Srimad-Bhagavatam je sice autorizovaná encyklopedie, ze které lze pochopit oddanou službu, ale jeho význam může vzhledem k jeho rozsahu pochopit jen nĕkolik jedinců. Srimad-Bhagavatam je původním komentářem k Vedanta-sutře, známé jako nyaya-prasthana, jež byla napsána proto, aby umožnila pochopit Absolutní Pravdu pomocí neomylné logiky a argumentů. Srimad-Bhagavatam je tedy extrémnĕ obsáhlý. Profesionální vypravĕči vzbudili dojem, že Srimad-Bhagavatam pojednává jen o Krsnovĕ rasa-lile, ale ta je popsána pouze v desátém zpĕvu, kapitolách 29 až 33. Tak představili Krsnu západnímu svĕtu jako nestoudného sukničkáře, a my musíme nĕkdy bĕhem kázání toto mylné pojetí opravovat. Dalším problémem v chápání Srimad-Bhagavatamu je bhagavata-saptaha, čili sedmidenní čtení z Bhagavatamu, které tito profesionální přednašeči zavedli. Chtĕjí Srimad- -Bhagavatam dokončit za týden, přestože je tak vznešený, že dokonce i jeden verš Srimad-Bhagavatamu, pokud jej budeme správnĕ vysvĕtlovat, nedokončíme ani za tři mĕsíce. Za tĕchto okolností je pro obyčejného človĕka velkým přínosem číst Caitanya-bhagavatu od Srily Vrndavana dase Thakura, protože tak může skutečnĕ poznat oddanou službu, Krsnu, Pána Caitanyu a Nityanandu. Srila Rupa Gosvami řekl:

sruti-smrti-puranadi-
-pañcaratra-vidhim vina
aikantiki harer bhaktir
utpatayaiva kalpate

„Oddaná služba Pánu, která opomíjí autorizovanou védskou literaturu, jako jsou Upanisady, Purany, Narada-pañcaratra a podobnĕ, je pouze zbytečným rušivým prvkem ve společnosti.“ Lidé Srimad-Bhagavatam špatnĕ chápou, neboť jejich poznání vĕdy o Krsnovi je mylné. Čtením knihy Srily Vrndavana dase Thakura však lze tuto vĕdu snadno pochopit.