kamalākara pippalāi — alaukika rīta

alaukika prema tāńra bhuvane vidita

kamalākara pippalāi — Kamalākara Pippalāi; alaukika — neobyčejné; rīta — chování nebo zábavy; alaukika — neobyčejná; prema — láska k Bohu; tāṅra — jeho; bhuvane — v tomto svĕtĕ; vidita — oslavovaný.


Text

Říká se, že Kamalakara Pippalai byl třetím gopalem. Jeho chování a jeho láska k Bohu byly neobyčejné, a tak je oslavován po celém svĕtĕ.

Purport

Srila Bhaktisiddhanta Sarasvati Thakura ve své Anubhasyi píše: „V Gaura-ganoddesa-dipice (128) je Kamalakara Pippalai popsán jako třetí gopala. Jeho původní jméno bylo Mahabala. Byl tím, kdo instaloval Jagannathovo Božstvo v Máhéši ve Šrírámpuru. Tato vesnice Máhéš leží asi čtyři kilometry od železniční stanice Šrírámpur. Rodokmen rodiny Kamalakary Pippalaie je následující: Kamalakara Pippalai mĕl syna jménem Caturbhuja, který mĕl dva syny, Narayana a Jagannatha. Narayana mĕl syna Jagadanandu a jeho syn se jmenoval Rajivalocana. V Rajivalocanovĕ dobĕ byl nedostatek prostředků pro uctívání Jagannathova Božstva a podle toho, co se říká, v bengálském roce 1060 (1653 n.l.) vĕnoval naváb z Dháky jménem Šáh Suja pro tyto účely 1 185 bighů půdy (okolo 158 ha). A jelikož tyto pozemky patřily Jagannathovi, byla vesnice, kolem níž ležely, pojmenována Džagannáth-pur. Říká se, že když Kamalakara Pippalai odešel z domu, jeho mladší bratr Nidhipati Pippalai ho hledal a časem ho našel ve vesnici Máhéš. Nidhipati Pippalai se ze všech sil snažil přivést staršího bratra domů, ale marnĕ. Proto se Nidhipati Pippalai spolu se všemi rodinnými členy přestĕhoval do Máhéše. Členové jeho rodiny v blízkosti Máhéše dodnes žijí. Jsou to brahmanové a jejich příjmení je Adhikari.

Toto je historie chrámu v Máhéši: Oddaný jménem Dhruvananda šel kdysi navštívit Pána Jagannatha, Balaramu a Subhadru v Džagannáth Purí, protože chtĕl Jagannathajimu obĕtovat jídlo, které sám uvařil. Taková byla jeho touha, a tak se mu jedné noci ve snu zjevil Jagannathaji a požádal ho, aby šel do Máhéše na břehu Gangy a začal Jej tam v chrámu uctívat. Dhruvananda se tedy vydal do Máhéše a tam v Ganze uvidĕl plavat tři Božstva – Jagannatha, Balaramu a Subhadru. Vytáhl je z vody, instaloval je v malé chýši a s velkou radostí Pána Jagannatha uctíval. Když zestárl, dĕlal si starosti, jak předá zodpovĕdnost za uctívání nĕkomu spolehlivému, a ve snu dostal od Pána Jagannatha svolení předat uctívání človĕku, kterého potká druhý den ráno. Druhého rána potkal Kamalakaru Pippalaie, který byl původnĕ obyvatelem vesnice Khálidžuli v lesnaté oblasti Bengálska zvané Sundaravan a byl to čistý vaisnava, velký oddaný Pána Jagannatha, a tak mu okamžitĕ předal starost o uctívání. Tak se stal Kamalakara Pippalai knĕzem Pána Jagannatha a členové jeho rodiny jsou od té doby označováni jako Adhikari, což znamená ,ten, kdo je zmocnĕn uctívat Pánà. Tito Adhikari náleží ke ctĕné brahmanské rodinĕ. Příjmením Pippalai se označuje pĕt druhů brahmanů vyšší třídy.“