslal jsem vám jeden verš, který znĕl takto:“

Text* 211: „,Je-li žena připoutaná k jinému muži než svému manželovi, bude při plnĕní svých domácích povinností vypadat velice zaneprázdnĕná, ale v srdci si bude neustále vychutnávat pocity přítomnosti svého milence.̀“

Text* 212: „Já jsem vlastnĕ nemĕl důvod chodit do Bengálska. Přišel jsem pouze proto, abych se s vámi dvĕma setkal.“

Text* 213: „Všichni se Mĕ ptají, proč jsem přišel do této vesnice Rámakéli. Nikdo nezná Mé zámĕry.“

Text* 214: „Je dobře, že jste Mĕ přišli navštívit. Nyní jdĕte domů a ničeho se nebojte.“

Text* 215: „Život za životem jste byli Mými vĕčnými služebníky. Jsem si jistý, že vás Krsna brzy osvobodí.“

Text* 216: Pán potom položil své ruce na jejich hlavy a oni si zase na hlavy položili Pánovy lotosové nohy.

Text* 217: Pán je pak oba obejmul a požádal všechny přítomné oddané, aby k nim byli milostiví a osvobodili je.

Text 218: Když všichni oddaní vidĕli milost, kterou Pán projevil obĕma bratrům, mĕli z toho velikou radost a začali zpívat svaté jméno Pána: „Hari! Hari!“

Text* 219: Byli tam všichni Pánovi společníci včetnĕ Nityanandy Prabhua, Haridase Thakura, Srivase Thakura, Gadadhara Pandita, Mukundy, Jagadanandy, Murariho a Vakresvary.

Text 220: Rupa a Sanatana se podle pokynů Sri Caitanyi Mahaprabhua okamžitĕ dotkli lotosových nohou všech vaisnavů, kteří mĕli velkou radost a obĕma bratrům poblahopřáli k získání Pánovy milosti.

Text* 221: Oba bratři při odchodu požádali všechny přítomné vaisnavy o svolení a pak Pána u Jeho lotosových nohou o nĕco pokornĕ požádali.

Text* 222: Řekli: „Drahý Pane, i když je k Tobĕ král Bengálska, naváb Husain Šáh, velice uctivý, už tu nemáš nic na práci. Odejdi odsud, prosím.“

Text* 223: „I když k Tobĕ král chová úctu, patří k třídĕ yavanů a nedá se mu vĕřit. Myslíme si, že není třeba, aby Tĕ na Tvé pouti do Vrindávanu doprovázel takový velký dav lidí.“

Text 224: „Drahý Pane, jdeš do Vrindávanu v doprovodu stovek a tisíců lidí a to není vhodný způsob, jak jít na poutní cestu.“

Text* 225: I když byl Sri Caitanya Mahaprabhu samotný Sri Krsna, Nejvyšší Pán, a ničeho se proto nebál, přesto jednal jako lidská bytost, aby začátečníkům ukázal správné jednání.

Text* 226: Poté, co oba bratři domluvili, přednesli modlitby u lotosových nohou Pána a vrátili se domů. Pán Caitanya Mahaprabhu se pak rozhodl tuto vesnici opustit.

Text 227: Ráno se Pán vydal na cestu a šel do Kánái-nátašály, kde vidĕl mnoho Krsnových zábav.

Text* 228: Té noci Pán přemýšlel o návrhu Sanatany Gosvamiho, aby do Vrindávanu nechodil s tolika lidmi.

Text 229: Pán uvažoval: „Jestliže půjdu do Mathury s takovými davy, nebude to příliš šťastná událost, protože to naruší celou atmosféru.“

Text* 230: Pán dospĕl k závĕru, že půjde do Vrindávanu sám nebo nanejvýš s jedním společníkem. Taková cesta do Vrindávanu bude velice radostná.

Text* 231: Po tĕchto úvahách se Pán ráno vykoupal v Ganze a vydal se na cestu do Níláčaly se slovy: „Půjdu tam.“

Text* 232: Sri Caitanya Mahaprabhu šel a šel, až přišel do Šántipuru, kde zůstal pĕt nebo sedm dní v domĕ Advaity Ācaryi.

Text* 233: Sri Advaita Ācarya využil této příležitosti a poslal pro matku Sacidevi, která po sedm dní zůstávala v Jeho domĕ a připravovala pro Sri Caitanyu Mahaprabhua jídlo.

Text* 234: Pán Caitanya Mahaprabhu se potom se svolením své matky vydal na cestu do Džagannáth Purí. Oddaní šli za Ním, ale On je pokornĕ požádal, aby zůstali, a rozloučil se s nimi.

Text* 235: Přestože Sri Caitanya Mahaprabhu požádal všechny oddané, aby se vrátili, dvĕma dovolil jít s Ním. Všechny ostatní pozval, aby Ho přišli navštívit do Džagannáth Purí bĕhem festivalu vozů.

Text* 236: Tĕmi dvĕma, kteří doprovázeli Sri Caitanyu Mahaprabhua do Džagannáth Purí (Níláčaly), byli Balabhadra Bhattacarya a Damodara Pandita.

Text* 237: Pán se v Džagannáth Purí zdržel nĕkolik dní a potom se jedné noci vydal potají do Vrindávanu, aniž by o tom kdokoli vĕdĕl.

Text* 238: Když Sri Caitanya Mahaprabhu odešel z Džagannáth Purí do Vrindávanu, byl s Ním pouze Balabhadra Bhattacarya. Tak putoval skrze Džhárkhand, až s velkým potĕšením dorazil do Váránasí.

Text 239: Ve Váránasí zůstal Sri Caitanya Mahaprabhu pouze čtyři dny a poté odešel do Vrindávanu. Navštívil mĕsto Mathuru a pak i dvanáct lesů.

Text* 240: Když Sri Caitanya Mahaprabhu navštívil všech dvanáct míst, na kterých Sri Krsna provádĕl svoje zábavy, byl velice rozrušený extází. Balabhadrovi Bhattacaryovi se nĕjak podařilo Ho z Mathury odvést.

Text* 241: Po opuštĕní Mathury se Pán vydal cestou podél břehu Gangy, až dorazil do posvátného místa zvaného Prajág (Iláhábád). Tam přišel i Srila Rupa Gosvami, a tak došlo k jejich setkání.

Text* 242: Tam v Prajágu padl Rupa Gosvami na zem, aby Pánu složil poklony, a Pán ho s velkou radostí obejmul.

Text* 243: U Dašášvamédha-ghátu v Prajágu Pán Caitanya Mahaprabhu poučil Srilu Rupu Gosvamiho a nařídil mu, aby odešel do Vrindávanu. Sám se potom vrátil do Váránasí.

Text* 244: Ve Váránasí Pán Caitanya Mahaprabhu potkal Sanatanu Gosvamiho. Zůstal tam dva mĕsíce a za tu dobu dal Sanatanovi Gosvamimu dokonalé pokyny.

Text* 245: Poté, co Sri Caitanya Mahaprabhu plnĕ poučil Sanatanu Gosvamiho, poslal ho se zmocnĕnou oddanou službou do Mathury. Sám ještĕ ve Váránasí udĕlil milost mayavadským sannyasim a pak se vrátil do Níláčaly (Džagannáth Purí).

Text* 246: Pán cestoval po Indii šest let. Chodil z místa na místo, provádĕl své transcendentální zábavy a nĕkdy setrvával v Džagannáth Purí.

Text* 247: V Džagannáth Purí Pán trávil čas tak, že s velkým potĕšením provádĕl saṅkirtan a ve velké extázi navštĕvoval Jagannathův chrám.

Text* 248: Takto jsem tedy popsal madhya-lilu, Pánovy prostřední zábavy. Ó oddaní, nyní si prosím vyslechnĕte výčet Pánových závĕrečných zábav, známých jako antya-lila.

Text* 249: Když se Pán vrátil z Vrindávanu do Džagannáth Purí, zůstal tam a osmnáct let odtamtud neodešel.

Text* 250: Bĕhem tĕchto osmnácti let Ho v Džagannáth Purí každý rok navštĕvovali všichni oddaní z Bengálska. Zůstávali tam čtyři mĕsíce a tĕšili se z Pánovy společnosti.

Text* 251: V Džagannáth Purí Sri Caitanya Mahaprabhu bez ustání zpíval a tančil, a užíval si tak saṅkirtanových zábav. Svou bezpříčinnou milost, čistou lásku k Bohu, vyjevoval každému, včetnĕ nejnižších lidí.

Text* 252: V Džagannáth Purí žil s Pánem Pandita Gosañi a další oddaní, jako Vakresvara, Damodara, Saṅkara a Haridasa Thakura.

Text* 253: Žili tam s Ním i Jagadananda, Bhagavan, Govinda, Kasisvara, Paramananda Puri a Svarupa Damodara.

Text* 254: S Pánem také neustále pobýval Srila Ramananda Raya a další oddaní, kteří byli obyvateli Džagannáth Purí.

Text* 255: Other devotees of the Lord -- headed by Advaita Acarya, Nityananda Prabhu, Mukunda, Srivasa, Vidyanidhi, Vasudeva and Murari -- used to visit Jagannatha Puri and remain with the Lord for four continuous months. The Lord enjoyed various pastimes in their company.

Text* 257: Haridasa Thakura opustil tĕlo v Džagannáth Purí. Byla to úžasná událost, protože samotný Pán uspořádal slavnost u příležitosti jeho odchodu.

Text* 258: V Džagannáth Purí se Srila Rupa Gosvami setkal s Pánem znovu a Pán do jeho srdce vložil veškerou transcendentální sílu.

Text 259: Potom Pán potrestal Haridase mladšího a Damodara Pandita Pána před určitými vĕcmi varoval.

Text* 260: Poté se s Pánem znovu setkal Sanatana Gosvami a Pán ho provĕřil v horkém mĕsíci Jyaistha.

Text* 261: Pán byl se Sanatanou Gosvamim spokojený a poslal ho zpátky do Vrindávanu. Potom byl úžasnĕ pohoštĕn rukama Sri Advaity Ācaryi.

Text* 262: Poté, co poslal Sanatanu Gosvamiho zpátky do Vrindávanu, vedl Pán soukromý rozhovor se Sri Nityanandou Prabhuem a povĕřil Ho kázáním lásky k Bohu v Bengálsku.

Text 263: Krátce na to potkal Pána v Džagannáth Purí Vallabha Bhatta, kterému Pán vysvĕtlil význam svatého jména.

Text* 264: Pán popsal Pradyumnovi Misrovi transcendentální vlastnosti Ramanandy Raye a poslal ho k nĕmu domů. Pradyumna Misra si pak od nĕho vyslechl krsna-katha.

Text* 265: Pán Caitanya Mahaprabhu poté zachránil Gopinatha Pattanayaku, mladšího bratra Ramanandy Raye, jehož král odsoudil k trestu smrti.

Text* 266: Jelikož Ramacandra Puri kritizoval Pána Caitanyu Mahaprabhua za to, jak jí, Pán své jedení omezil na minimum. Všichni vaisnavové z toho však byli nešťastní, a tak Pán svou porci zvĕtšil na polovinu obvyklého množství.

Text* 267: Ve vesmíru se nachází čtrnáct planetárních soustav a v nich sídlí všechny živé bytosti.

Text* 268: V přestrojení za lidské bytosti na poutní cestĕ chodily všechny do Džagannáth Purí navštĕvovat Sri Caitanyu Mahaprabhua.

Text* 269: Jednoho dne všichni oddaní v čele se Srivasem Thakurem opĕvovali transcendentální vlastnosti Sri Caitanyi Mahaprabhua.

Text* 270: Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi se však opĕvování Jeho transcendentálních vlastností nelíbilo, a tak jim vynadal, jako kdyby se na nĕ zlobil. Zeptal se: „Co je toto za zpívání? Upouštíte od zpívání svatého jména Pána?“

Text 271: Sri Caitanya Mahaprabhu tak všechny oddané vyplísnil a řekl jim, aby nebyli nestoudní a aby nezničili celý svĕt tím, že budou nezávislí.

Text* 272: Když takto Sri Caitanya Mahaprabhu zdánlivĕ rozzlobený káral své oddané, venku burácely hlasy tisíců lidí křičících: „Sláva Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi!“

Text* 273: Všichni lidé začali hlasitĕ volat: „Sláva Sri Caitanyovi Mahaprabhuovi, který je synem Maharaje Nandy! Nyní ses zjevil, abys vysvobodil celý svĕt!“

Text* 274: „Ó Pane, jsme velice nešťastní. Přišli jsme z velké dálky, abychom Tĕ vidĕli. Buď k nám prosím milostivý a prokaž nám svoji přízeň!“

Text* 275: Pokorná žádost lidí obmĕkčila Pánovo srdce, a protože je velice milostivý, vyšel okamžitĕ před dům a všem se jim ukázal.

Text* 276: Se zdviženýma rukama Pán všechny požádal, aby hlasitĕ zpívali svaté jméno Pána Hariho. Okamžitĕ vypukla velká vřava a zvuk „Hari!“ zaplnil všechny svĕtové strany.

Text* 277: Pohled na Pána udĕlal všem díky jejich lásce velkou radost. Všichni Ho přijímali jako Nejvyššího, a tak se k Nĕmu začali modlit.

Text* 278: Zatímco se lidé k Pánu modlili, Srivasa Thakura Mu sarkasticky řekl: „Doma jsi chtĕl být skrytý, tak proč ses venku odhalil?“

Text* 279: Srivasa Thakura pokračoval: „Kdo to ty lidi naučil? Co to říkají? Teď můžeš vlastní rukou zakrýt jejich ústa.“

Text* 280: „Je to, jako kdyby se slunce chtĕlo po svém východu zase schovat. Takové rysy ve Tvém chování jsou pro nás nepochopitelné.“

Text* 281: Pán odpovĕdĕl: „Přestaň prosím žertovat, Můj drahý Srinivasi. Vy všichni jste se spojili, abyste Mĕ takto ponížili.“

Text* 282: S tĕmito slovy vešel Pán poté, co lidem vĕnoval milodar svého příznivého pohledu, zpátky do svého pokoje. Touhy všech shromáždĕných tak byly zcela naplnĕné.

Text 283: Tehdy za Sri Nityanandou Prabhuem přišel Raghunatha dasa a na Jeho pokyn připravil hostinu, při které se rozdávalo prasadam z rýžových vloček a tvarohu.

Text 284: Srila Raghunatha dasa Gosvami pozdĕji opustil domov a uchýlil se pod ochranu Sri Caitanyi Mahaprabhua v Džagannáth Purí. Pán ho přijal a pro duchovní osvícení ho svĕřil do péče Svarupy Damodara.

Text* 285: Dále Sri Caitanya Mahaprabhu odnaučil Brahmanandu Bharatiho nosit jelení kůži. Tak si Pán nepřetržitých šest let užíval zábav, při kterých zakoušel různé druhy transcendentální blaženosti.

Text 286: Takto jsem podal přehled madhya-lily. Nyní prosím poslouchejte o zábavách Pána bĕhem posledních dvanácti let.

Text 287: Já, Krsnadasa, kráčím ve stopách Sri Rupy a Sri Raghunatha a vyprávím Sri Caitanya-caritamrtu. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.